8 C 18/2022-68 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci z jednoho nároku 16.110 Kč s úrokem ve výši 2.078,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení 1.014,66 Kč, s úrokem z prodlení 9,75% ročně z částky 12.529,90 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 19,52% ročně z téže částky za tutéž dobu. Z druhého nároku žalobce požaduje 9.230 Kč s úrokem ve výši 1.854,68 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 691,28 Kč, s úrokem z prodlení 9% ročně z částky 7.108,23 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72% ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o úvěru. Dne [datum] byla uzavřena první úvěrová smlouva a žalovaná na základě ní obdržela v hotovosti 17.000 Kč. Zavázala se zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 3.400 Kč, administrativní poplatek 3.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 6.800 Kč, celkem 30.600 Kč formou 60 splátek po 510 Kč týdně. Žalovaná však uhradila toliko 14.740 Kč, což bylo započteno na jistinu, úroky a poplatky. Žalovaná tak dluží 16.110 Kč, kdy tato částka se skládá z jistiny 12.529,90 Kč a z poplatků 3.580,10 Kč. Úrok ve výši 2.078,96 Kč byl vypočten z jistiny 12.529,90 Kč za dobu od [datum] do [datum] v sazbě 19,52% ročně. Úrok z prodlení 1.014,66 Kč byl vypočten z téže jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Druhou úvěrovou smlouvu žalovaná uzavřela se stejným původním věřitelem dne [datum] a na základě ní jí byly poskytnuty peněžní prostředky 15.000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli ještě úrok 2.100 Kč, administrativní poplatek 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 6.000 Kč, celkem 26.000 Kč formou 58 splátek po 450 Kč týdně. Žalovaná však zaplatila pouze 16.870 Kč, což bylo započteno na jistinu, na úrok a na poplatky. Žalovaná tedy dluží 9.230 Kč, což se skládá z jistiny 7.108,23 Kč a z poplatků 2.121,77 Kč. Úrok ve výši 1.854,68 Kč byl stanoven v sazbě 23,72% ročně z jistiny 7.108,23 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Úrok z prodlení 691,28 Kč byl vypočten z téže jistiny za dobu od [datum] do [datum]. Původní věřitel postoupil obě pohledávky za žalovanou na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalované oznámeno. 2. Procení stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soud obdržel den před jednáním, [datum], e-mailovou zprávu z adresy [email], v níž bylo uvedeno, že žalovaná se omlouvá ze zdravotních důvodů, se nemůže dostavit jako účastník řízení, uznává dluh, žádá soud o rozhodnutí v její nepřítomnosti a nežádá o odročení jednání. Soud však nemohl zjistit ani ověřit odesílatele této zprávy a tudíž nemohl pokládat toto sdělení za vyjádření žalované. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Dne [datum] požádala žalovaná původního věřitele, tedy právního předchůdce žalobce, o zápůjčku na formuláři karta zákazníka – žádost o zápůjčku. Uvedla, že má druh bydlení jako spolubydlící, že v domácnosti je jiným rodinným příslušníkem, že má již úvěr u téhož původního věřitele ve výši 12.000 Kč s měsíční splátkou 1.620 Kč, že jejím příjmem je státní podpora, tedy důchod 9.727 Kč. Výdaje uvedla žalovaná na bydlení 1.780 Kč, osobní výdaje 3.000 Kč a splátky úvěru 1.620 Kč, celkem 6.400 Kč. Původní věřitel z toho vypočítal použitelný příjem 3.327 Kč jako rozdíl příjmů a výdajů. Příjmy byly ověřeny složenkami. 4. Na základě výše uvedené žádosti původní věřitel poskytl žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru a sdělil jí základní parametry úvěru. Tentýž den, tedy [datum], uzavřel původní věřitel [právnická osoba], [IČO], s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Výše úvěru byla dohodnuta na 15.000 Kč, způsob čerpání v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala kromě této částky původnímu věřiteli zaplatit ještě úrok 2.100 Kč, poplatek 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6.000 Kč, celkem 26.100 Kč, to vše formou 58 splátek ve výši 450 Kč týdně. V článku 2 odstavci 1 je uvedeno, že žalovaná potvrzuje převzetí jistiny úvěru svým podpisem na smlouvě. V článku 9.1 žalovaná požádala původního věřitele, aby tento úvěr byl částečně použit ke splacení předcházejícího úvěru. Bylo proto dohodnuto, že nárok původního věřitele na splacení částky 6.405 Kč z předcházející smlouvy o úvěru [číslo] se započítává proti nároku žalované na vyplacení úvěru z této smlouvy, a žalovaná souhlasila s tím, že po tomto započtení jí bude vyplacen rozdíl mezi jistinou úvěru a touto částkou, tedy 8.595 Kč. Podle tvrzení žalobce splatila žalovaná na tento úvěr celkem 16.870 Kč. 5. Dne [datum] tedy za 2 a půl měsíce po poskytnutí předchozího úvěru, požádala žalovaná téhož původního věřitele o další zápůjčku. Uvedla druh bydlení, že je spolubydlící, že v domácnosti je jiným rodinným příslušníkem, že jejím hlavním příjmem je starobní důchod 9.727 Kč, jiné příjmy nesdělila. Uvedla rovněž, že již má úvěry u téhož původního věřitele v celkové výši 27.000 Kč s měsíční splátkou 3.645 Kč, její výdaje na bydlení činí 500 Kč, osobní výdaje 3.000 Kč, splátky úvěrů 3.645 Kč. Původní věřitel vypočítal použitelný příjem žalované 2.582 Kč jako rozdíl mezi příjmy 9.727 Kč a výdaji 7.145 Kč. Příjem žalované byl doložen složenkami a dokladem o výměře důchodu. 6. Na základě této žádosti poskytl původní věřitel žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru v tentýž den, tedy sdělil jí základní parametry úvěru. Ve stejný den [datum] uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Výše úvěru byla dohodnuta na 17.000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit navíc úrok 3.400 Kč, administrativní poplatek 3.400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 6.800 Kč, celkem 30.600 Kč formou 60 splátek ve výši 510 Kč týdně. V článku 2 odstavci 2.1 je uvedeno, že žalovaná potvrzuje svým podpisem převzetí peněžních prostředků. Na tento úvěr žalovaná podle tvrzení žalobce celkem splatila 14.740 Kč. 7. Podle seznamu plateb hradila žalovaná na oba úvěry v době od [datum] až do [datum] a celkem zaplatila 31.610 Kč. Z toho na úvěr z [datum] připadá 16.870 Kč a na úvěr z [datum] připadá 14.740 Kč. 8. Ohledně postoupení pohledávek z obou úvěrových smluv na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jakožto postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu, v němž se mezi postoupenými pohledávkami nacházely obě pohledávky za žalovanou. Postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem z [datum], v němž byla žalovaná vyzvána, aby dlužné částky hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů po obdržení dopisu. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum]. 9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle podacího lístku žalované odeslán dne [datum] doporučeně. 10. Ze zjištěných skutečností učinil soud závěr, že žalovaná s původním věřitelem [právnická osoba] uzavřela dvě úvěrové smlouvy ve dnech [datum] a [datum], na základě nichž čerpala v hotovosti částky 15.000 Kč a 17.000 Kč, u prvního úvěru část úvěru byla poukázána na zaplacení dluhu z dřívější úvěrové smlouvy žalované. Žalovaná na úvěr 15.000 Kč splatila 16.870 Kč a na úvěr 17.000 Kč splatila 14.740 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli sdělila své údaje výše uvedené, předložila složenky o důchodu, její výdaje nebyly nikterak ověřeny. Původnímu věřiteli bylo známo, že žalovaná má vůči němu ještě závazky z jiných úvěrů z dřívější doby. Původní věřitel obě pohledávky postoupil na žalobce postupní smlouvou a postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno shora uvedeným dopisem. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila. 11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z obou smluv o úvěru splnil tím, že žalované poskytl výše uvedené peněžní částky dohodnutým způsobem, tedy v hotovosti. 12. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení obou žalovaných úvěrů, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelské smlouvy a původní věřitel byl při jejich sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat,