8 C 15/2022-59 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 32.900 Kč s úrokem ve výši 4.037,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 1.968,20 Kč, s úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky 25.588,79 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 19,52% ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě smlouvy žalovaný obdržel peněžní prostředky 35.000 Kč a zavázal se zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 7.000 Kč, administrativní poplatek 7.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 14.000 Kč, to vše v 60 splátkách ve výši 1.050 Kč týdně. Žalovaný však uhradil pouze 30.100 Kč, což bylo započteno na jistinu, úrok a na poplatky. Žalovaný tak dluží 32.900 Kč, kdy tato částka se skládá z jistiny 25.588,79 Kč a z poplatků 7.311,21 Kč. Úrok 4.037,57 Kč byl vypočten v sazbě 19,52% ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení 1.968,20 Kč byl vypočten z téže jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Žalovaný požádal původního věřitele, tedy právního předchůdce žalobce, o zápůjčku na formuláři karta zákazníka - žádost o zápůjčku. Uvedl, že má druh bydlení vlastní, což bylo ověřeno jinou smlouvou blíže nespecifikovanou, v domácnosti je manželem, má jedno nezaopatřené dítě, je osoba samostatně výdělečně činná, jeho zaměstnavatelem je [anonymizováno], nemá v současnosti úvěr u původního věřitele ani jinde. Žalovaný uvedl svůj čistý hlavní příjem 50.000 Kč měsíčně, a k tomu předložil bankovní výpisy blíže nespecifikované. Výdaje uvedl na bydlení 8.000 Kč, osobní výdaje 5.600 Kč a spoření, pojištění či pravidelné platby 1.500 Kč, celkem 15.100 Kč. Původní věřitel z toho vypočítal použitelný příjem 34.900 Kč. 4. Na základě výše uvedené žádosti původní věřitel poskytl žalovanému standardní informace o spotřebitelském úvěru a sdělil mu základní parametry úvěru. Tentýž den, kdy žalovaný požádal o úvěr, tedy [datum], uzavřel původní věřitel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Výše úvěru byla dohodnuta na 35.000 Kč, způsob čerpání v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal kromě této částky původnímu věřiteli zaplatit ještě úrok 7.000 Kč, administrativní poplatek 7.000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 14.000 Kč, celkem 63.000 Kč, to vše formou 60 splátek ve výši 1.050 Kč týdně. V článku 2 odstavci 1 je uvedeno, že žalovaný potvrzuje převzetí jistiny úvěru svým podpisem na smlouvě. 5. Podle seznamu plateb uhradil žalovaný na úvěr celkem 30.100 Kč v době od [datum] do [datum]. 6. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jakožto postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu. Mezi postoupenými pohledávkami se nacházela i pohledávka za žalovaným v seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z [datum], v němž byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku zaplatil již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů po obdržení podpisu. Podle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne [datum]. 7. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce ze [datum], který byl podle podacího lístku žalovanému odeslán téhož dne doporučeně. 8. Podle výpisu z živnostenského rejstříku je žalovaný držitelem živnostenského oprávnění od [datum] na dobu neurčitou, má však přerušeno provozování živnosti od [datum] do [datum]. Předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oborech činnosti zprostředkování obchodu a služeb, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. 9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný s původním věřitelem právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] uzavřel dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě níž čerpal v hotovosti v tentýž den částku 35.000 Kč. Žalovaný na úvěr splatil 30.100 Kč. Žalovaný původnímu věřiteli sdělil své údaje výše uvedené a předložil blíže nespecifikované bankovní výpisy, jeho výdaje nebyly nikterak ověřeny. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce postupní smlouvou a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno shora uvedeným dopisem. Žalovaný žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradil. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalovanému poskytl dohodnutou částku 35.000 Kč sjednaným způsobem, tedy v hotovosti. 11. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalovanému zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení žalovaného úvěru, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, a že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. U původního věřitele je ve smyslu § 60 odst. 1 až 6 zákona o spotřebitelském úvěru nutná odborná způsobilost, tedy všeobecné znalosti, odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, které je třeba prokázat zákonem stanoveným způsobem. Tentýž zákon v § 75 a § 76 vyžaduje od původního věřitele provozovat jeho činnost s odbornou péčí a jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele, tedy žalovaného. Pravidla pro posouzení úvěruschopnosti a poskytování rady jsou stanovena v § 84 až § 89 téhož zákona. Podle § 86 byl původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy povinen posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného jakožto spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Původní věřitel byl oprávněn úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Původní věřitel byl povinen posoudit zejména schopnost žalovaného splácet splátky na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a jeho dosavadních závazků. 12. Soud v této souvislosti poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Původní věřitel zjistil, že žalovaný je ženatý, má jedno nezaopatřené dítě, má vlastní bydlení a je osobou samostatně výdělečně činnou. Zároveň však žalovaný uvedl svého zaměstnavatele [anonymizováno], kde má pracovat v pracovní pozici manažer od března 2017, tedy pouze tři čtvrtě roku. Není tedy zřejmé, zda žalovaný byl skutečně osobou samostatně výdělečně činnou, anebo byl někde zaměstnán. Soud ověřil, že žalovaný má živnostenské oprávnění, které získal [datum], tedy necelého půl roku před uzavřením žalované smlouvy. Příjem žalovaného 50.000 Kč měsíčně měl být podle karty zákazníka ověřen nějakým bankovním výpisem, nebylo však zjištěno, jaké období výpis zahrnoval a jaké byly příjmy žalovaného. Žalobce v této souvislosti uvedl, že dokumenty a doklady žadatelé pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy, a tudíž že tyto doklady nemá k dispozici. Je ovšem otázkou, jaké příjmy u žalovaného mohly být z bankovních výpisů zjištěny. Pokud se jednalo o jeho příjmy z živnostenského podnikání, muselo se jednat o několik málo měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy, když žalovaný získal oprávnění až v červnu 2017. Pokud v bankovních výpisech byly nějaké příjmy z této jeho činnosti uvedeny, je třeba také uvážit, že se nemohlo jednat o příjem č