8 C 100/2023-68 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 3.820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 390 Kč za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 186 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Tvrdí, že dne [datum] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění s pojistným 1.020 Kč měsíčně, které bylo od [datum] zvýšeno na 1.270 Kč měsíčně. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne [datum] ve 24.00 hod. Dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] činí 4x 1.270 Kč, tedy 5.080 Kč. Žalovaná následně dluh uznala a [datum] uzavřela s žalobcem dohodu o splátkovém kalendáři, zaplatila však pouze následujícího dne částku 1.910 Kč. Dlužné pojistné 5.080 Kč tak snížila na 3.170 Kč. Žalovaná částka 3.820 Kč se skládá z dlužného pojistného 3.170 Kč, ze storno poplatku 350 Kč a z poplatku 300 Kč za vymáhání pojistného. 2. Ještě před zahájením prvního jednání ve věci vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 650 Kč představující poplatky 350 Kč a 300 Kč, a ohledně úroku z prodlení ve výši 133 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odstavců 1 a 2 občanského soudního řádu a řízení v této části zastavil výrokem III. tohoto rozhodnutí. 3. Předmětem řízení tedy zůstalo dlužné pojistné 3.170 Kč a úrok z prodlení 443 Kč, který byl vypočten z částky 5.080 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 335 Kč a z částky 3.170 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 108 Kč. 4. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soud obdržel dne [datum] e-mail z adresy [email], v němž bylo uvedeno: omlouvám se ze soudního jednání, uhradím pohledávku podle rozsudku. Děkuji [celé jméno žalované]. Tato zpráva nebyla opatřena ověřeným elektronickým podpisem, a soud tudíž nemohl ověřit odesílatele této zprávy. Ať už se jednalo o omluvu žalované či nikoliv, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 5. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] uzavřel žalobce jako pojistitel s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] [anonymizováno 5 slov] s počátkem pojištění [datum] na dobu do věku žalované 75 let. Předmětem smlouvy bylo pojištění žalované pro případ smrti a úrazové pojištění jejích dvou dětí. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.020 Kč měsíčně. Přílohou pojistné smlouvy byly pojistné podmínky pro pojištění osob, pro životní pojištění a pro úrazové pojištění přesně specifikované, přehled poplatků a parametrů pojištění a oceňovací tabulky. Žalovaná potvrdila, že před uzavřením smlouvy převzala v listinné podobě, anebo jiné textové podobě, např. na trvalém nosiči dat, tyto přílohy smlouvy. Žalobce na základě toho vyhotovil dne [datum] pojistku k pojistné smlouvě, obsahující shrnutí veškerých parametrů uzavřené pojistné smlouvy. Žalobce následně vytvořil dodatek k pojistné smlouvě s účinností od [datum] s přílohou s údaji o pojistné ochraně, v němž je uvedeno zvýšené pojistné 1.270 Kč, z čehož pojistník, tedy žalovaná má hradit 1.020 Kč měsíčně a zaměstnavatel žalované 250 Kč měsíčně. Dne [datum] žalobce v dodatku o změně placení pojistného tuto novou výši pojistného potvrdil. Tento dodatek s přílohou a dodatek o změně placení pojistného byl podepsán pouze žalobcem, nikoliv žalovanou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem projevila vůli tento dodatek uzavřít, případně kterého dne a jakým způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Na tomto závěru nemění ničeho ani to, že žalobce vytvořil pojistku k pojistné smlouvě, a to ke dni [datum] s novou výši pojistného 1.270 Kč měsíčně. 6. Žalobce dopisem z [datum] upomenul žalovanou o úhradu dlužného pojistného s tím, že pokud žalovaná dlužné pojistné nedoplatí do [datum], pojistná smlouva zanikne. Tento dopis byl žalované doručen dne [datum]. K zániku pojištění však na základě tohoto dopisu nedošlo. Dopisem z [datum] upomenul žalobce žalovanou o zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojistné smlouvy, pokud dluh nebude doplacen do [datum]. Dopisem z [datum] oznámil žalobce žalované, že pojistná smlouva zanikla uplynutím dne [datum] pro nezaplacení pojistného. Dopisem nazvaným pokus o smír z [datum] urgoval žalobce žalovanou o úhradu dlužného pojistného, a znovu tak učinil předžalobní upomínkou z [datum] prostřednictvím své právní zástupkyně, která byla žalované odeslána téhož dne doporučeně. Dne [datum] žalobce vytvořil listinu Uznání dluhu s rozložením dluhu do splátek, v níž je uvedeno, že žalovaná uznává písemně svůj dluh vůči žalobci, co do důvodu z nedoplatku pojistného na výše uvedené pojistné smlouvě, i co do výše v celkové částce 10.086 Kč obsahující i příslušenství podle § 513 občanského zákoníku. Žalovaná se dluh zavázala uhradit žalobci v pěti splátkách, z toho první tři činily 1.910 Kč měsíčně a poslední dvě činily 2.178 Kč měsíčně, se splatností vždy k 8. dni měsíců duben až srpen 2022, to vše pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná tuto listinu podepsala dne [datum]. Podle žalobce žalovaná zaplatila jedinou splátku, a to 1.910 Kč dne [datum], a dále nehradila ničeho. 7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalobce jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnil tím, že od počátku pojištění [datum] až do jeho zániku [datum] včetně poskytoval žalované pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je stanoveno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi účastníky trval. Žalovaná však nedostála své povinnosti platit žalobci pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je uvedeno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné ve výši 1.020 Kč měsíčně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Žalobce nárokuje dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] včetně. Dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 4. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 5. do [datum], dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za pojistné období od 1. 6. do [datum] a dne [datum] bylo splatné pojistné 1.020 Kč za období od 1. 7. do [datum]. 8. Pokud jde o zvýšení pojistného z částky 1.020 Kč na 1.270 Kč měsíčně, žalobce tvrdí, že k tomu došlo od [datum]. Z výše uvedeného dodatku k pojistné smlouvě s účinností od [datum] však nelze dovodit, že by tento dodatek k původní pojistné smlouvě byl mezi účastníky řádně uzavřen, když není žalovanou podepsán a v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jakýmkoliv způsobem tento dodatek k pojistné smlouvě s žalobcem uzavřela. Soud ještě dodává, že v případě, že žalobce jakožto pojistitel upraví výši pojistného, je povinen podle § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se má výše pojistného změnit. Pojistník, tedy žalovaná, může podle druhého odstavce téhož ustanovení projevit se změnou nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce oznámil žalované novou výši pojistného nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se měla výše pojistného změnit. Z dodatku k pojistné smlouvě výše uvedeného včetně přílohy, z dodatku o změně placení pojistného a z nové pojistky s novou výši pojistného nelze dovodit, že by se kdy dostaly do dispozice žalované. 9. V části I pojistné smlouvy je uvedeno, že žalovaná souhlasí s navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění o přirážku proti základním sazbám rizikového pojistného, stanovenou na základě vyhodnocení rizik odpovídajících jejímu zdravotnímu stavu a uvedenou v pojistné smlouvě. Žalovaná vzala na vědomí, že na základě komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob má žalobce právo navrhnout další navýšení rizikového pojistného, anebo úpravu rozsahu sjednaných pojištění. Pokud z komplexního posouzení zdravotního stavu pojištěných osob bude vyplývat, že zdravotní rizika pojištěných osob jsou zvýšená, dává žalovaná souhlas s případným navýšením rizikového pojistného za sjednaná pojištění nejvýše o 50 % proti základním sazbám. Pokud s tímto navýšením bude spojena nutnost zvýšení pojistného za pojistné období žalovaná s ním souhlasí v nezbytně nutné výši odpovídající navýšení rizikového pojistného. V takovém případě o nové výši rizikového pojistného a pojistného za pojistné období informuje žalobce žalovanou v pojistce. 10. V této souvislosti soud připomíná ustanovení § 278