7 C 348/2023-36 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 10. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým soud nahradí projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu ve znění výroku I. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, přičemž tato s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni, ve které se se žalovaná měla zavázat k tomu, že do 12 měsíců od převzetí dokončené stavby zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], příp. - [anonymizována dvě slova]“ strany sporu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobkyně uvedla, že dne 119. 10. 2021 vydal [stát. instituce] – stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním stavby s tím, že předmětná stavba byla dokončena zápisem o předání a převzetí budovy dne 4. 10. 2021. Žalovaná však smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřela, a to ani po opakovaných výzvách žalobkyně. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 10. 2023, č. j. 7 C 348/2023-28, byla žalovaná vyzvána, aby se písemně vyjádřila k připojené žalobě, zejména aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci samé a aby označila důkazy k prokázání takto tvrzených skutečností. Žalovaná ani přes uvedenou výzvu ničeho nesdělila a ani neoznačila žádné důkazy. Jednání bylo ve věci nařízeno na den 20. 11. 2023 ve 12:00 hod. Uvedeného dne bylo jednáno v nepřítomnosti žalované, která se, ač řádně a včas předvolána v souladu s § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., bez omluvy nedostavila a nepožádal o odročení jednání. Soud tak jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Bylo jednání v nepřítomnosti žalobkyně, která se přípisem doručeným soudu dne 16. 11. 2023 z jednání omluvila s tím, že souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím v její nepřítomnosti. V rámci nařízeného jednání provedl soud dokazování předloženými důkazy, a to konkrétně geometrickým plánem, smlouvou o smlouvě budoucí, čestným prohlášením, kolaudačním souhlasem, zápisem o předání a převzetí, hodnocením stavby, výzvou k uzavření smlouvy, dokladem o doručení a informací o pozemku, přičemž z těchto zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako budoucí oprávněnou a žalovanou v pozici budoucí povinné byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalovaná zavázala ve lhůtě 12 měsíců od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, příp. od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby, uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaným [stát. instituce] – stavebním úřadem dne 19. 10. 2021 zjistil, že nadepsaný stavební úřad v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vydal kolaudační souhlas k užívání stavby„ Přípojka NN – [obec], příp. NN, [anonymizováno]“, a to na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Ze zápisu o předání a převzetí stavby na klíč a hodnocení stavby a závěrečného posudku soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím přejímajícího technika výstavby převzala od zhotovitele stavby, společnosti [právnická osoba], [IČO], stavbu„ [obec], příp. [anonymizována dvě slova]“. Z výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 25. 8. 2023 vč. dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovanou výzvou datovanou ke dni 25. 8. 2023 vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene v souladu s dříve uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí a geometrickým plánem [číslo]. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že tento byl vyhotoven [právnická osoba], s.r.o., [IČO], a následně ověřen oprávněnými zeměměřičskými inženýry Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. V tomto přiloženém geometrickém plánu byl stanoven rozsah věcného břemene, které mělo být zřízeno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, která měla být uzavřena mezi účastníky soudního řízení. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne 11. 10. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o. žalobkyni sdělila, že společnost vyvinula maximální úsilí na uzavření smlouvy o zřízení práva věcného břemene s vlastníkem dotčené nemovité věci (žalovanou), kdy však k uzavření smlouvy nemělo dojít v důsledku vrácení smluv bez podpisu žalované, resp. nepřevzetí návrhu této smlouvy ze strany žalované. Z informace o pozemku pak soud zjistil, že ke dni 27. 9. 2023 byla vlastníkem dotčené nemovité věci – pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] – žalovaná. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o. z. Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o. z. Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle § 1787 odst. 2 o. z. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Podle § 1788 odst. 1 o. z. Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy. Po právní stránce soud hodnotil spor tak, že v dané věci byla mezi účastníky řízení platně smlouva o smlouvě budoucí, v rámci níž byl konkrétně vymezen obsah budoucí smlouvy, a tedy nebylo nutné, aby soud určoval obsah takové budoucí smlouvy ve smyslu ustanovení § 1782 odst. 2 o. z. Samotná nutnost uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vyplývá mj. z ustanovení § 25 odst. 4 energetického zákona. V řízení bylo prokázáno, že byla splněna podmínka, na základě které začala běžet lhůta k uzavření smlouvy, když bylo prokázáno, že předmětná stavba byla dokončena a předána, načež žalobkyně žalovanou vyzvala k uzavření smlouvy v souladu s dříve uzavřenou smlouvou o smlouvě budoucí. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na výzvu žalobkyně k uzavření sjednané budoucí smlouvy nereagovala, obrátila se žalobkyně na soud s návrhem, aby za užití shora citovaných zákonných ustanovení, nahradil projev vůle žalované uzavřít sjednanou budoucí smlouvu tak, jak je uvedeno ve výroku I. s tím, že nedílnou součástí rozsudku je i předmětný geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene. Vzhledem k tomu, že byly splněny veškeré zákonem předpokládané předpoklady pro vydání rozhodnutí, kterým se nahrazuje projev vůle žalované s uzavřením smlouvy, rozhodl soud tak, že žalobní návrh byl podán zcela důvodně, pročež rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., kdy zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Další náhrada nákladů řízení nebyla žalobkyni přiznána, když tato žádné náklady v průběhu řízení nevyčíslila a ani nedoložila.