33 C 2/2022-79 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 6. 4. 2021 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 203 508,73 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba] (dále jen bankou). Banka uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalované a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši 3 200 Kč, a to počínaje dnem 25. 12. 2017. Strany ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 6,9 % a že nedílnou součástí smlouvy je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky banky. Banka svůj závazek splnila a dne 20. 11. 2017 úvěr žalované poskytla. Žalovaná nesplnila svoji povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas. Banka proto využila svého práva a v souladu s odst. 13 a odst. 14 Produktových podmínek banky prohlásila úvěr dopisem ze dne 22. 10. 2019 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaná dosud svoji povinnost neplnila a splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná tak nadále dluží žalobci na jistině částku 199 698,73 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 6 772,86 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 810 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 22 389,83 Kč, 10% úrok z prodlení z částky 199 698,73 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 6,9 % z částky 199 698,73 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobce v písemném podání ze dne 14. 2. 2022 doplnil, že banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovanou v žádosti o konsolidaci úvěrů ze dne 15. 11. 2017. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti [právnická osoba] a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. V případě žalované byl zjištěn příjem ve výši 20 599 Kč, žalovaná zároveň uvedla v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 21 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované porovnávala banka příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala banka částku disponibilních zdrojů žalované. Dále bylo z interních zdrojů zjištěno, že vůči společnosti měla žalovaná v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 250 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 9 252 Kč. Dle smlouvy byl předmětný úvěr poskytnut na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi žalovanou a společností [právnická osoba] ve výši 69 341,55 Kč a zbývající část byla převedena na běžný účet žalované. Žalovaná na základě smlouvy čerpala částku v celkové výši 236 000 Kč, zaplatila platby v celkové výši 59 299,83 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se nedostavila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené dne 20. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako bankou a žalovanou jako klientem. Byla sjednána výše úvěrového rámce 200 000 Kč a výše prvního čerpání 160 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr měsíční splátkou jistiny a úroku ve výši 3 200 Kč, byla sjednána úhrada pojištění ve výši 285 Kč měsíčně s tím, že měsíční anuitní splátky a úhrady pojištění jsou splatné k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 12. 2017. Byla sjednána pevná roční úroková sazba ve výši 6,9 %. Dle článku III smlouvy měl být úvěr poskytnut na úplnou úhradu dluhů sjednaných mezi žalovanou a [právnická osoba] ve výši 69 341,55 Kč, zbývající část jistiny úvěru měla být poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu číslo [bankovní účet]. 5. Z platební historie a výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že dne 20. 11. 2017 došlo k prvnímu čerpání úvěru ve výši 69 341,55 Kč a k dalšímu čerpání úvěru ve výši 90 658,45 Kč, k dalším čerpáním úvěru došlo dne 19. 2. 2018 ve výši 40 000 Kč, dne 16. 7. 2018 ve výši 10 000 Kč, dne 27. 12. 2018 ve výši 15 000 Kč, dne 21. 2. 2019 ve výši 5 000 Kč, dne 17. 4. 2019 ve výši 4 000 Kč a dne 30. 4. 2019 ve výši 2 000 Kč, tj. celkem bylo čerpáno 236 000 Kč. Na úvěr byly žalovanou uhrazeny splátky ve výši 3 510 Kč dne 27. 12. 2017, ve výši 3 510 Kč dne 25. 1. 2018, ve výši 3 485 Kč ve dnech 26. 2. 2018, 26. 3. 2018, 25. 4. 2018, 25. 5. 2018, 25. 6. 2018, 25. 7. 2018, 27. 8. 2018, 25. 9. 2018, 25. 10. 2018, 26. 11. 2018, 27. 12. 2018, 25. 1. 2019, 25. 2. 2019, dále ve výši 912,38 Kč dne 25. 3. 2019, ve výši 2 577,45 Kč dne 1. 4. 2019 a ve výši 3 485 Kč dne 25. 4. 2019, tj. celkem byly na úvěr uhrazeny splátky ve výši 59 299,83 Kč. 6. [právnická osoba] ze dne 24. 10. 2019 byl úvěr prohlášen za okamžitě splatný. 7. Z listiny nazvané Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel uvedl, že úvěruschopnost žalované byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Bylo vycházeno z údajů poskytnutých v žádosti o [anonymizována dvě slova] ze dne 15. 11. 2017, které byly ověřovány v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR atd. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr. Poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 3 200 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 1 529 Kč. Právní předchůdce žalobce vycházel z deklarovaného čistého měsíčního příjmu klienta 20 599 Kč, který měl být ověřen z doloženého dokladu o příjmu s tím, že žalovaná měla povolání na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem domácnosti činil 21 000 Kč, žalovaná byla svobodná, bydlela v pronajatém domě/bytě, dosavadní interní splátky činily 250 Kč, dosavadní externí splátky dle BRKI a NRKI činily 7 723 Kč. 8. Z žádosti o úvěr [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má pracovní poměr na dobu neurčitou, je svobodná, má středoškolské vzdělání, bydlí v pronajatém domě/v bytě, její čistý průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 20 599 Kč, je zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 21 000 Kč, nemá žádné srážky ze mzdy, žádné jiné měsíční splátky a počet vyživovaných osob je 0. Konsolidovaným úvěrem měl být úvěr u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve výši 69 341,55 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 529 Kč. 9. Z potvrzení zaměstnavatele žalované ze dne 20. 11. 2017 bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce byl 19 915 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 2. 2. 2021. <i>11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí