8 C 113/2022-91 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.471 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 106,46 Kč, s úrokem ve výši 150 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Tato společnost žalovanému poskytla úvěr 3.000 Kč bezhotovostně a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky. Žalovaný však na úvěr neuhradil ničeho a vznikla mu povinnost zaplatit ještě smluvní pokutu 471 Kč v sazbě 0,1 % denně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení 106,46 Kč byl vypočten z téže jistiny za dobu od [datum] do [datum]. [příjmení] 150 Kč představuje paušální náhrady nákladů na upomínání, nikoli tedy úrok, a částka 256 Kč za náklady mimosoudního vymáhání se skládá z nákladů na odeslaný obyčejný dopis a z nákladů na cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalovaného. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce na základě postupní smlouvy z [datum]. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 621 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků 150 Kč, označených v žalobě také jako paušalizované náklady upomínání, a smluvní pokuty 471 Kč. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odstavců 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil výrokem III tohoto rozhodnutí. 4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Ve smlouvě o úvěru [číslo] jsou smluvní strany označeny tak, že společnost [právnická osoba], [IČO], je věřitelem a žalovaný je klientem. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému peněžní prostředky 2.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr věřiteli splatit do [datum]. Smlouva je datována [datum] a není podepsána ani věřitelem ani žalovaným. Na tuto listinu navazuje smlouva o úvěru téhož čísla se stejnými smluvními stranami, v níž celková částka jistiny úvěru činí 3.000 Kč a datum splatnosti [datum]. Další text smlouvy je obdobný jako u smlouvy předcházející. Smlouva je datována [datum] a není podepsána ani věřitelem ani žalovaným. Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově mají být součástí úvěrových smluv. Obsahují podrobnější úpravu práv a povinností v závazkových vztazích mezi tímto původním věřitelem a jeho klienty. Obchodní podmínky nejsou nikým podepsány a jakoukoli souvislost s tvrzenou úvěrovou smlouvou či s žalovaným nelze z nich vysledovat. Čerpání peněžních prostředků žalovaným ověřil soud z výpisů z účtu původního věřitele a z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Majitelem tohoto účtu je podle potvrzení [právnická osoba] žalovaný. Na tento účet dne [datum] byla připsána částka 2.000 Kč z účtu původního věřitele s označením platby: půjčka od [anonymizováno] [číslo]. Dne [datum] byla na tentýž účet žalovaného připsána částka 1.000 Kč s označením platby: dodatečná půjčka od [anonymizováno] téhož čísla. Původní věřitel vyzýval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou z [datum], opakovanou výzvou k úhradě z [datum] a předžalobní výzvou z [datum]. U žádného z těchto tří dopisů nebylo v řízení zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny. 5. Žalobce tvrdí, že k uzavření úvěrové smlouvy mezi původním věřitelem a žalovaným došlo tak, že žalovaný si požádal o úvěr na internetových stránkách [webová adresa], vyplnil požadované registrační údaje, poskytl kopii občanského průkazu a provedl verifikační platbu. Při dokončení žádosti žalovaný obdržel předsmluvní informace o půjčce, v nichž byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací původní věřitel zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, tedy do insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru klientských informací, dále prověřování bonity, tedy schopnosti splácet úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena, žalovanému byla poskytnuta jistina celkem 3.000 Kč na účet, z něhož odeslal verifikační platbu. Při zaslání této platby odsouhlasil žalovaný [příjmení] obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru, a veškeré dokumenty byly žalovanému zaslány na e-mail uvedený při žádosti o půjčku. 6. Tato tvrzení žalobce o způsobu uzavření smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo tedy zjištěno, že by žalovaný žádal o úvěr na internetových stránkách původního věřitele, které údaje vyplnil, do jakého formuláře a kterého dne se tak mělo stát. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný obdržel nějaké předsmluvní informace o půjčce ani kdy se tak mělo stát, ani že by původní věřitel nahlížel do jakýchkoli registrů či jakkoli jiným způsobem prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Nebylo ani prokázáno, jakým způsobem a kdy měla být žádost o půjčku původním věřitelem schválena, ani že by žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky či text smlouvy o úvěru. Nebylo rovněž zjištěno, že by nějaké dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail. Bylo sice prokázáno, že původní věřitel obdržel na svůj účet od žalovaného dne [datum] platbu 0,01 Kč, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem odsouhlasil text smlouvy a vyjádřil svoji vůli být jím vázán. 7. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze. Dne [datum] původní věřitel a žalobce společně prohlásili, které konkrétní pohledávky byly předmětem postoupení, a pod pořadovým [číslo] mezi nimi byla i pohledávka za žalovaným. Dopisem z [datum] oznámil původní věřitel žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, přičemž dopisem z téhož dne informoval žalovaného o postoupení pohledávky taktéž žalobce, a zároveň ho vyzval, aby dluh ve výši 3.624,39 Kč uhradil do [datum]. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně [datum]. 8. Po postoupení pohledávky vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k vyrovnání dluhu dopisem z [datum] a následně dopisem z [datum], který byl podle poštovního podacího archu odeslán žalovanému doporučeně dne [datum]. Žalobce vypsal [datum] úkony mimosoudního vymáhání pohledávky tak, že dne [datum] byl vyhotoven obyčejný dopis a dne [datum] terénní pracovník vykonal cestu na kontaktní adresu žalovaného. Téhož dne byla provedena GPS kontrola terénního poradce, kdy tato listina má sloužit jako potvrzení o reálném provedení osobní návštěvy. Tyto skutečnosti z této listiny však nelze vzít za prokázány. Žalovaný na žalovanou částku žalobci dosud ničeho neuhradil. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru na částku nejprve 2.000 Kč a poté na celkovou částku 3.000 Kč, což však v řízení nebylo prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze tedy aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a zaplatit úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiná plnění. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě celkem 3.000 Kč, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § [číslo] odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku. Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložené listiny, zahrnující úvěrové smlouvy, neobsahují podpis původního věřitele ani žalovaného, a nebylo zjištěno, že by ž