8 C 4/2022-102 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 2.315 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 25. 7. 2020 do zaplacení. Tvrdí, že s žalovaným dne 20. 3. 2018 uzavřel 2 pojistné smlouvy s počátkem pojištění 21. 3. 2018. Žalovaný však přestal hradit pojistné a za dobu od 21. 3. 2020 do 24. 7. 2020, tedy do zániku obou pojistných smluv, dluží na pojistném 1.154 Kč z první smlouvy a 1.161 Kč z druhé smlouvy. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 20. 3. 2018 uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění 21. 3. 2018 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění rozestavěné stavby rodinného domu na parcelách [číslo] [číslo] v [obec] za pojistné 3.135 Kč ročně. Součástí pojistné smlouvy byly blíže nespecifikované pojistné podmínky. Žalobce předložil Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku a odpovědnosti občanů 2018 v PP PMO 2018, které obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Na základě pojistné smlouvy vystavil žalobce pojistku pod stejným číslem. Žalovaný platil pojistné za období až do 20. 3. 2020 a dále již pojistné nehradil. Dopisem z 29. 12. 2019 oznámil žalobce žalovanému, že roční pojistné na následující období splatné 21. 3. 2020, činí 3.355 Kč. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem z 24. 5. 2020 vyzval žalobce žalovaného k doplacení dlužného pojistného za pojistné období od 21. 3. 2020 do 20. 3. 2021 s tím, že pokud tak žalovaný neučiní do 23. 7. 2020, pojištění zanikne. Dopisem z 28. 7. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla 24. 7. 2020, a vyzval ho k zaplacení částky 1.154 Kč. Podle poštovního podacího archu byl žalovanému odeslán doporučeně nějaký dopis, není však zřejmé, kterého dne se tak stalo. 4. V tentýž den jako pojistná smlouva výše uvedená, tedy 20. 3. 2018, uzavřeli účastníci další pojistnou smlouvu pod [číslo] s počátkem pojištění 21. 3. 2018 na dobu neurčitou. Předmětem smlouvy bylo pojištění rozestavěné stavby rodinného domu na parcelách [číslo] [číslo] v [obec] za pojistné 3.154 Kč ročně. Žalobce na základě smlouvy vystavil pojistku pod stejným číslem. Dopisem z 29. 12. 2019 sdělil žalobce žalovanému, že roční pojistné na následující období splatné 21. 3. 2020, činí 3.375 Kč. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem z 24. 5. 2020 vyzval žalobce žalovaného k doplacení dlužného pojistného za období od 21. 3. 2020 do 20. 3. 2021 s tím, že pokud tak žalovaný neučiní do 23. 7. 2020, pojistná smlouva zanikne. Dopisem z 28. 7. 2020 oznámil žalobce žalovanému, že pojistná smlouva zanikla 24. 7. 2020, a vyzval ho k zaplacení nedoplatku pojistného 1.161 Kč. Jak soud zmínil u první pojistné smlouvy, z poštovního podacího archu nelze zjistit, kterého dne byla zásilka žalovanému odeslána. 5. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky, tedy dlužného pojistného z obou pojistných smluv, dopisem svého právního zástupce ze dne 14. 6. 2021, který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 15. 6. 2021. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z obou pojistných smluv plnil tím, že od počátku pojištění 21. 3. 2018 až do jeho zániku 24. 7. 2020 poskytoval žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě v souladu s ustanovením § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění z obou pojistných smluv zaniklo z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou dobu pojistný vztah z obou pojistných smluv mezi účastníky trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Pojistné 3.135 Kč ročně z první pojistné smlouvy i pojistné 3.154 Kč z druhé pojistné smlouvy je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odst. 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne 21. 3. 2020 bylo splatné pojistné 3.135 Kč na roční pojistné období, z něhož na dobu do zániku pojištění 24. 7. 2020 připadá poměrná část pojistného 1.082 Kč u první pojistné smlouvy [číslo]. U druhé pojistné smlouvy [číslo] bylo dne 21. 3. 2020 splatné pojistné 3.154 Kč na roční pojistné období, z něhož na dobu do zániku pojištění 24. 7. 2020 připadá poměrná část pojistného 1.089 Kč. 7. Pokud jde o zvýšení pojistného u první pojistné smlouvy z částky 3.135 Kč ročně na 3.355 Kč ročně a u druhé pojistné smlouvy z 3.154 Kč ročně na 3.375 Kč ročně, je třeba uvést, že v případě, že žalobce jakožto pojistitel upraví výši pojistného, je povinen podle § 2786 odst. 1 občanského zákoníku sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se má výše pojistného změnit. Pojistník, tedy žalovaný, může podle druhého odstavce téhož ustanovení projevit se změnou nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Obdobná zásada je vyjádřena i ve výše citovaných pojistných podmínkách, a to v čl. 5 odstavcích 7 až 10. Jak bylo shora uvedeno, v řízení nebylo prokázáno, že by oba dopisy obsahující informaci o zvýšení pojistného byly žalovanému odeslány či doručeny. Nebylo tedy možné ověřit, zda žalobce tak učinil v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, případně zda tak vůbec učinil a zda se tedy oba dopisy mohly dostat do dispozice žalovaného. Soud tedy má za to, že žalobce neprokázal tvrzené zvýšení pojistného u obou pojistných smluv. Soud tedy vycházel z toho, že i pro pojistné období od 21. 3. 2020 do 20. 3. 2021 platilo původně sjednané pojistné u první pojistné smlouvy ve výši 3.135 Kč a u druhé pojistné smlouvy 3.154 Kč. 8. Usnesením z 22. 2. 2022 č. j. 8 C 4/2002-32, které bylo zástupci žalobce doručeno dne 24. 2. 2022, vyzval soud žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání ohledně toho, v jaké výši bylo sjednáno pojistné a za jaká období mělo být placeno a ohledně výpočtu dlužného pojistného, a to pro obě žalované pojistné smlouvy. Žalobce na výzvu soudu reagoval a doplnil tvrzení ohledně zvýšení pojistného, a k prokázání takového tvrzení předložil pouze shora uvedené 2 dopisy informující o zvýšení pojistného, u nichž však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly žalovanému odeslány či doručeny. Žalobce u dnešního jednání byl soudem znovu vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, kterého dne byly žalovanému odeslány či doručeny zmíněné 2 dopisy z 29. 12. 2019 k oběma pojistným smlouvám, případně aby označil důkazy k prokázání toho, že žalovanému skutečně zvýšení pojistného bylo oznámeno. Žalobce byl zároveň poučen o tom, že v případě nevyhovění této výzvě soud přizná dlužné pojistné vypočtené z pojistného sjednaného v obou smlouvách. Žalobce však u jednání ničeho nedoplnil s tím, že by mohl doplnění provést dodatečně ve lhůtě poskytnuté soudem. Soud však žalobci již žádnou další lhůtu neposkytl, když má za to, že žalobce od doručení zmíněného usnesení měl již dostatek časového prostoru k tomu, aby mohl svá tvrzení uvést a označit či předložit důkazy k jejich prokázání. 9. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po jeho splatnosti, tedy v obou případech 22. 3. 2020. Od tohoto dne žalobci vzniklo podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení z dlužného pojistného 1.082 Kč u první pojistné smlouvy a 1.089 Kč u druhé pojistné smlouvy, celkem z částky 2.171 Kč. Výše úroků z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a činí 8,25 % ročně. Jinou sazbu úroku z prodlení si účastníci neujednali. Žalobce však nárokuje úrok z prodlení až od 25. 7. 2020. 10. Závěrem soud shrnuje, že žalobci přiznal dlužné pojistné z obou pojistných smluv v celkové výši 2.171 Kč s úrokem z prodlení od požadovaného data, a ve zbytku, tedy ohledně pojistného 144 Kč s úrokem z prodlení, byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. 11. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 94 % předmětu řízení a neúspěšný byl ohledně 6 %. Žalobci tak v souladu s ustanov