8 C 194/2022-36 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 3.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a z částky 1.525 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se dne [datum] přepravoval v trolejbusu a [datum] v tramvaji, tedy v dopravních prostředcích žalobce, kterými žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž neměl jízdní doklad. Žalobci vznikla za žalovaným pohledávka z nezaplaceného jízdného za obě jízdy dvakrát 25 Kč a přirážky k jízdnému dvakrát 1.500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce. 2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Nároky, které jsou předmětem žaloby, vznikly až v době plnění oddlužení žalovaným, a soud proto neshledal existenci překážky pro projednání žaloby a rozhodnutí ve věci. 3. Žalovaný potvrdil, že v obou žalovaných případech cestoval bez jízdenky, a s nárokem žalobce souhlasil. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestoval žalovaný v trolejbusu žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] ve 14:11 hodin v úseku zastávky [anonymizována tři slova] ve městě [obec] byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný cestuje bez jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho [číslo řidič. oprávnění] [anonymizováno] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo]. Dne [datum] cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v 12:08 hodin v úseku zastávky [ulice] nádraží ve městě [obec] byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaný cestuje bez jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu] [anonymizována dvě slova] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo]. Oba zápisy podepsal jak revizor, tak i žalovaný, přičemž v každém zápise byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.525 Kč žalobci. Smluvní přepravní podmínky [anonymizována tři slova] [územní celek] platné od [datum], které byly účinné v době jízdy žalovaného, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 5 odst. 1 citovaných přepravních podmínek jsou druhy jízdních dokladů a ceny jízdného stanoveny [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek]. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravní kontroly byl účinný tento ceník ve znění platném od [datum] a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 1.525 Kč za jízdu žalovaného dne [datum] bez jízdenky, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, a tento dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 1.525 Kč za jízdu žalovaného dne [datum] bez jízdenky, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, a tento dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne [datum]. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 6. Žalovaný se přepravoval v trolejbusu a tramvaji. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalovanému, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalovaného, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. 7. Žalovaný se v obou případech ve vozidle žalobce přepravoval bez jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného za každou jednotlivou jízdu. 8. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku vždy dnem následujícím, tedy [datum] a [datum]. Od těchto dnů žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 9. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 3.050 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí. 10. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících částí. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za první 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. 11. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný. 12. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.