8 C 233/2022-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 1.530 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná se dne [datum] přepravovala v metru linky A veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem, přičemž neměla žádný jízdní doklad. O tom byl vyhotoven zápis o přepravní kontrole a žalobci vznikla za žalovanou pohledávka z nezaplaceného jízdného 30 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což žalovaná nezaplatila ani po upomínce žalobce. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a označovat k jejich prokázání důkazy na svoji obranu. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Žalobce je akciovou společností zapsanou v obchodním rejstříku od [datum] až dosud a do jeho předmětu podnikání náleží provozování speciální dráhy – metro v hlavním městě [obec]. Dne [datum] cestovala žalovaná v metru linky A a ve 13:23 hodin v úseku zastávky [jméno] v [obec] byla kontrolována revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaná nemá žádný jízdní doklad. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího [číslo obč. průkazu] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal jak revizor, tak i žalovaná. V zápisu byla žalované předepsána k úhradě přirážka 1.500 Kč a jízdné 30 Kč Smluvní přepravní podmínky [anonymizována čtyři slova] znění platném od [datum], které byly účinné v době jízdy žalované, stanoví v článku 8 odst. 4 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Výše jízdného je stanovena v [anonymizována čtyři slova], a v době přepravní kontroly byl účinný tento [anonymizováno] ve znění platném od [datum], ve znění [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] platném od [datum]. Hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky pro pásmo [obec] na dobu 30 minut je určena částkou 30 Kč v článku III odst. 1 písm. a), písm. aa) Tarifu. Dopisem z [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení žalované částky 1.530 Kč a nákladů na odeslání upomínky, přičemž tento dopis byl odeslán žalované prostřednictvím České pošty dne [datum]. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho nezaplatila. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovanou a žalobcem vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Žalovaná se přepravovala v metru, což je speciální dráha provozovaná žalobcem. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalované, která se neprokázala platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalované, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. 6. Žalovaná se ve vozidle žalobce přepravovala bez jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalované zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 30 Kč podle ceníku jízdného. 7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalované v metru žalobce. U nároku na přirážku vyplývá splatnost z článku 8 odst. 4 citovaných smluvních přepravních podmínek, přičemž cestující je povinen přirážku uhradit na místě ihned. Znamená to tedy, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne [datum], a žalovaná se dostala do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy [datum]. Od tohoto dne žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 1.530 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky více než 7 dní před podáním žaloby. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále z 3 paušálů režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a konečně z částky 189 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. Odměna a paušály byly přiznány za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. 10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě dodává, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustálené vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu další žaloby, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný. 11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.