42 C 145/2022-63 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Břeclavi, kdy z důvodu místní příslušnosti byla následně věc k projednání postoupena soudu zdejšímu, se žalobce po žalovaném domáhal náhrady škody ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Uvedl, že se žalovaným uzavřel v [anonymizováno] roku [rok] ústně příkazní smlouvu, kterou se žalovaný zavázal za úplatu, jakožto účetní, zastupovat žalobce a činit za něj veškeré právní úkony jeho jménem v jednání s [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] (dále také jen„ finanční úřad“), o čemž svědčí generální plná moc ze dne [datum], udělená na dobu určitou do [datum]. Tvrdil, že se jednalo o službu poskytovanou za úplatu, což prokazují faktury vystavené v daném období společností [právnická osoba], ve které je žalovaný jediným společníkem a jednatelem. Žalovaný měl pro účely zastupování zřízen i přístup do datové schránky žalobce, dle plné moci byly písemnosti zasílány do datové schránky žalovaného. Do datové schránky žalovaného byla dne [datum] doručena finančním úřadem výzva k podání kontrolního hlášení. Žalovaný tento dokument žalobci nepředal, neinformoval jej o něm. Protože žalobce nepodal kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, o níž neměl povědomí, byla mu finančním úřadem uložena platebním výměrem pokuta ve výši 50 000 Kč. Platební výměr byl doručen do datové schránky žalovaného dne [datum]. Žalobce se o platebním výměru dozvěděl až z vyrozumění finančního úřadu ze dne [datum] o převedení přeplatku na dani na úhradu výše uvedené pokuty. Žalobce požádal o zaslání opisu platebního výměru, zjistil, že již není možné podat odvolání. Vznikla mu tak škoda ve výši 50 000 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě této částky, ten však jeho výzvě nevyhověl. Žalobce měl za to, že nepředání informace o doručení zpráv finančního úřadu do jeho datové schránky, je ze strany žalovaného neúplnou informací dle § 2950 občanského zákoníku, kdy k takové činnosti byl žalobcem zmocněn. Žalovaný zastupoval žalobce před finančním úřadem coby účetní, v tomto směru poskytoval žalobci své služby. Přihlásil se k odbornému výkonu tohoto povolání, dal najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí. V této záležitosti však jednal bez odborné péče. Žalovaný porušením požadavku odborné péče způsobil žalobci škodu ve výši 50 000 Kč, kterou je mu povinen nahradit. S ohledem na to, že ji neuhradil ani na výzvu, domáhá se žalobce i zaplacení úroku z prodlení. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. K žalobě se vyjádřil tak, že není ve věci pasivně legitimovaný. Připustil, že si žalobce tehdy pod názvem [právnická osoba] sjednal poskytování služeb spojených s vedením účetnictví včetně zastupování před příslušnými orgány, smlouva však byla uzavřena se společností [právnická osoba], nikoliv se žalovaným jako fyzickou osobou. Smlouva byla uzavřena ústní formou, spolupráce trvala od roku [rok] do února [rok], kdy bylo účetnictví kompletně předáno žalobci a jeho nové účetní. Poslední činností společnosti [právnická osoba] bylo podání daňového přiznání za rok [rok], následně si již účetní služby zajišťoval žalobce sám. V období spolupráce byla úplata za vedení účetnictví společností [právnická osoba] fakturována žalobci, poslední faktura byla vystavena v únoru [rok], za březen [rok] již žalobce služby nečerpal. Automaticky vystavená faktura za březen byla následně stornována. Ve věci je nerozhodné, že žalovaný byl a je společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba], a že byl jako zástupce této společnosti zmocněn k jednání s Finančním úřadem, když zmocnění právnické osoby v této věci není možné, za takovou společnost jedná pověřený zaměstnanec nebo přímo jednatel. Sám se žalobcem nebyl v žádném právním vztahu, nebyl osobou poskytující mu odborné služby. Popřel uzavření jakékoliv příkazní smlouvy, uvedl, že jako fyzická osoba či podnikatelský subjekt ([jméno] [celé jméno žalovaného]) nikdy od žalobce neobdržel žádnou úplatu. Ukončením právního vztahu v únoru [rok] mezi žalobcem a společností [právnická osoba] zanikla i veškerá zmocnění, za 1. kvartál roku [rok] žalovaný ani společnost [právnická osoba] za žalobce daňové přiznání za DPH nezpracovávala, ani nepodávala. Povinnost podat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc vyplývá pro daňový subjekt přímo ze zákona o DPH, kdy je třeba jej podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud žalobce tuto povinnost za duben [rok] nesplnil, byla mu uložena pokuta za nesplnění povinnosti, jíž si musel být vědom, nyní se snaží přenést odpovědnost za nesplnění povinnosti na jiného. V souvislosti s ukončením spolupráce žalobce a společnosti [právnická osoba] byl žalobce vyzván ke zrušení všech přístupů a oprávnění, pokud žalobce neupozornil v tomto směru správce daně, jde to na jeho účet. I z komunikace s jednatelkou žalobce vyplývá, že žalovaný nikdy ve vztahu k žalobci nejednal svým jménem, ale za [právnická osoba] 3. Žalobce v replice na vyjádření žalovaného zdůraznil, že plná moc byla udělena žalovanému jako fyzické osobě, nikoliv jako statutárnímu orgánu právnické osoby, kdy toto z plné moci nevyplývá. K tvrzení žalovaného o uzavření příkazní smlouvy se společností [právnická osoba] dodal, že by se jednalo o nepřikázané jednatelství, protože k němu nebyla společnost oprávněna. Žalovaný se dle něj snaží vyhnout odpovědnosti, což odporuje korektivu dobrých mravů a zásadám poctivosti. Měl za to, že by se mělo přihlédnout k tomu, že žalovaný jako jediný společník [právnická osoba] měl sám příjmy z této společnosti, kterou si založil pro generování příjmu z činnosti své osoby jako účetního. Poukázal na to, že žalovaný má živnostenský list pro poskytování činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, má tak odbornou způsobilost. To, že předkládal žalobci k úhradě faktury vystavené společností [právnická osoba], by mělo jít k jeho tíži. Pokud žalovaný tvrdí ukončení smluvního vztahu, měl v tomto směru sám informovat příslušný finanční úřad. Skutečnost, že finanční úřad doručoval žalovanému, svědčí o tom, že žádnou další plnou moc žalobce v dané době neevidoval, když zmocnění žalovaného i nadále trvalo, proto nebyla obeslána jiná účetní společnost. Neprokazuje se tak domněnka žalovaného o tom, že tento k vedení účetnictví zmocnil jinou firmu. Žalovaný tak je za škodu odpovědný, kdy jeho argumentace je zcela účelová, snaží se těžit ze svého nepoctivého jednání, kterého se dopustil jako fyzická osoba poskytující účetní služby a je jen snahou vyhnout se odpovědnosti a obejít povinnost jednat s odbornou péčí. I kdyby jednal jménem právnické osoby, měl jednat s odbornou péčí. Setrval tak na podané žalobě. 4. U nařízeného jednání žalobce uváděl, že pokud jde o smluvní vztah účastníků, tak šlo minimálně o nepřikázané jednatelství, porušení povinnosti žalovaného spočívalo v opomenutí ve vztahu k žalobci něco učinit, když jej neupozornil na výzvu doručenou do jeho datové schránky, případně měl tehdy žalobci tvrdit, že smluvní vztah už netrvá. K výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně uzavření smlouvy mezi účastníky, ohledně obsahu této smlouvy, trvání smluvního vztahu v době doručení výzvy k podání kontrolního hlášení, žalobce doplnil, že smlouva byla uzavřena ústně mezi nepřítomnými v den, kdy byla odeslána plná moc finančnímu úřadu, a to telefonicky v hovoru mezi žalovaným a jednatelkou žalobce [jméno] [příjmení]. Předmětem smlouvy bylo zastoupení, právní jednání před finančním úřadem, úplata za tuto činnost byla zahrnuta ve fakturaci společnosti [právnická osoba] žalobci v odměně za vedení účetnictví. Závěrem navrhnul, aby soud žalobě vyhověl, když žalovaný akceptoval plnou moc, kterou se zavázal zastupovat žalobce ve všech právních jednáních před finančním úřadem. Plná moc byla účinná vůči správci daně, když nebyla vypovězena či odvolána žádnou ze smluvních stran. Finanční úřad se proto důvodně domníval, že žalovaný zastupuje žalobce a doručoval mu písemnosti. Žalovaný porušil povinnost informovat žalobce o doručených listinách, v důsledku čehož byla žalobci způsobena škoda. 5. Žalovaný u jednání zpochybňoval tvrzení žalobce o existenci smluvního vztahu mezi účastníky, odkazoval na předchozí vyjádření. Závěrem navrhnul zamítnutí žaloby, kterou měl za nedůvodnou, zejména z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného. Opětovně odkázal na předchozí smluvní vztah mezi žalobcem a společností [právnická osoba], který trval do počátku roku [rok]. Měl za to, že pokud byl ukončen smluvní vztah, měla být odvolána i plná moc, jako daňový subjekt si měl žalobce zajistit další řádné doručování písemností. Pokud tak neučinil, nemůže to jít k tíži žalovaného. V roce [rok] neexistoval žádný právní vztah mezi žalobcem a žalovaným ani mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Žalovaný ani tato společnost tak v dané době neměli vůči žalobci žádné povinnosti. 6. Soud ve věci provedl k důkazu listiny předložené účastníky, z nichž zjistil následující skutečnosti. Žalobce k