41 C 51/2023-25 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou dne 1. 3. 2023 k Okresnímu soudu Brno-venkov, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu ve znění výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Těšany, zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – venkov a s žalobkyní uzavřela dne 25. 9. 2018 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. Dále tvrdila, že ve smlouvě budoucí bylo obsaženo ujednání, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], obnova [anonymizována tři slova]“ strany uzavřou samotnou smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobkyně uvedla, že dne 27. 5. 2021 vydal Obecní úřad Sokolnice – stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním stavby, předmětná stavba byla dokončena zápisem o předání a převzetí budovy dne 23. 6. 2021. Žalovaná však následně smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřela, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně. 2. Žalovaná byla v řízení pasivní, soud proto usnesením ze dne 31. 3. 2013, č. j. 41 C 51/2023-12 žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla současně znovu zaslána. Žalovaná byla vyzvána, aby v písemném vyjádření uvedla, zda uplatněný nárok uznává, nebo neuznává, pokud by nárok neuznávala, byla vyzvána, aby vylíčila rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří, ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude soud mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, v takovém případě soud rozhodne rozsudkem pro uznání. 3. Usnesení soudu ze dne 31. 3. 2013, č. j. 41 C 51/2023-12, společně se žalobou, bylo žalované doručeno do vlastních rukou, a to dne 14. 4. 2023. V určené lhůtě, ani později se žalovaná k žalobě nevyjádřila a na usnesení soudu žádným způsobem nereagovala. 4. Podle § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.). 5. V daném případě tedy byly splněny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. a současně se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít soudní smír. Z tvrzení účastníků a z listinných důkazů nevyplynulo, že by uznání odporovalo právním předpisům. Proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Povinnost žalované uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí, vyplývá z § 1786 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Rozsudkem soudu tak byl nahrazen projev vůle žalovaných k uzavření smlouvy uvedené ve výroku I. rozsudku a právní mocí rozsudku dojde k uzavření smlouvy. 7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. 8. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dále vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastoupena advokátem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., přísluší jí náhrada podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) vyhlášky po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky, a sice za předžalobní upomínku a žalobu, tedy celkem 600 Kč + 2 000 Kč = 2 600 Kč. 9. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení, rovněž s přihlédnutím k výši nároku na náhradu nákladů řízení.