34 C 119/2022-89 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou původně u Městského soudu v Brně vydání rozhodnutí, kterým bude právnímu předchůdci žalovaných, [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum], naposledy bytem [adresa původního účastníka], uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.780 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalovaných splnil svoji povinnost přihlásit se jakožto držitel televizního přijímače do evidence poplatníků. Za období října 2017 do ledna 2020 neuhradil žalovaný televizní poplatky v celkové částce 3.780 Kč, kdy poplatek měsíčně činí 135 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak k zaplacení nedošlo. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje pouze za období od prvního dne prodlení s každou platbou do [datum], celkem tedy v částce 633,02 Kč. S ohledem na úmrtí žalovaného dne [datum] bylo usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18.11.2021, č.j. 2108C 35/2020-50, rozhodnuto o pokračování v řízení s žalovanými jakožto dědici po právním předchůdci žalobců. Následně byla věc postoupena Okresnímu soudu Brno-venkov jako soudu místně příslušnému. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že jejich právní předchůdce žil na adrese [adresa], k tomuto datu předal byt do užívání městské části [obec] [část obce] a přestěhoval se ke své partnerce na adresu [adresa původního účastníka]. [anonymizována dvě slova] na nové adrese hradila paní [jméno] [příjmení]. Právní předchůdce žalovaných neprovedl odhlášení poplatku za příjem televizního signálu, jeho chyba však nebyla úmyslná a cílená. Dle názoru žalovaných není striktní výklad zákona na místě. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že poplatková povinnost nezaniká sama o sobě, ale trvá do okamžiku, kdy poplatník provede příslušnou změnu odhlášením se z evidence, v čemuž v posuzovaném případě nedošlo. Odhlášení nelze provést zpětně, poplatník je proto povinen hradit poplatky až do měsíce, v němž byly změny provozovateli vysílání oznámeny. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu, když žalobkyně ani žalovaní se na výzvu soudu nevyjádřili, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Dle potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků byl právní předchůdce žalovaných přihlášen jako poplatník od měsíce září 1987. Dle specifikace dluhu neuhradil televizní poplatky za období od ledna 2017 do ledna 2020, kdy výše poplatku činí 135 Kč měsíčně, celkem dluží žalovaný částku 4.995 Kč, žalobkyně však žalobou požaduje pouze částku 3.780 Kč za období od října 2017 do ledna 2020. Dle specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vyčíslila žalobkyně dlužný úrok z prodlení z jednotlivých neuhrazených poplatků na částku 633,02 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. Z protokolu o vrácení bytu vyplývá, že nájem právního předchůdce žalovaných k bytu na adrese [adresa], skončil ke dni [datum]. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 17.9.2021, č.j. 21 D 376/2021-81, byla schválena dohoda dědiců po právním předchůdci žalovaných tak, že veškerý majetek (zjištěný v hodnotě 280.596,95 Kč) nabyl žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaný 3) neobdrželi z pozůstalosti žádný podíl. Žádný z dědiců dědictví neodmítl ani neuplatnil právo na výhradu soupisu pozůstalosti. Dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše poplatku částku 135 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Dle ustanovení § 8 odst. 8 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Dle ustanovení § 1701 odst. 1 občanského zákoníku dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalovaných byl poplatníkem televizních poplatků, avšak poplatky za období od října 2017 do ledna 2020 v celkové částce 3.780 Kč neuhradil. Žalovaní neuhradili věřiteli dluh, jsou tak ve smyslu ustanovení § 1968 občanského zákoníku ode dne následujícího po splatnosti poplatku v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší právo domáhat se úroků z prodlení ve výši v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze do [datum] v celkové výši 633,02 Kč. K procesní obraně žalovaných je třeba uvést, že shora citované ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, upravuje určení okamžiku, odkdy již fyzická či právnická osoba není povinna platit poplatek, jestliže přestala být poplatníkem. U obou je tento moment stanoven tak, že musí učinit právní úkon, a to odhlášení z evidence poplatníků. Z vyjádření žalovaných je zřejmé, že jejich právní předchůdce tento úkon neučinil, nadále tak byl i po tvrzeném přestěhování na adresu [adresa původního účastníka]. Žalovaní odpovídají za dluhy svého právního předchůdce dle citovaného ustanovení § 1701 odst. 1 občanského zákoníku společně a nerozdílně, a to i v případě dědice, který z dědictví ničeho nenabyl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.4.2019, sp. zn. 20 Cdo 1504/2018). S ohledem na skutečnost, že v řízení byl nárok žalobkyně předloženými důkazy v plném rozsahu prokázán, uložil soud žalovaným povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 1.000 Kč, z odměny za právní zastoupení 400 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za dva úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení a sepis žalobního návrhu. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., paušální náhrada hotových výdajů v částce 100 Kč, celkem 200 Kč. Za úkon písemného vyjádření ve věci samé ze dne [datum] náleží dle ustanovení § 7 ve spojení s § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměna ve výši 1.000 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem se tedy jedná o částku 3.299 Kč. Jelikož žalovaní nemají v řízení postavení nerozlučných společníků, je třeba rozhodnout o nákladech řízení vůči každému z nich samostatným výrokem. Každému z žalovaných proto byla uložena povinnost uhradit žalobkyni 1/3 nákladů řízení, tj. částku 1.099,67 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.