11 C 321/2022-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k soudu dne 30. 9. 2022, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 36 500 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 1. 3. 2022. Dle čl. 8 smlouvy, se žalovaný zavázal hradit žalobci, v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce činí 2 500 Kč. Dle čl. 3 smlouvy, má žalobce nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobce požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 14 000 Kč. Strany se, podle čl. 7 smlouvy, dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaný uhradil žalobci k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaný spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení, z důvodů nesplnění podmínky pro automatické prodloužení doby splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 14 000 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl, v rámci webového rozhraní, zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, ve znění obsažené v příloze tohoto návrhu, s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobce úvěr žalovanému vyplatil dne 22. 12. 2021. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný nevrátil úvěr k datu splatnosti. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána na adresu žalovaného dne 14. 3. 2022. Dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 26. 1. 2023, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které byly soudu předloženy. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový vztah. 3. Žalobce k prokázání tvrzení uvedených v žalobě předložil nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] potvrzení o provedené platbě vystavené 22. 12. 2021, výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 3. 2022, včetně dokladu o jejím doručování žalovanému. 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným měla být dne [datum] uzavřené smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobce, jako věřitel, zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 K, a to na 70 dní ode dne čerpání úvěru. Měli se dohodnout na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, to je ode dne poskytnutí úvěru až do jeho úplného splacení. Den konečné splatnosti úvěru byl stanoven k datu 1. 3. 2022. Ve čl. VII. smlouvy byly obsaženy možnosti prodloužení smlouvy tak, jak bylo konstatováno v žalobě. V čl. 8 smlouvy, byla stanovená smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky. V tomto článku byly obsaženy i další sankce. Úvěr měl být vyplacen na účet, který byl u žalovaného označen ve hlavičce smlouvy, a to číslo [bankovní účet]. Pokud se jedná o podpis žalovaného na smlouvě, tento v originále chyběl, žalovaný byl identifikován datem [datum] a kódem SMS verifikace: [číslo]. Potvrzením o provedené platbě ze dne 22. 12. 2021 mělo být potvrzeno, že žalobce částku 20 000 Kč, představující úvěr dle smlouvy, zaslal tohoto dne na účet číslo [bankovní účet]. 5. Soud si vyžádal zprávu [právnická osoba], která vedla tento účet. Ze zprávy bylo zjištěno, že majitelem osobního účtu číslo [bankovní účet] byl ke dni 22. 12. 2021 žalovaný. Soudu byl předložen rovněž výpis z tohoto účtu za prosinec 2021, ze kterého bylo ověřeno, že na tento účet dne 22. 12. 2021 byla připsána částka 20 000 Kč pod ID transakce [číslo], které bylo uvedeno i na výše označeném potvrzení o provedené platbě. 6. Dalším listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce adresovaná žalovanému dne 14. 3. 2022 a tato byla předložena současně s dokladem o jejím doručování žalovanému (podací lístek). 7. Dle § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Žalobce v řízení tvrdil, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal ve lhůtě do 1. 3. 2022 tento splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 1 % z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. V souladu s ustanovením § 1820 o.z. a násl., není vyloučeno uzavírat smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, tzv. distančním způsobem, i v tomto případě však musí žalobce v řízení unést důkazní břemeno o tom, že smlouva byla řádně uzavřena, to je, že jedna smluvní strana učinila návrh na uzavření smlouvy, druhou smluvní stranou byl tento návrh přijat a strany si tak dohodly obsah smlouvy. Přestože žalobce popsal v žalobě způsob uzavření smlouvy a tento odpovídal předložené smlouvě, žalobce svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy žádným důkazem nedoložil. Nelze pak mít za prokázané, že by mezi účastníky řízení byla, způsobem popsaným v žalobě, uzavřena smlouva o úvěru. 10. K jednání soudu dne 10. 1. 2023 se žalovaný nedostavil. Žalobce i jeho právní zástupce se z jednání omluvili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným, neboť jde o poučení poskytované u jednání. V případě, že se žalobce, ani jeho zástupce, k jednání nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., poskytl. Soud za takové situace není povinen sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Například odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009. Jelikož v řízení nebylo provedenými důkazy tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru mezi ním a žalovaným prokázáno, nese žalobce nepříznivé následky neunesení důkazního břemene. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce převedl na účet žalovaného částku 20 000 Kč, tato částka byla na účet žalovaného řádně připsána. Žalovaný tedy přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval jakýkoliv právní důvod, tudíž na jeho straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 o.z., vyplývá, že strana, která plnila, aniž byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný, který obdržel od žalobce částku ve výši 20 000 Kč, je tudíž povinen tuto částku žalobci vydat, když nebylo prokázáno, že by žalobci tuto částku vrátil, a to ani částečně. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády čí