8 C 176/2022-96 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci z jednoho nároku 10.300 Kč s úrokem ve výši 1.703,84 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 685,32 Kč, s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky 7.932,29 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Z druhého nároku žalobce požaduje 18.200 Kč s úrokem ve výši 3.906,42 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.457,67 Kč, s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 14.016,07 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o úvěru. Dne [datum] byla uzavřena první úvěrová smlouva a žalovaná na základě ní obdržela v hotovosti 20.000 Kč. Zavázala se zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 2.800 Kč, administrativní poplatek 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč, celkem 34.800 Kč formou 58 splátek ve výši 600 Kč týdně. Žalovaná však uhradila pouze 16.600 Kč, což bylo započteno na jistinu, na úroky a na poplatky. Žalovaná tak dluží 18.200 Kč, kdy tato částka se skládá z jistiny 14.016,07 Kč a z poplatků 4.183,93 Kč. Úrok ve výši 3.906,42 Kč byl vypočten z jistiny 14.016,07 Kč v sazbě 23,72 % za dobu od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení 1.457,67 Kč byl vypočten z téže jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Druhou úvěrovou smlouvu žalovaná uzavřela se stejným původním věřitelem dne [datum] a na základě ní jí byly poskytnuty peněžní prostředky 10.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit ještě úrok 1.400 Kč, administrativní poplatek 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč Celkem měla zaplatit 17.400 Kč formou 58 splátek ve výši 300 Kč týdně. Žalovaná však uhradila pouze 7.100 Kč, což bylo započteno na jistinu, na úroky a na poplatky. Žalovaná tedy dluží 10.300 Kč, což se skládá z jistiny 7.932,29 Kč a z poplatku 2.367,71 Kč. Úrok ve výši 1.703,84 Kč byl vypočten z jistiny 7.932,29 Kč v sazbě 23,72 % ročně za dobu od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení ve výši 685,32 Kč byl vypočten z téže dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Původní věřitel postoupil obě pohledávky za žalovanou na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatila. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Žalovaná požádala dne [datum] původního věřitele, tedy právního předchůdce žalobce, o zápůjčku na formuláři karta zákazníka, žádost o zápůjčku. Uvedla, že má druh bydlení vlastní, v domácnosti žije jako jiný rodinný příslušník, počet nezaopatřených dětí je dvě. Jako zdroj hlavních příjmů uvedla mateřská/rodičovská, dále že má již úvěr u původního věřitele ve výši 15.000 Kč s měsíční splátkou 1.900 Kč, její příjmy se skládají z částky 5.000 Kč, ze státní podpory 11.516 Kč a z další státní podpory 5.000 Kč, což nebylo blíže specifikováno. Celkové příjmy činí 21.516 Kč. Výdaje žalované jsou 7.860 Kč na bydlení, 5.000 Kč na osobní výdaje jako telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení, a 1.900 Kč na splátky úvěru, celkem 14.760 Kč. Původní věřitel vypočítal použitelný příjem 6.756 Kč na měsíc. K ověření finanční situace žalované byl předložen blíže nespecifikovaný doklad o přiznání mateřské či rodičovské a složenka. 4. Na základě výše uvedené žádosti původní věřitel tentýž den, tedy [datum], uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]. Výše úvěru byla dohodnuta na 20.000 Kč, způsob čerpání v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaná svým podpisem potvrdila, že tyto peněžní prostředky v hotovosti skutečně převzala. Žalovaná se zavázala kromě této částky původnímu věřiteli zaplatit ještě úrok 2.800 Kč, administrativní poplatek 4.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč, celkem 34.800 Kč, to vše formou 58 splátek ve výši 600 Kč týdně. V článku 2 odstavec 2.1 je uvedeno, že žalovaná potvrzuje převzetí jistiny úvěru svým podpisem na smlouvě. Podle přehledu plateb zaplatila žalovaná na tento úvěr celkem 16.600 Kč. 5. Dne [datum], tedy za tři měsíce po shora uvedeném úvěru, požádala žalovaná téhož původního věřitele o další úvěr opět na formuláři karta zákazníka, žádost o zápůjčku. Uvedla, že má druh bydlení vlastní, žije v domácnosti jako jiný rodinný příslušník, má dvě nezaopatřené děti, zdroj jejích hlavních příjmů je mateřská/rodičovská, má již úvěr v současnosti u původního věřitele v celkové částce 20.000 Kč s měsíční splátkou 2.400 Kč. Její příjem tvoří státní podpora blíže nespecifikovaná 7.050 Kč měsíčně a další příjmy blíže nespecifikované 6.000 Kč měsíčně, celkem 13.050 Kč měsíčně. Výdaje žalované činí 2.750 Kč za bydlení, 4.500 Kč za osobní výdaje jako telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení, a splátky úvěru 2.400 Kč, celkem 9.650 Kč. Původní věřitel z toho vypočítal použitelný příjem 3.400 Kč na měsíc jako rozdíl mezi příjmy a výdaji žalované. Příjem žalované byl ověřen z blíže nespecifikovaných dokladů, a to z dokladu o přiznání mateřské či rodičovské a ze složenky. 6. Ve stejný den [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba], [IČO], s žalovanou další smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo]. Výše úvěru byla dohodnuta na 10.000 Kč s výplatou v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 1.400 Kč, administrativní poplatek 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč, celkem 17.400 Kč formou 58 splátek ve výši 300 Kč týdně. V článku 2 odstavci 2.1 je uvedeno, stejně jako v předchozí úvěrové smlouvě, že žalovaná potvrzuje svým podpisem převzetí peněžních prostředků. Na tento úvěr žalovaná podle přehledu plateb zaplatila celkem 7.100 Kč. 7. Ohledně postoupení pohledávek z obou úvěrových smluv na žalobce zjistil soud z následně uvedených listiny tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jakožto postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu. Mezi postoupenými pohledávkami se nacházely obě pohledávky za žalovanou v seznamu postoupených pohledávek. Postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem z [datum], v němž byla žalovaná vyzvána, aby dlužné částky z obou smluv hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů po obdržení dopisu. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum]. 8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle podacího lístku odeslán žalované dne [datum] doporučeně. 9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná s původním věřitelem, právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], uzavřela dvě úvěrové smlouvy dne [datum] a [datum], na základě nichž čerpala v hotovosti částky 20.000 Kč a 10.000 Kč. Žalovaná na první úvěr splatila 16.600 Kč a na druhý úvěr splatila 7.100 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli sdělila své údaje výše uvedené, předložila složenky o příjmu, její výdaje nebyly nikterak ověřeny. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná má vůči němu ještě závazky z předcházejících úvěrů. Původní věřitel obě pohledávky postoupil na žalobce postupní smlouvou a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno shora uvedeným dopisem. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z obou smluv o úvěru splnil tím, že žalované poskytl výše uvedené peněžní částky dohodnutým způsobem, tedy v hotovosti. 11. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení obou žalovaných úvěrů, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelské smlouvy a původní věřitel byl při jejich sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, a že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž m