42 C 92/2023-76 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 917,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 16.5.2020 do zaplacení a zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 10 500,30 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které půjčil žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. V této smlouvě se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 14 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 11 704 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit částku 25 704 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 434 Kč, kdy poslední splátka připadla na 14.2.2011. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Marným uplynutím týdenní lhůty po datu 14.2.2011 tak byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, právní předchůdce žalobce měl možnost požadovat zaplacení celé dlužné částky. Po tomto datu žalovaný ještě částečně hradil, když poslední splátku uhradil dne 20.3.2012. Ke dni 24.9.2012 právní předchůdce žalobce provedl vyčíslení, kdy dlužná částka činila 10 917,76 Kč na jistině a 9 127,24 Kč na dlužném souhrnném poplatku. Po tomto datu do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným ještě hrazeno celkem 1 149,53 Kč. Od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek tak žalovaný uhradil celkem částku 6 808,53 Kč. Předmětná pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce, a to s účinností ke dni [datum], o čemž byl žalovaný písemně informován. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky za žalovaným bez příslušenstvím 18 895,47 Kč, když příslušenství tvoří zákonné úroky z prodlení. Následně do dne sepisu žaloby žalovaný uhradil žalobci ještě částku 3 918,66 Kč, kdy tyto platby byly započteny na dlužný souhrnný poplatek. Žalobce v žalobě v souvislosti s dílčími úhradami po postoupení pohledávky vyčíslil úrok z prodlení za období od 27.2.2016 do 15.5.2020. Sdělil, že se rozhodl nepožadovat po žalovaném zaplacení dosud neuhrazené části souhrnného poplatku. Žalobce se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 917,76 Kč odpovídající dosud nesplacené jistině a částky 10 500,30 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení, kdy jde o součet úroku z prodlení z celkové dlužné částky za období od 28.3.2012, tj. od uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do 26.2.2016 a úroku z prodlení z aktuální dlužné částky od 27.2.2016 do 15.5.2020. Dále se domáhá zaplacení úroku z prodlení z dlužné jistiny, a to ode dne 16.5.2020 do zaplacení. Žalovaný již žalobci ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky jeho právním zástupcem. 2. Žalovaný k výzvě soudu učiněné na prvním jednání doplnil svá skutková tvrzení tak, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 11 704 Kč je součtem dvou úplat souvisejících s poskytnutím půjčky, a to úroku za poskytnutou půjčku a úplaty za administrativní činnosti a hotovostní osobní výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem právního předchůdce žalobce každý týden. Úrok za poskytnutou půjčku byl vyčíslen za dobu trvání smluvního vztahu, kdy jeho výše činila 2 477,65 Kč, odpovídal úrokové sazbě 15,38 % ročně. Úplata za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek činil částku 9 226,35 Kč, kdy šlo o paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím půjčky, které budou žalovanému ze strany věřitele poskytovány minimálně po dobu, na kterou byla smlouva sjednána. Na ujednání o ceně plnění se přitom nevztahuje požadavek přiměřenosti, jak je vymezen v tehdy platném a účinném občanském zákoníku. Administrativní činnost přitom zahrnovala zejména správu interního systému věřitele, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. Hotovostní osobní výběr splátek pak představuje výběr jednotlivých splátek každý týden, kdy tyto náklady v podstatě nahrazují náklady, které by žalovaný při splácení půjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb či bance. Žalobce měl za to, že způsob sjednání těchto dvou úplat ve smlouvě zcela jednoznačnou částkou je pro žalovaného jako spotřebitele přehlednější, jednoznačnější a příznivé. K platbám provedeným žalovaným doplnil, že žalovaný celkem uhradil 6 808,53 Kč do postoupení pohledávky, kdy část z těchto plateb byla započtena na jistinu 14 000 Kč, kdy zbývá uhradit 10 917,76 Kč a část na souhrnný poplatek. Následně pak po postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 3 918,66 Kč, kdy tato částka byla započtena na souhrnný poplatek, úhradu jeho zbývající části žalobce nepožaduje. K výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení žalobce doplnil, že jde o úrok ve výši 7,75 % ročně počítaný vždy z aktuální dlužné částky, zohledňující jednotlivé úhrady žalovaným, a to od 28.3.2012, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty sjednané pro úhradu splátky od poslední úhrady, do data postoupení ve výši 6 122,55 Kč a od 27.2.2016 do 15.5.2020 ve výši 4 377,75 Kč. Žalobce výpočet kapitalizovaného úroku z prodlení v doplnění žaloby konkretizoval. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil. K nařízeným jednáním se žalovaný, ač řádně předvolán nedostavil, soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že tohoto dne byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil žalovanému částku 14 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku 14 000 Kč a zaplatit mu souhrnný poplatek ve výši 11 704 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal podle smlouvy zaplatit částku 25 704 Kč, a to v pravidelných 59 týdenních splátkách po 434 Kč a poslední splátku ve výši 98 Kč. Dle článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že jakékoliv splátky budou nejprve započteny na souhrnný poplatek a teprve po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky. Z přehledu plateb za období od [datum] do [datum] pak soud ověřil tvrzené platby žalovaného v době do postoupení pohledávky na žalobce, jak je žalobce uvedl v žalobě a ode dne 28.3.2012 ve svých výpočtech kapitalizovaného úroku z prodlení, kdy tato tvrzení tak měl za prokázaná, když žalovaný je žádným způsobem nezpochybnil. Z výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení od 27.2.2016 do 15.5.2020 učiněného žalobcem spolu s žalobním tvrzením o úhradě celkem částky 3 918,66 Kč má soud za situace, kdy žalovaný tato tvrzení nerozporoval, za prokázané, že žalovaný tuto částku v daném období v tvrzených splátkách žalobci uhradil. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou [číslo] z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalovanému. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván právním zástupcem žalobce k zaplacení předmětného dluhu, upomínkou zaslanou na jeho adresu. Z tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, pak soud vzal za prokázané, že žalovaný žalobci na svůj dluh ničeho nad rámec částky 6 808,53 Kč před postoupením pohledávky a částky 3918,66 Kč po postoupení pohledávky neuhradil. Tyto částky byly započteny na jistinu pohledávky a sjednaný poplatek, kdy po těchto zápočtech je dluh na jistině ve výši 10 917,76 Kč. 6. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokazoval, že poskytnutou půjčku (případně i dohodnutý poplatek) žalobci (či jeho právnímu předchůdci) zcela či zčásti zaplatil, případně že tvrzený dluh vůbec nevznikl. Žalovaný však v tomto řízení nic takového netvrdil a neprokazoval. 7. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Proto soud v souladu s § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. posuzoval daný závazkový vztah podle zák. č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník ve znění do 31.12.2013, dále jen občanský zákoník), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení. 8. Dle ustanovení § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žal