43 C 44/2022-194 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou u soudu dne 23. 5. 2020, která byla postoupena zdejšímu soudu dne 8. 4. 2022, se původní žalobkyně [právnická osoba] domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému zaplatit žalobkyni částku 96 823,16 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní žalobkyní a žalovaným ze dne [datum], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 150 000 Kč. Dluh ze smlouvy nebyl žalovaným uhrazen, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Usnesením ze dne 1. 12. 2021, čj. 51 C 262/2021-30, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svoji místní nepříslušnost, po právní moci usnesení byla věc postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. K výzvě soudu k odstranění vad žaloby žalobkyně doplnila žalobu podáním doručeným soudu 20. 6. 2022. 4. K návrhu podanému dne 14. 7. 2022 bylo usnesením Okresního soudu Brno – venkov ze dne 21. 7. 2022, čj. 43 C 44/2022-181, připuštěno, aby namísto původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], vstoupila do řízení žalobkyně [právnická osoba] 5. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 6. K jednání ve věci se žalovaný bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 7. Žalobkyně u jednání uvedla, že nárok dle žaloby je z titulu smlouvy o úvěru uzavřené s [právnická osoba], nárok byl následně postoupen na žalobkyni. Jednalo se o smlouvu o úvěru ve výši 150 000 Kč vyplacených jednorázově na účet č. l. 37v, kdy za celou dobu bylo žalovaným uhrazeno 138 475,85 Kč (rozpis součástí doplnění žaloby č. l. 104). Vedle částek pojištění úvěru 159 Kč dle čl. II bod 4.2 smlouvy a dalších poplatků, jak jsou vymezeny v doplnění žaloby č. l. 105, byla smlouva úročena sazbou 13,4 % p.a., RPSN 15,34 %. Dle smlouvy byl upraven ještě nárok na smluvní pokutu, ale smluvní pokuta nebyla nárokována v žádné částce. Pokud je kapitalizováno příslušenství k 29. 4. 2020, pak se jedná o datum převzetí věci advokátní kanceláří. Pokud se jedná o úvěruschopnost, tato byla poskytovatelem úvěru důsledně zkoumána na základě dlouhodobé platební historie, neboť žalovanému byla na účet u poskytovatele vyplácena mzda, dále na podkladu podrobných údajů zjištěných v rámci dlouhodobého smluvního vztahu. 8. U jednání byly provedeny listinné důkazy, zejména výpisy z účtů, oznámení o prohlášení úvěru za splatný, smlouva o úvěru, sazebník poplatků, výzva k úhradě, předžalobní upomínka, doklady k úvěruschopnosti, dokumentace k postoupení pohledávky. 9. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhá úhrady pohledávky původní žalobkyně, která svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupila na žalobkyni, a žalovaným, je v celém rozsahu důvodná. 14. Soud předně ověřil, že nejsou pochybnosti o platnosti smlouvy vzhledem ke způsobu uzavření, když smlouva byla uzavřena stranami osobně v obchodních prostorách poskytovatele úvěru [právnická osoba] Výpisem z účtu žalovaného, vedeného u téhož peněžního ústavu, bylo prokázáno vyplacení úvěru v plné výši 150 000 Kč. 15. Bylo prokázáno, že byla v souladu se zákonem posouzena úvěruschopnost žalovaného podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný byl dlouhodobě klientem banky - poskytovatele úvěru, na účet vedený u této banky mu byla dlouhodobě poukazována mzda, poskytovatel úvěru disponoval na podkladě dlouhodobého smluvního vztahu se žalovaným podrobnými informacemi o jeho příjmových a majetkových poměrech, tyto následně odpovídajícím způsobem vyhodnotil za účelem poskytnutí předmětného úvěru, po ověření bankovních a nebankovních registrů klientských informací, s přihlédnutím k dalším závazkům žalovaného, za použití bankou uplatňovaných standardů obezřetného úvěrování. 16. Byla důsledně prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobkyně u jednání soudu přehledně a srozumitelně vysvětlila, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka, detailní bilancí úvěru byla doložena částka jistiny 89 462,07 Kč, částka poplatků 2295 Kč, sestávající z poplatků za sjednané pojištění a poplatků za zaslání upomínky a za prohlášení úvěru za splatný, a to včetně odkazu na konkrétní smluvní ujednání coby podklad nároku na tyto poplatky, částka smluvního úroku 5066,09 Kč. Byla doložena částka kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2889,60 Kč za dobu od prvotního prodlení dne 17. 8. 2019 do 28. 4. 2020, kdy určující hranicí bylo převzetí věci advokátní kanceláří, za následující období do zaplacení byl nárokován úrok z prodlení v zákonné výši. 17. Bylo ověřeno, že úvěr byl zatížen smluvní úrokovou sazbou ve výši 13,4 %, což je úroková sazba, která zjevně významně nepřesahuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, tedy úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Sjednaná úroková míra zcela odpovídá tehdy běžné úrokové sazbě u úvěrů pro domácnosti, určených na spotřebu, jak je soudu známo z úřední činnosti, z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou 18. Výrokem I. proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na smluvní úrok a na úrok z prodlení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 20. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 3874 Kč, z odměny za právní zastoupení podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři a půl úkonu právní služby podle § 11 advokátního tarifu po 4980 Kč, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1/2, sepis žalobního návrhu, účast u jednání. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 3 tarifu paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 18 630 Kč, navýšené o DPH v sazbě 21%, když zástupce doložil, že je plátcem DPH, náleží tak 22 542,30 Kč + 3874 Kč = 26416,30 Kč. 21. K tomu soud dodává, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobkyně, vyjma jednoho úkonu právní služby nárokovaného žalobkyní za doplnění žaloby, když dle soudu tyto náležitosti měly být již obsaženy v původní žalobě, nebylo by tak nutno vyzývat žalobkyni k odstranění vad žaloby, pokud se tak muselo stát, nelze doplnění žaloby k výzvě soudu považovat za další samostatný úkon právní služby. 22. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.