8 C 310/2021-79 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci z jednoho nároku 13.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3.563,91 Kč, s úrokem ve výši 10.501,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Z druhého nároku žalobce požaduje 5.814,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.834,57 Kč, s úrokem ve výši 5.405,71 Kč, s úrokem z prodlení z částky 5.814,52 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou 2 smlouvy o úvěru. Dne [datum] byla uzavřena úvěrová smlouva [číslo] žalovaná na základě ní obdržela v hotovosti 13.000 Kč. Zavázala se zaplatit původnímu věřiteli navíc úrok 1.820 Kč, administrativní poplatek 2.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč, celkem 22.620 Kč formou 58 splátek po 390 Kč týdně. Žalovaná však uhradila pouze 1.750 Kč, což bylo započteno na úrok a poplatky. Žalovaná tak dluží jistinu 13.000 Kč, úroky ve výši 10.501,37 Kč, což odpovídá sazbě 23,72 % ročně z jistiny 13.000 Kč za dobu od [datum] do [datum], a úroky z prodlení ve výši 3.563,91 Kč, což odpovídá sazbě 8,05 % ročně z téže jistiny za totéž období. Další úvěrovou smlouvu žalovaná uzavřela se stejným původním věřitelem dne [datum] a na základě ní obdržela v hotovosti 10.000 Kč. Zavázala se zaplatit původnímu věřiteli ještě úrok 1.400 Kč, administrativní poplatek 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 4.000 Kč, celkem 17.400 Kč formou 58 splátek po 300 Kč týdně. Žalovaná však zaplatila pouze 9.850 Kč, což bylo započteno na jistinu, úrok a poplatky. Žalovaná tedy dluží na jistině 5.814,52 Kč, na úrocích 5.405,71 Kč, což bylo vypočteno v sazbě 23,72 % ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum], a zákonné úroky z prodlení ve výši 1.834,57 Kč, což bylo vypočteno v sazbě 8,05 % ročně z téže jistiny za tutéž dobu. Původní věřitel postoupil obě pohledávky za žalovanou na žalobce postupní smlouvou, což bylo žalované oznámeno. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Žalovaná požádala původního věřitele, tedy právního předchůdce žalobce, o půjčku 10.000 Kč na formuláři [anonymizováno] zákazníka. Uvedla, že bydlí jako podnájemník, nemá u původního věřitele další půjčky, nemá nezaopatřené děti, pracuje jako prodavačka v [právnická osoba] a její finanční situace je taková, že příjmy domácnosti činí 10.800 Kč jakožto mzda, a výdaje představují nájem a inkaso 3.000 Kč, výdaje domácnosti 3.500 Kč, výdaje na telefon 200 Kč, celkem 6.700 Kč. Z toho původní věřitel vypočítal použitelný příjem 4.100 Kč a požadavek žalované schválil. Žalovaná předložila k ověření svých údajů výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní nebo ubytovací smlouvu. Žalovaná všechny tyto údaje potvrdila svým podpisem dne [datum]. 4. Na základě výše uvedené žádosti původní věřitel poskytl žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru a sdělil jí základní parametry úvěru, a to téhož dne na tiskopisu standardní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaná podepsala. Tentýž den, tedy [datum], uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] kdy původní věřitel vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako zákazník. Původní věřitel prohlásil, že poskytuje žalované peněžní prostředky v částce 10.000 Kč a žalovaná potvrdila svým podpisem, že tuto částku převzala. Zavázala se zaplatit původnímu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků poplatek 7.400 Kč, který se skládá z poplatku za administrativní činnost 2.000 Kč, z úroku 1.400 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek 4.000 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 17.400 Kč formou 58 splátek ve výši 300 Kč týdně. Podle tvrzení žalobce zaplatila žalovaná na tuto smlouvu celkem 9.850 Kč. 5. Dne [datum], tedy za 6 měsíců po první půjčce, respektive úvěru, požádala žalovaná téhož původního věřitele o další úvěr na formuláři [anonymizováno] zákazníka – hodnocení bonity, žádost o úvěr. Uvedla, že bydlí jako nájemník, má samostatnou domácnost, pracuje jako pokladní u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] v hlavním pracovním poměru, má již půjčku či úvěr u téhož původního věřitele. [příjmení] mzdu uvedla 14.000 Kč a měsíční výdaje sdělila ve výši 3.000 Kč za nájem a inkaso, 3.500 Kč výdaje domácnosti na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení a 1.200 Kč na splátky úvěru, celkem výdaje činily 7.700 Kč. Z toho původní věřitel vypočítal použitelný příjem 7.300 Kč a údaje žalované ověřil výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Žalovaná tyto údaje potvrdila svým podpisem [datum]. 6. Na základě této žádosti poskytl původní věřitel žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru dne [datum] na tiskopisu původního věřitele, a sdělil žalované základní parametry úvěru. Ve stejný den [datum] uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] původní věřitel se označil jako úvěrující a žalovaná byla označena jako zákazník. Původní věřitel prohlásil, že poskytuje žalované peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč a žalovaná potvrdila podpisem na smlouvě, že tuto částku skutečně převzala. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli navíc poplatek za administrativní činnost 2.600 Kč, úrok 1.820 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 5.200 Kč, celkem 22.620 Kč formou 58 splátek ve výši 390 Kč týdně. Podle tvrzení žalobce zaplatila žalovaná na tento úvěr celkem 1.750 Kč. 7. V obou smlouvách o půjčce je původní věřitel označený jako [právnická osoba], [IČO]. Podle výpisu z obchodního rejstříku tato společnost zanikla v důsledku fúze sloučením a veškeré její jmění přešlo na společnost [právnická osoba], [IČO], jejíž název, respektive obchodní firma, se změnil na [právnická osoba]. 8. Ohledně postoupení pohledávek z obou úvěrových smluv na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu. Mezi postoupenými pohledávkami se nacházely obě pohledávky za žalovanou v seznamu postoupených pohledávek. Postoupení obou pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], v němž byla žalovaná vyzvána, aby dlužné částky hradila již žalobci na specifikované bankovní spojení do 10 dnů po obdržení dopisu. Podle podacího lístku byl dopis žalované odeslán doporučeně dne [datum]. 9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalované dopisem svého právního zástupce z [datum], který byl podle podacího lístku žalované odeslán doporučeně dne [datum]. 10. Ze zjištěných skutečností učinil soud závěr, že žalovaná s původním věřitelem, právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], uzavřela 2 úvěrové smlouvy dne [datum] a [datum], na základě nichž čerpala v hotovosti částky 10.000 Kč a 13.000 Kč. Žalovaná na úvěr 10.000 Kč splatila 9.850 Kč a na úvěr 13.000 Kč splatila 1.750 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli sdělila před uzavřením obou smluv výše uvedené údaje a předložila doklady. Původní věřitel obě pohledávky postoupil na žalobce postupní smlouvou a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno shora uvedeným dopisem. Žalovaná žalobci na žalovanou částku ničeho neuhradila. 11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Obě smlouvy, byť jsou označeny jako smlouvy o půjčce, pokládá soud za smlouvy o úvěru, s ohledem na to, že původní věřitel se v nich označil jako úvěrující, a také s ohledem na jejich obsah. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v § [číslo] tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Původní věřitel jakožto úvěrující si svoji povinnost z obou smluv o úvěru splnil tím, že žalované poskytl výše uvedené peněžní částky dohodnutým způsobem, tedy v hotovosti. 12. Smlouvy o úvěru z hlediska jejich platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nepokládá závěr původního věřitele o tom, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splacení obou žalovaných úvěrů, za zodpovědný. Jedná se o spotřebitelské smlouvy a původní věřitel byl při jejich sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovanou, které poskytoval své služby v podobě úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalované poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení § 6 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž má každý povinnost je