29 C 45/2022-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 9 920 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne 24. 11. 2017 úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 24. 12. 2017. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval, zadal své údaje, dále žalovaný uvedl heslo pro přístup k jeho profilu, souhlas s registrací byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil, dokončil registraci zadáním bezpečnostní sms, dále přiložil s žádostí občanský průkaz k ověření jeho totožnosti. Byl lustrován z veřejně dostupných databází, nedošlo pak k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr bylo vyhověno. Z bankovního účtu původního věřitele původní věřitel vyplatil dne na účet žalovaného č. [bankovní účet] úvěr, žalovaný se zavázal dále uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč. Žalovaný neuhradil úvěr v celé výši. 2. Žaloba neobsahovala skutková tvrzení ohledně toho, zda vůbec a případně v jaké výši žalovaný z titulu úvěrové smlouvy plnil, a to i přes výzvu žalobce k doplnění tohoto tvrzení v předvolání k jednání. Dále žaloba neobsahovala konkrétní skutková tvrzení o tom, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, obsahuje pouze obecné tvrzení o lustraci v databázích dlužníků, neunesení břemene tvrzení a důkazního v tomto smyslu má obecně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 5. Dokazování bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Podle názoru soudu se žalobci nepodařilo prokázat, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla skutečně tvrzeného dne 24. 11. 2017 uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, dále se žalobci nepodařilo prokázat ani tvrzení, že tvrzená částka 8 000 Kč byla původním věřitelem zaslána na označený účet žalovaného. 6. Pokud jde o prokázání uzavření tvrzené smlouvy, žádná z předložených listin, a to formulář pro standardní informace, smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o odeslání finančních prostředků, kopie OP, ani žádná jiná listina, nesvědčí o tom, že tvrzená smlouva byla skutečně uzavřena ze strany žalovaného, smlouva není žalovaným podepsána, z žádné z předložených listin přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smlouvou a podmínkami smlouvy seznámil, vyslovil s nimi souhlas a zároveň je prokazatelně podepsal, například kvalifikovaným elektronickým podpisem s platným certifikátem. Žalobcem předkládané a také jím vyhotovené listiny, které sice obsahují údaje žalovaného, nemohly takovouto skutečnost prokázat, není z nich seznatelná vůle samotného žalovaného smlouvu uvedeného obsahu uzavřít, tuto skutečnost nemůže osvědčit ani předložená kopie občanského průkazu, který mohl být zneužit. Z předložených listin žádným způsobem nevyplývá, že žalovaný skutečně požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím komunikace na dálku na tvrzených webových stránkách, že by se na nich zaregistroval či obdržel smluvní dokumentaci, se smlouvou vyslovil souhlas tak, jak tvrdí žalobce. 7. Pokud jde o převedení tvrzené platby 8 000 Kč na účet žalovaného, pak soud učinil dotaz na [právnická osoba], k účtu č. [bankovní účet] a platbám za listopad 2017, a to dle návrhu žalobce. Ze zprávy banky ze dne 21. 3. 2022 vyplývá, že žalovaný nebyl majitelem ani disponentem uvedeného účtu, že žalovaný nevyužíval služeb banky. Převod částky 8000 Kč z původního věřitele na žalovaného tak nebyl prokázán, tuto skutečnost nemohla dostatečně prokázat listina vyhotovená původním věřitelem Potvrzení o odeslání finančních prostředků, když ze zprávy banky jednoznačně vyplývá, že označený účet nebyl účtem žalovaného. Z dokazování tak nevyplývá, že by žalovaný předmětnou částku obdržel. 8. Skutková tvrzení a důkazy k prokázání sporného tvrzení o uzavření smlouvy a dále k prokázání vzniku bezdůvodného obohacení mohl žalobce předložit jen do skončení koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytuje soud jen účastníkům nebo jejich zástupcům přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, účastník, který z jednání soudu nezúčastnil, byť se z něho řádně omluvil, podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučeně povinnost tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníků, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 29 Odo 715/2002. 9. S ohledem na shora uvedené byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 10. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu k tomu ani žádné náklady řízení nevznikly.