42 C 20/2023-58 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.1.2023 ve znění dalšího podání domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 448 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, a dále na smluvní pokutě částku 23 506 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že je registrovaným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, kdy se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 3.1.2019. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 53 000 Kč, k jehož vyplacení došlo na účet žalovaného dne 7.1.2019. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem v efektivní úrokové sazbě 129,65 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 944 Kč, a to vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2019. Žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě informací získaných od žalovaného, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisů z databázích SOLUS a NRKI. Následně pak byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnout úvěr. Žalobce rovněž předložil formulář hodnocení klienta, ve kterém byla provedena analýza bonity žalovaného, byly zjištěny volné zdroje ke splácení ve výši 10 690 Kč. K uvedeným výdajům žalovaného doplnil, že má za to, že k paušálnímu určení výdajů by měla zcela postačovat částka daná zákonem o životním a existenčním minimu, k výdajům je přičítána částka 1 000 Kč. Sdělil, že je třeba vycházet z předpokladu poctivosti žalovaného, a to i ohledně částky, kterou uvedl jako výdaj na bydlení. Uvedl-li by nižší výdaje, žalobce by vycházel z částky životního minima. Doplnil, že měl k dispozici výplatní pásky, informativní výpisy z účtu žalovaného. Na základě zjištěných informací, měl za to, že žalovaný měl volné zdroje ke splácení úvěru, proto byl úvěr doporučen ke schválení. Prověření jeho schopnosti splácet úvěr měl za dostatečné. 2. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když uhradil pouze čtyři splátky ve sjednané výši, následně hradil nižší částky, kdy žalobce jednotlivé splátky v žalobě konkretizoval. Žalobci tak v souladu se smluvním ujednání vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut celkem v částce 2 994 Kč za prodlení s úhradou 6 splátek delší než 30 dnů. Dále mu v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením celkem v částce 1 800 Kč. Z důvodu prodlení pak v souladu se smlouvou došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru k datu 22.3.2020. K tomuto dni se pak v souladu se smlouvou stala splatnou celá dosud nesplacená jistina spolu s nezaplacenými úroky k tomuto dni, kdy celková částka se stala novou jistinou ve výši 61 094,85 Kč. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě, byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V souladu se smluvním ujednáním pak žalobce rovněž nárokuje zaplacení smluvní pokuty v částce 23 506 Kč, která byla vypočtena jako 0,1 % z nové jistiny za dobu od 24.3.2020 do sepisu žaloby, když žalobce v žalobě výpočet specifikoval. Po zesplatnění uhradil žalovaný žalobci další částky, kdy celkem šlo o částku 58 440 Kč, která byla započtena na novou jistinu. Žalobce zohlednil jednotlivé úhrady v rámci požadavku na zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, ten mu však ničeho neuhradil. 3. K výzvě soudu se žalovaný k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 4. Soud ve věci nařídil jednání, u kterého žalobce setrval na žalobě, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán nedostavil. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti. I přes výzvu soudu a poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobce u jednání nepředložil žádné další důkazy k prokázání tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. Závěrem navrhnul, aby soud žalobě zcela vyhověl. 5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a vyžádanými soudem. Po provedeném dokazovaní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 6. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou má soud za prokázané, že žalobce disponuje povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů. Z předsmluvního formuláře k návrhu smlouvy [číslo] soud zjistil, že obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru, základní parametry, které měla mít uzavíraná smlouva mezi žalobcem a žalovaným. Je zřejmé, že žalovaný se s touto listinou, stejně jako s listinou – prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, seznámil, když jsou jím obě podepsány. 7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] je zřejmé, že šlo o smlouvu uzavíranou mezi žalobcem a žalovaným, kdy tito měli vůli uzavřít tuto smlouvu, žalovaný smlouvu podepsal dne 3.1.2019, žalobce pak dne 7.1.2019. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru ve výši 53 000 Kč, kdy žalovaný se měl zavázat úvěr splatit spolu s úrokovým navýšením ve 48 měsíčních splátkách po 3 944 Kč splatných nejpozději v 17. den v kalendářním měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba měla činit 129,65 % ročně po celou dobu splácení, úroky měly běžet až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tedy i po případném zesplatnění úvěru, kdy měly přirůstat k nesplacené jistině. Obsahem smlouvy byla i ujednání o důsledcích vyplývajících z prodlení se splácením (viz čl. 6 smlouvy), kdy s ohledem na níže uvedené právní hodnocení soud tyto skutečnosti blíže nerozebírá. K přiměřenosti výše sjednaných úroků žalobce předložil vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, kdy s ohledem na právní hodnocení věci, soud tento důkaz blíže nerozebírá. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 8.1.2019 spolu s dodejkou je zřejmé, že žalobce oznámil žalovanému, že z jeho strany došlo k akceptaci uvedené úvěrové smlouvy, byly opětovně shrnuty základní parametry smlouvy, předložen splátkový kalendář. Z karty klienta je zřejmé, že úvěr ve výši 53 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne 7.1.2019, kdy tato skutečnost vyplývá i z dokladu o vyplacení úvěru – výpisu pohybu dat na účtu žalobce u [právnická osoba] i z výpisu z účtu žalovaného u [obec] [anonymizováno] [číslo] [bankovní účet]. Dále má soud z karty klienta za prokázaná tvrzení žalobce ohledně splácení úvěru, ohledně všech plateb, které žalovaný hradil, kdy poslední platba byla ve výši 1 000 Kč dne 1.11.2022 Celkem žalovaný žalobci uhradil částku 102 324 Kč. Z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17.6.2019, 18.7.2019, 19.8.2019, 18.10.2019, 17.2.2019 a 19.3.2020 je zřejmé, že žalobce měl úvěrovou smlouvu za platně uzavřenou, upozorňoval jimi žalovaného na porušování povinností se splácením úvěru a na následky takového porušení. Z oznámení ze dne 22.3.2020, má soud za prokázané, že žalobce je formuloval tak, že jím upozornil žalovaného na zesplatnění závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru, vyzval jej k úhradě v oznámení specifikovaných částek. Žalobce tvrdil, že tyto výzvy a oznámení byly žalovanému odeslány formou hybridní pošty, žádný důkaz k tomu však nepředložil. S ohledem na právní hodnocení věci není prokázání odeslání výzev a oznámení pro rozhodnutí ve věci podstatné, soud proto žalobce k označení důkazů o odeslání dále nevyzýval. K úhradě dlužných částek dle předmětné smlouvy o úvěru byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 4.1.2023, což bylo zjištěno z této výzvy spolu s dokladem o odeslání žalovanému z téhož dne. 8. Svá tvrzení k prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné smlouvy dokládal žalobce následujícími listinami, z nichž soud zjistil tyto skutečnosti. Z prohlášení klienta, informací pro klienta poskytovaných zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že tato listina je podepsána žalovaným. Žalobce tedy podepsal předtištěné prohlášení, kterým potvrzoval, že se seznámil s parametry smlouvy, potvrzoval pravdivost informací, které sám žalobci poskytnul. Z hodnocení klienta ze dne 7.1.2019 má soud za prokázané, že žalobce měl za zjištěné, že žalovaný je ženatý, nežije s manželkou ve společné domácnosti, bydlí v pronájmu, kdy s ním mají žít dvě děti blíže neurčeného věku. Manželka měla být bez příjmu. Dále měl za zjištěné, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 600 Kč, jeho zaměstnavatelem byla společnost [právnická osoba], pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou dne 1.3.2018, neběžela mu výpovědní lhůta, což vyplývá i z předložené pracovní smlouvy. K výdajům žalovaného žalobce v tomto hodnocení uvedl částku životního minima ve výši 3 410 Kč, výdaje na dvě děti v domácnosti částkou 3 500 Kč, náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč (kdy z listiny je zřejmé, že výdaje nebyly nikterak doloženy, žalobce neměl k dispozici inkaso, které nebylo doloženo), splátky na jiné závazky ve výši 6 000 Kč bez bližší specifikace. Celkem tak