34 C 257/2023-73 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou podanou dne 15.6.2023 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 280.145 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaný způsobil vozidlem [registrační značka] dne 2.10.2021 škodu poškozením sloupu světelného signalizačního zařízení společnosti [právnická osoba] Žalovaný vozidlo užil neoprávněně a bez vědomí vlastníka vozidla. V době dopravní nehody byl pod vlivem alkoholu a návykové psychotropní látky. Vozidlo nebylo v době dopravní nehody pojištěno. Žalobkyni proto vznikla povinnost poskytnout poškozené společnosti v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Za vzniklou škodu žalovaný odpovídá jako řidič vozidla dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku. Žalobkyně pověřila k vyřízení pojistné události [právnická osoba] s.r.o., za což uhradila částku 3.025 Kč. Škoda způsobená poškozené společnosti činila celkem 277.120 Kč za opravu výložníkového stožáru a semaforu. Žalobkyně uplatňuje nárok ve smyslu ustanovení § 24 odst. 9 ve spojení s ustanovením § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dopisem ze dne 5.4.2023 ve lhůtě do 5.5.2023, ode dne 6.5.2023 je žalovaný v prodlení a žalobkyně proto požaduje vedle dlužné částky zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. V odporu uvedl, že„ vrak automobilu mu nebyl nabídnut ani jakkoliv doručen či snaha o komunikaci z druhé strany, tudíž tato částka je nekompetentní a přemrštěná“. Dále namítal, že není prokázáno, že by předmětné vozidlo řídil při havárii, výpověď nemohl poskytnout, jelikož byl stále pod vlivem omamných látek. Žalovaný je již v pořádku, má zájem splácet, ale je bez příjmu a vedený na úřadu práce. Podáním ze dne 25.8.2023 žalovaný doplnil, že si není vědom toho, že by vozidlo řídil, pamatuje si, že se probral na místě spolujezdce. Hodnota vozidla se pohybuje v částce 100.000 Kč, proto žalovaný nechápe výši částky za celé auto, když pojišťovna inkasovala peníze za vrak, o který měl žalovaný zájem. Vozidlo bylo v době odcizení nastartované a otevřené, z čehož žalovaný dovozuje„ zřejmou spoluúčast“. Své jednání žalovaný omlouval užitím drog, dále zopakoval, že je veden na úřadu práce a po zlepšení své životní a finanční situace věří v možnost splácení dluhu. Splácení takto vysoké částky by pro něj bylo nyní likvidační. Žalovaný si není vědom toho, že by vozidlo řídil a jako řidič způsobil nehodu. Žalovanému byla doručena do vlastních rukou žaloba včetně doplnění a předvolání k prvnímu jednání ve věci, a to více než deset dnů před jeho konáním, přičemž byl výslovně soudem poučen, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být ve věci rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Právní zástupce žalobkyně se dostavil k prvnímu jednání ve věci konanému dne 18. října 2023 a navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Podáním ze dne 16.10.2023 žalovaný namítl podjatost soudce a uvedl, že„ domněnkou je přiložená recenze“. Současně požadoval změnu soudce a nový termín. Uvedené podání soud vyhodnotil jako námitku podjatosti soudce a žádost o odročení jednání, kdy oba tyto návrhy shledal nedůvodnými, žalovaného soud o neodročení jednání vyrozuměl. V prvé řadě se soud zabýval vznesenou námitkou podjatosti. Žalovaný v námitce uvedl, že by chtěl změnit soudce, kdy jeho„ domněnka je přiložená recenze“. Žalovaný k podání připojil kopii internetové stránky, jejímž obsahem je hodnocení soudců veřejností. Uvedené představuje nepřípustný důvod ve smyslu ustanovení § 14 odst. 4 občanského soudního řádu, které výslovně jako důvod podjatosti vylučuje okolnosti spočívající v postupu soudce v projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Soud proto neshledal námitkou důvodnou, s ohledem na její uplatnění před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, postupoval dle ustanovení § 15b odst. 2 občanského soudního řádu, tedy věc nepředkládal nadřízenému soudu ve smyslu ustanovení § 15b odst. 1 občanského soudního řádu. Soud s ohledem na shora uvedené v souladu s ustanovením § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ občanský soudní řád“), vzal tvrzení žalobce obsažená v žalobním návrhu o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná. V posuzovaném případě se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit soudní smír, vydáním rozsudku pak nedojde ke vzniku, změně či zrušení právního poměru mezi účastníky. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že jsou ve věci splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu ustanovení § 153b občanského soudního řádu. Dle ustanovení § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidič nesmí řídit vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 sb., Česká kancelář pojistitelů poskytne poškozenému z garančního fondu plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle § 24 odst. 9 výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. d), písm. i) má pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, nebo řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Z nesporných skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný jako řidič vozidla způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození sloupu světelného signalizačního zařízení společnosti [právnická osoba] K vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu, když řídil vozidlo pod vlivem alkoholu a návykové látky a nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, přičemž vlivem silné podnapilosti a vlivem návykové látky najel mimo komunikaci, kde čelně narazil do sloupu světelného signalizačního zařízení. Povinnost k úhradě škody má dle citovaných ustanovení § 24 odst. zákona č. 168/1999 Sb., žalobkyně, a to prostřednictvím pověřené osoby. Žalobkyně uhradila celkem částku 280.145 Kč Česká kancelář pojistitelů vyzvala dopisem ze dne 5.4.2023 žalovaného k úhradě dlužné částky do 5.5.2023. Žalovaný je tak od 6.5.2023 v prodlení s úhradou 280.145 Kč a žalobkyni náleží právo na úrok z prodlení v zákonné výši. S ohledem na nesporná skutková tvrzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností uhradit žalobkyni dlužnou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nad rámec uvedeného lze k procesní obraně žalovaného doplnit, že náhrada je požadována za poškození sloupu světelného signalizačního zařízení společnosti [právnická osoba], nikoliv za poškození vozidla, jak uvádí žalovaný. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle nějž soud zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 11.206 Kč a z odměny za právní zastoupení 18.920 Kč p