41 C 169/2021-85 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 14. 9. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 9. 5. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 116,60 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 23. 5. 2016 úvěrovou smlouvu, na základě které žalovanému poskytla úvěrový rámec. Žalobkyně tvrdila, že čerpání úvěru bylo evidováno na účtu [číslo] žalovaný se zavázal úvěr hradit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z dlužné částky v měsíci, nejméně 500 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23,76% a žalovaný se zavázal hradit s úvěrovými splátkami pojištění ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný čerpal celkem částku 122 847 Kč, ocitl se v prodlení se splátkami v období od ledna 2021 až července 2021, a proto žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dne 26. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Následně tvrdila, že dlužná částka ve výši 38 116,60 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 31 035,23 Kč, smluvený úrok ke dni zesplatnění úvěru v částce 4 536,30 Kč, pojistné v částce 918,60 Kč, náhradu za vymáhání v částce 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 926,47 Kč. Závěrem žalobkyně uvedla, že žalovaný dluh neuhradil ani poté, co bylo vyzván předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021. 2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 28. 6. 2022 žalovaný uznal dlužnou částku požadovanou žalobkyní, a to co do důvodu i výše. 3. Podle § 153a odst. 1) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.). 4. V daném případě tedy byly splněny podmínky § 153a odst. 1 o. s. ř. a současně se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít soudní smír. Z tvrzení účastníků a z listinných důkazů nevyplynulo, že by uznání odporovalo právním předpisům. Proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úvěrové splátky vyplývá ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a rovněž dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“). Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni příslušenství vyplývá z § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové částce 3 858 Kč. Tato částka se skládá z náhrady za soudní poplatek ve výši 1 680 Kč a z náhrady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 1 800 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za tři úkony právní služby po 300 Kč, když odměna byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a za sepsání předžalobní výzvy k plnění (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 1 800 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 2 178 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).