43 C 13/2022-36 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu ve znění výroku I. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], s žalobkyní dne [datum] uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu zařízení distribuční soustavy„ [obec], příp. NN [název]“. Ve smlouvě budoucí bylo obsaženo ujednání, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy strany uzavřou samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene, což se stalo ke dni 22. 6. 2020, avšak žalovaný následně hlavní smlouvu neuzavřel, na opakované výzvy žalobkyně nereagoval. Žalobkyni tak nezbylo než se obrátit na soud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla doručena výzva k vyjádření ve lhůtě 1 měsíce, kterou si dne [datum] převzal osobně proti podpisu doručenky. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 4. Žalobkyně u jednání uvedla, že co se týká kontaktu se žalovaným, v roce 2018 s ním byla uzavřena smlouva budoucí na výstavbu distribučního zařízení na části pozemku ve vlastnictví žalovaného, po realizaci měla být uzavřena smlouva hlavní, ovšem žalovaný se stal nekontaktním, a to i po předžalobní výzvě a stejně tak i po podání žaloby. Je proto navrhováno nahrazení projevu vůle žalovaného na smlouvě o zřízení věcného břemene, jejíž znění je součástí žaloby a vychází ze smlouvy budoucí. Jedná se konkrétně o pojistkovou skříň, střešník a kabel nízkého napětí. Pozemek žalovaného má být zatížen jen v minimálním rozsahu, jak je patrné z geometrického plánu. Co se týká podmínek smlouvy, tyto jsou zcela standardní, rovněž výše náhrady odpovídá mnoha obdobným smlouvám uzavíraných s jinými povinnými, dle energetického zákona přichází v úvahu i vyvlastnění věcného břemene, kdy náhrada dle ocenění by byla řádově nižší. 5. Soud dále vyšel z listinných důkazů, a sice smlouvy o zřízení věcného břemene, geometrického plánu, smlouvy o smlouvě budoucí, čestného prohlášení mandatáře, zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby, předžalobní výzvy, výpisu z KN. 6. Podle § 1785 občanského zákoníku smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 7. Podle § 1786 občanského zákoníku zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 8. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. 9. Podle § 1787 odst. 2 občanského zákoníku obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Bylo výpisem z katastru nemovitostí prokázáno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 12. Bylo dále prokázáno, že dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu„ [obec], příp. NN [název]“, kdy bylo ujednáno, že smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena za účelem umístění distribuční soustavy – skříň SP100, SP200, střešník, venkovní kabel NN. Bylo současně ujednáno, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele stavby, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí strany uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 1257 a násl. občanského zákoníku a podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. 13. Bylo zápisem o předání stavby prokázáno, že dne 22. 6. 2020 došlo k předání stavby zhotovitelem [právnická osoba] žalobkyni. Výpisem úkonů k uzavření smlouvy – listina nazvána jako čestné prohlášení mandatáře [právnická osoba], o nemožnosti vypořádat smlouvu o věcném břemeni – bylo prokázáno, že následně po předání stavby byly dne 1. 2. 2021, tedy ve lhůtě podle smlouvy o smlouvě budoucí, žalovanému odeslány smlouvy k podpisu, poté dne 13. 5. 2021 mu byla zaslána urgence zaslání smluv, to vše bez odezvy. Následně byla žalovanému žalobkyní zaslána předžalobní upomínka ze dne 2. 2. 2022, odeslaná dne 3. 2. 2022, avšak ani ta nevedla ke splnění povinnosti žalovaného uzavřít hlavní smlouvu. 14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala naplnění zákonných podmínek k nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, neboť žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 občanského zákoníku, avšak následně podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplnil povinnost uzavřít samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene. 15. Současně soud ověřil, že podmínky smlouvy, ohledně které bylo navrhováno nahrazení projevu vůle žalovaného k jejímu uzavření, zcela odpovídají podmínkám § 1787 odst. 2 občanského zákoníku. Soud ověřil, že hlavní smlouva o zřízení věcného břemene odpovídá účelu, který sledovalo uzavření smlouvy budoucí. Přihlédl přitom k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly uspořádány poctivě. 16. K tomu soud ověřil, že smlouva navrhovaná žalobkyní k nahrazení projevu vůle žalovaného je zcela standardního obsahu, který odpovídá zákonným požadavkům na smlouvy tohoto druhu, jak vymezeny v § 1257 a násl. občanského zákoníku a současně v § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, rovněž odpovídá podmínkám obdobných smluv, které jsou předmětem rozhodovací činnosti soudu v jiných obdobných řízeních týkajících se věcného břemene pro umístění zařízení distribuční soustavy. Věcné břemeno je zřizováno jako osobní služebnost podle § 1265 odst. 2 občanského zákoníku ve prospěch žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy. Bylo konečně ověřeno, že smlouvou je sjednána náhrada za zřízení věcného břemene, která odpovídá povaze a rozsahu věcného břemene, které zasahuje jen do velmi malé okrajové části pozemku žalovaného. 17. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl, do výroku I. bylo zahrnuto celé znění smlouvy, ohledně které je nahrazován projev vůle žalovaného, nedílnou součástí rozsudku je pak geometrický plán, který vymezuje rozsah věcného břemene k části pozemku žalovaného. 18. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 19. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5000 Kč, dále vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastoupena advokátem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., přísluší jí náhrada podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) vyhlášky po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky, a sice za předžalobní upomínku, žalobu a účast při jednání soudu, tedy celkem 900 Kč + 5000 Kč = 5900 Kč. 20. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.