8 C 9/2022-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný se [datum] přepravoval v tramvaji, tedy v dopravním prostředku žalobce, kterým žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž použil neplatnou, časově prošlou, jízdenku. Žalobci tak vznikla za žalovaným pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což však žalovaný neuhradil ani po upomínce žalobce. 2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestoval žalovaný v tramvaji žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v 15:13 hodin v úseku zastávky [ulice] v [obec] byl kontrolován revizorem žalobce [číslo] kterému předložil jízdní doklad s časovou platností pouze do 14:54 hodin, tedy časově prošlý, neplatný jízdní doklad. Totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho [číslo obč. průkazu] [anonymizována dvě slova] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal jak revizor, tak i žalovaný. V zápise byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.525 Kč žalobci. Smluvní přepravní podmínky Integrovaného [anonymizována dvě slova] [územní celek] platné od [datum], které byly účinné v době jízdy žalovaného, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 5 odst. 1 citovaných přepravních podmínek jsou druhy jízdních dokladů a ceny jízdného stanoveny Tarifem Integrovaného [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravní kontroly byl účinný ceník ve znění platném od [datum] a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 1.525 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, kdy tento dopis byl odeslán žalovanému prostřednictvím České pošty dne [datum]. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovaným a žalobcem vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Žalovaný se přepravoval v tramvaji. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalované, která se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalované, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. 6. Žalovaný se ve vozidle žalobce přepravoval bez platné jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalovaném zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného. 7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalovaného v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne 27. 1. 2021. Žalovaný se tak dostal do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy [datum]. Od tohoto dne žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 1.525 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za první 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. 10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud ještě uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný. 11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.