42 C 194/2022-34 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 3. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 565 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 300 Kč. Žalobce uvedl, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný jako provozovatel tohoto vozidla neměl v období od 23. 10. 2020 do 31. 1. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 101 dní. Žalobci tak dle § 4 odst. 1 zákona, vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek do garančního fondu, který se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dále mu vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému dne 21. 10. 2021 výzvu k úhradě příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání, splatnost příspěvku tak nastala po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy, tedy ke dni 4. 1. 2022. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní výzvy. Žalobce se proto po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazeného příspěvku do garančního fondu v částce 6 565 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce v žalobě zcela konkrétně specifikoval výpočet dlužného příspěvku, ohledně něj i nároku na zaplacení poplatku odkázal na příslušnou právní úpravu. Žalobce se s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to z částky 6 565 Kč ode dne následujícího po splatnosti příspěvku. 2. V doplnění žaloby ze dne 23. 11. 2022 žalobce uvedl, že žalovaný se stal vlastníkem předmětného vozidla na základě kupní smlouvy dne 1. 2. 2019, kdy vozidlo bylo žalovanému prodáno vlastníkem dle registru silničních vozidel. Pokud k zápisu žalovaného do registru silničních vozidel došlo později, či nedošlo vůbec, pak tento zápis má pouze deklaratorní, nikoliv konstitutivní účinky. Pokud totiž osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel na základě výzvy žalobci sdělí a doloží, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona svůj nárok na příspěvek vůči skutečnému vlastníku vozidla, o němž se tímto postupem dozvěděla. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku je tak žalovaný. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobce nerozporoval, neuvedl, že by dlužnou částku, byť jen zčásti, uhradil. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o.s.ř., když žalobce s takovým postupem výslovně v návrhu na zahájení řízení souhlasil a k výzvě soudu se nevyjádřil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se proto ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Rozsudek byl vyhlášen veřejně. 4. Soud na základě žalobních tvrzení, listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem zjistil následující skutkový stav. Žalobce žalovaného výzvou ze dne 21. 10. 2021 vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od 23. 10. 2020 do 31. 1. 2021 (101 dní) celkem v částce 6 565 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů, kdy výzva obsahovala veškerá potřebná poučení. Výzva byla žalovanému doručena dne 25. 10. 2021, o čemž svědčí informace o zásilce. Žalovaný tak byl ode dne 25. 12. 2021 v prodlení se zaplacením příspěvku, žalobce však požaduje úrok z prodlení až od 5. 1. 2022. Žalovaný byl ohledně úhrady příspěvku a nákladů na jeho mimosoudní vymáhání žalobcem opakovaně vyzýván upomínkou ze dne 27. 1. 2022. Žalovaný žalobci ničeho neuhradil, a to i přes zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem (upomínka ze dne 23. 2. 2022 spolu s poštovním podacím archem z téhož dne s informací k zásilce ohledně dodání zásilky). 5. Ze sdělení Městského úřadu Šlapanice, Odboru dopravy ze dne 15. 11. 2022 a karty vozidla soud zjistil, že v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – nákladního automobilu [registrační značka] byl v době od 23. 10. 2020 do 31. 1. 2021 zapsán [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Z kupní smlouvy uzavřené dne 1. 2. 2019 mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo zjištěno, že k tomuto datu prodávající převedl vlastnické právo k předmětnému automobilu za cenu 45 000 Kč na žalovaného. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. 6. Bylo tak prokázáno, že žalovaný jako vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], kdy vlastnické právo k vozidlu nabyl kupní smlouvou dne 1.2.2019 (§ 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), porušil povinnost dle § 1 odst. 2 zákona, když v době od 23. 10. 2020 do 31. 1. 2021, tj. 101 dní, provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem. Žalobci v souladu s § 4 odst. 1 zákona vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. V souladu s § 4 odst. 7 zákona proto žalobce vyzval žalovaného k úhradě tohoto příspěvku, jehož výše byla určena podle § 4 odst. 3 zákona součinem počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, kdy žalobce denní sazbu určil v souladu s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 65 Kč. Výše příspěvku tak činí 6 565 Kč. Žalovaný byl v souladu s § 4 odst. 4 zákona povinen žalobci zaplatit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle § 2a uvedené vyhlášky tedy v částce 300 Kč. Výzva k úhradě příspěvku byla doručena žalovanému a splatnost příspěvku včetně nákladů na jeho vymáhání nastala dne 24. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobce se po něm oprávněně domáhá jak částky 6 565 Kč odpovídající příspěvku do garančního fondu, tak částky 300 Kč odpovídající nákladům na jeho mimosoudní vymáhání. Protože žalovaný nezaplatil žalobci ve lhůtě splatnosti peněžitý dluh, žalobce se po něm oprávněně ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník domáhá i zaplacení úroku z prodlení od 5. 1. 2022, a to ve výši určené dle § 1 nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o.s.ř., když plně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které je tento povinen zaplatit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Celkové náklady řízení přitom představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady právní ho zastoupení přitom sestávají z odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby á 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), 3 režijních paušálů á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 13 AT a z DPH z odměny a paušálů ve výši 189 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1 489 Kč.