ECLI: ECLI:CZ:OSBI:2022:8.C.83.2015.1 Datum: 2022-09-12 Předmět: o 11.613 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 458/2000 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 82/2011 Sb.", " ["dodávky energie""obchodní jmění""oddlužení""peněžité plnění"]
O co šlo: o 11.613 Kč s přísl. (["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 458/)
1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 11.613 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná odebírala elektřinu na odběrném místě [obec], [ulice a číslo], podle smlouvy, která však byla ukončena pro neplacení. Při kontrole tohoto odběrného místa dne [datum] žalobce zjistil, že žalovaná elektřinu stále odebírá. Za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno odebrané množství elektřiny 824 kWh podle hodnot na elektroměru, a to stavu ke dni ukončení smlouvy [číslo] kWh a stavu ke dni kontroly [číslo] kWh. Za tuto dobu žalovaná odebírala elektřinu neoprávněně, přičemž již [datum] došlo k přerušení dodávky elektřiny vyjmutím pojistek z pojistkové skříně na fasádě domu, což je patrno z odečtové karty elektroměru. Elektroměr však byl uvnitř domu a žalovaná demontáž elektroměru neumožnila, a k tomu mohlo dojít až za asistence nové majitelky domu. Cena za odebranou elektřinu byla stanovena podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo] [číslo] při sazbě 4.602,82 Kč za MWh, k tomu byla připočtena daň z elektrické energie, platba za příkon, náhrada za neoprávněný odběr a náhrada za energii, což celkem činí 3.815,72 Kč. K tomu žalobce připočítal náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru ve výši 5.782 Kč, a k součtu těchto částek připočítal ještě 21% daň z přidané hodnoty 2.016 Kč, a celkový součet činí žalovanou částku 11.613,72 Kč. Žalovaná však žalobci žalovanou částku nezaplatila ani po předžalobních výzvách.
2. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že obchodní firma žalobce byla až do konce roku 2020 E. [právnická osoba], a pod tímto názvem žalobce také podal žalobu v tomto řízení. Od [datum] zní obchodní firma, tedy název žalobce [právnická osoba]
3. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.
4. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaná se k žádnému nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.
5. V průběhu řízení byl zjištěn úpadek žalované a Krajský soud v Hradci Králové usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] zjistil úpadek žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení] a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení u podepsaného soudu bylo proto přerušeno podle § 104a insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. a nebylo možné v něm pokračovat po dobu, po kterou trvaly účinky rozhodnutí o úpadku.
6. Usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud schválil oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře. Žalobce přihlásil svoji pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, do insolvenčního řízení. Usnesením z [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované a jejího manžela a osvobodil žalovanou i jejího manžela od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Toto osvobození se však v souladu s ustanovením § 416 odst. 1 insolvenčního zákona nedotýká mimo jiné pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. V daném případě, jak bude níže rozebráno, jde právě o pohledávku žalobce na náhradu škody, kterou žalovaná způsobila úmyslným porušením právní povinnosti, když odebírala elektřinu, a přitom neměla na odběr elektřiny uzavřenou smlouvu s obchodníkem s elektřinou. Výše uvedené osvobození žalované od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, se tudíž na žalovaný nárok nevztahuje.
7. V rámci insolvenčního řízení žalobce obdržel částku 4.045,21 Kč. Žalobce proto vzal žalobu ohledně této částky včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení zpět. Soud usnesením ze dne 22. 7. 2022 č. j. 8 C 83/2015-69 řízení částečně zastavil ohledně 4.045,21 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Věcně soud proto rozhodoval již pouze o nároku žalobce na zaplacení částky 7.567,79 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení.
8. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce soud ověřil, že do předmětu jeho podnikání náleží distribuce elektřiny.
9. Žalovaná byla ve smluvním vztahu s obchodníkem s elektřinou ohledně dodávky elektřiny na odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Tato skutečnost vyplývá ze smlouvy o dodávce elektřiny dodávané ze sítě nízkého napětí, která byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem. Žalovaná byla zařazena do kategorie odběratelů D, sjednaná sazba byla B, hlavní jistič byl 3 x 25 A. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky dodávky elektřiny. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni [datum], neboť zanikla rozdělením, a její obchodní jmění podle smlouvy o rozdělení přešlo na tři nástupnické společnosti, kdy jednou z nich je E. [právnická osoba] Ze zprávy [právnická osoba] [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že na tuto společnost přešly veškeré smluvní vztahy ze smluv o dodávkách elektřiny, mezi nimiž byla také smlouva s žalovanou. Tento smluvní vztah byl ukončen ke dni [datum]. Na odběrném místě žalované byl namontován elektroměr [číslo] s posledním naměřeným stavem [číslo] kWh a k tomuto stavu byla spotřeba elektřiny vyúčtována konečnou fakturou. Tatáž hodnota odečtu ke zmíněnému dni vyplývá také z odečtové karty tohoto elektroměru.
10. Dne [datum] nový zákazník [jméno] [příjmení] ohlásila, že předchozí odběratel [celé jméno žalované], tedy žalovaná, neužívá odběrné místo, neboť se odstěhovala bez uvedení adresy, a požádala o ukončení smlouvy, jak vyplývá z žádosti o ukončení smlouvy a z jejího čestného prohlášení.
11. Následně dne [datum] provedl žalobce kontrolu předmětného odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie bylo zjištěno, že při kontrole byl zjištěn elektroměr [číslo] bez platné smlouvy, která byla ukončena [datum] se stavem [číslo] kWh. Ke dni [datum] byl elektroměr demontován po přepisu na nového odběratele a osazen nový elektroměr. Neoprávněný odběr byl zjištěn ve 13:30 hodin a byl odstraněn téhož dne ve 14:30 hodin, kontrolu provedli dva kontroloři za nepřítomnosti žalované a pořídili fotodokumentaci. Na fotografiích je zachycen předmětný elektroměr se stavem [číslo] kWh.
12. Na základě výše uvedené kontroly byla stanovena výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny pod číslem 2014, jak vyplývá z listiny Stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobce přitom vycházel z data ukončení smlouvy [datum] a ze stavu elektroměru k tomuto dni [číslo] kWh a ze zjištěného stavu elektroměru při kontrole [datum] ve výši 38.516 kWh. Z toho vypočítal spotřebu změřenou elektroměrem na 824 kWh. Toto množství elektřiny žalobce vynásobil cenou 4.602,82 Kč za MWh a připočítal k tomu daň z elektřiny 28,30 Kč za MWh, a dospěl tak k výši ceny za odebranou elektřinu 3.792,72 Kč a k dani z elektřiny ve výši 23 Kč, celkem 3.815,72 Kč, což představuje náhradu za elektřinu, včetně daně z elektřiny. Cena byla určena cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro tyto případy, a to rozhodnutími pod čísly [číslo] a [číslo]. Žalobce rovněž vyčíslil oprávněné náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru elektřiny na částku 5.782 Kč, přičemž ceny energetické kontroly stanovuje controlling žalobce a žalobci je účtuje externí firma. Pro rok 2013 činila cena jedné hodiny práce pracovníka energetické kontroly 636 Kč na hodinu, a při kontrole bylo odpracováno celkem 6 hodin dvěma pracovníky, což představuje 3.816 Kč. [příjmení] osobním automobilem Škoda Fabia v den kontroly [datum] ze sídla firmy v [obec] do odběrného místa ve [obec] a zpět představuje 120 km po 7,20 Kč za kilometr, tedy 864 Kč. Za použití vozidla po dobu 2 hodin činí náhrada 167,20 Kč a administrativní paušál na náklady spojené s přípravou podkladů k odběrnému místu, fakturací a archivací případu odpovídá částce 934,80 Kč Celkem tedy jde o vyčíslené náklady vzniklé se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru 5.782 Kč. K součtu náhrady za elektřinu 3.815,72 Kč a oprávněných nákladů 5.782 Kč žalobce připočítal 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.016 Kč, a celkový součet činí 11.613,72 Kč.
13. Žalovanou částku 11.613 Kč vyúčtoval žalobce žalované fakturou [číslo] se splatností [datum]. Faktura obsahuje rozpis vyúčtované částky. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byla faktura žalované odeslána či doručena.
14. Dopisem z [datum] vyzval žalobce žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 8 dnů od odeslání výzvy. Podle vrácené obálky byl tento dopis žalované odeslán doporuče
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.