25 C 43/2017-74 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 4. 2017 ve znění doplnění (opravy) ze dne 10. 5. 2017 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 152 021 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 152 021 Kč za období od 1. 1. 2017 do zaplacení. 2. Žalobce tvrdil, že žalovanému prodával jatečná prasata, a to mj. i v roce 2012, přičemž kupní ceny za dodaná prasata byly žalobcem vyfakturovány daňovými doklady. Postupem času se žalovaný dostal do prodlení se svými úhradami. Žalobce se s ním, s ohledem na dlouhodobé obchodní vztahy, dohodl, že žalovaný kupní ceny, s jejichž úhradami se ocitl v prodlení, splatí dle dojednaného splátkové kalendáře. Žalovaný dne 27.5.2016 svůj závazek utvrdil prostřednictvím uznání dluhu ve výši 194 021 Kč. Žalovaný následně dle splátkového kalendáře žalobci uhradil splátky za měsíce květen až listopad 2016 včetně, tj. 7 x 6 000 Kč, celkem tedy 42 000 Kč. Žalovaný tak byl v době podání žaloby v prodlení s úhradou částky ve výši 152 021 Kč, když dle čl. II. odst. 2, 4 uznání dluhu a dohody o splátkách se nezaplacením jedné splátky stal splatným celý dluh. Ke splatnosti celého dluhu tak došlo ke dni 31. 12. 2016, když žalovaný řádně neuhradil splátku za měsíc prosinec 2016. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2017. Žalovaný na tuto výzvu však nikterak nereagoval. 3. Okresní soud Brno-venkov ve věci vydal dne 17. 5. 2017 platební rozkaz, č. j. 25 C 43/2017-15. Žalovaný proti tomuto platebnímu rozkazu podal prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce odpor, ve kterém uvedl, že uplatněný nárok neuznává a má za to, že uplatněný nárok spočívá na nesprávném právním posouzení. 4. K odporu žalovaného podal žalobce dne 21. 7. 2017 své vyjádření, ve kterém uvedl, že svůj nárok opírá o písemné uznání dluhu, kterým žalovaný dluh výslovně uznal co do důvodu a výše. Žalobce rovněž poukázal na skutečnost, že žalovaný dle uznání dluhu a v něm obsaženého splátkového kalendáře uhradil celkem 7 splátek. 5. Usnesením Krajského soudu ze dne 2. 8. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného a na majetek žalovaného byl tímto usnesením prohlášen konkurz. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 30. 11. 2017, č. j. 25 C 43/2017-36 byli účastníci vyrozuměni o prohlášeném konkursu, v jehož důsledku došlo k přerušení řízení vedeného u soudu zdejšího. 6. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2023, č. j. [insolvenční spisová značka], byl konkurs na majetek žalovaného zrušen po splnění rozvrhového usnesení čímž odpadla překážka, pro kterou bylo řízení vedené u zdejšího soudu přerušeno. V tomto směru soud uvádí, že v souladu s § 252 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), prohlášením konkurzu zanikají veškeré jednostranné právní úkony dlužníka včetně udělených plných mocí. Z tohoto důvodu byl v řízení dále obesílán již pouze samotný žalovaný, neboť zmocnění jeho právního zástupce v souladu s uvedeným ustanovením insolvenčního zákona zaniklo. 7. Žalovaný se k žalobě nad rámec podaného odporu nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 19. 6. 2023. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 2. 5. 2023, a to fikcí doručení dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. V předvolání byl žalovaný poučen o procesních následcích nedostavení se k prvnímu jednání. K nařízenému jednání se žalovaný, ač byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. 8. Podle § 153b odstavec 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny, lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odstavec 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 9. V daném případě byly splněny dle názoru soudu všechny podmínky ustanovení § 153b odstavec 1, 2, 3 o.s.ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil k prvnímu nařízenému jednání, ač mu bylo předvolání doručeno v zákonné lhůtě, byl poučen o procesních následcích nedostavení se k jednání, přičemž přítomný žalobce u jednání navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Proto soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení považoval všechna skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě za nesporná. 10. Bylo tak prokázáno, že žalovaný listinou označenou Uznání dluhu a dohoda o jeho splátkách, podepsanou žalovaným dne 23. 5. 2016 a žalobcem dne 27. 5. 2016, uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše 194 021 Kč, a to v souladu s ustanovením § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Má se tak za to, že k tomuto dni závazek žalovaného v uznané výši trval. Soud jen na okraj doplňuje, že uznání dluhu, které žalobce spolu s žalobním návrhem předložil se neřídí právní úpravou účinnou po 1. 1. 2014 (tzn. zákonem č. 89/2012 Sb.), jak uváděl žalobce, když uznání dluhu je pouze zajišťovacím instrumentem, jehož právní úprava se odvíjí od právní úpravy závazku, který zajišťuje. V tomto směru blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 292/2018. Uvedená skutečnost však ničeho nemění na věci samé, tj. že bylo prokázáno, že žalovaný nesplnil své povinnosti plynoucí z uznání dluhu a dohody o splátkách řádně a včas, když neuhradil splátku jejíž splatnost byla stanovena na 31. 12. 2016, čímž se stal splatným celý dosud neuhrazený uznaný dluh ve výši 152 021 Kč. Žalobce žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu vyzval, ten mu však ničeho neuhradil. Žalobce se tak po něm oprávněně domáhá zaplacení této dlužné částky. 11. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu se po něm žalobce rovněž oprávněně domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky dle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dané nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Ve věci bylo nepochybně možné uzavřít a schválit smír účastníků, dále se nejedná o rozsudek konstitutivní (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Nárok žalobce byl shledán důvodným a soud tedy tímto rozsudkem pro zmeškání žalobě vyhověl v plném rozsahu. 13. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odstavec 1 o.s.ř. tak, že soud žalovanému uložil povinnost nahradit plně úspěšnému žalobci jím vynaložené náklady řízení, a to k rukám jeho právní zástupkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci přitom přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 7 602 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokátky celkem ve výši 36 100 Kč (tj. 5 x právní úkon 7 220 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby, vyjádření k odporu a účast u soudního jednání), dále byl přiznán 5 x režijní paušál á 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny a paušálů v částce 7 896 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak na náhradě nákladů náleží žalobci částka ve výši 53 098 Kč. 14. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.