8 C 162/2023-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci 1.525 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 6. 9. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaná se 5. 9. 2022 přepravovala v tramvaji, tedy v dopravním prostředku žalobce, kterým žalobce provozuje přepravu cestujících ve veřejné linkové dopravě, přičemž neměla platný jízdní doklad. Žalobci vznikla za žalovanou pohledávka z nezaplaceného jízdného 25 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč, což však žalovaná neuhradila ani po upomínce žalobce. 2. Procesní stanovisko žalované nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, o odročení nepožádala, a soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná tak nevyužila svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne [datum] cestovala žalovaná v tramvaji žalobce kurzu [číslo] linky [číslo] v 8:50 hodin v úseku zastávky [ulice] v [obec] byla kontrolována revizorem žalobce [číslo] který zjistil, že žalovaná nemá žádný jízdní doklad. Totožnost žalované byla zjištěna z jejího [číslo obč. průkazu] O přepravní kontrole byl revizorem sepsán zápis [číslo] který podepsal jak revizor, tak i žalovaná. V zápise byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 1.525 Kč žalobci. Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platné od 1. 1. 2021, které byly účinné v době jízdy žalované, stanoví v článku 9 odst. 5 výši přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu na 1.500 Kč. Podle téhož článku odst. 4 písm. b) je osoba pověřená žalobcem, tedy revizor, oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího prokázání se osobními údaji potřebnými pro vymáhání jízdného v hodnotě jízdenky platné ve 2 zónách po dobu 60 minut a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odst. 12 se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Ve smyslu článku 5 odst. 1 citovaných přepravních podmínek jsou druhy jízdních dokladů a ceny jízdného stanoveny Tarifem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Součástí Tarifu je ceník jízdného. V době přepravní kontroly byl účinný tento ceník ve znění platném od 1. 7. 2022 a hodnota základní nezlevněné přestupní jízdenky na 2 zóny na 60 minut je určena částkou 25 Kč. Dopisem ze dne 14. 11. 2022 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení částky 1.525 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení, kdy tento dopis byl odeslán žalované prostřednictvím České pošty dne 18. 11. 2022. Žalovaná žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila. 4. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil takto. Mezi žalovanou a žalobcem vznikl právní poměr, vyplývající ze smlouvy o přepravě osoby, kterou ve smyslu § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Ohledně podrobnější úpravy osobní přepravy odkazuje ust. § 2578 občanského zákoníku na jiné právní předpisy, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Žalovaná se přepravovala v tramvaji. Podmínky pro provozování drah upravuje zákon 266/1994 Sb. o drahách. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona umožňuje osobě pověřené dopravcem, tedy žalobcem, uložit cestujícímu, tedy žalované, která se neprokázala platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, anebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Povinnost cestujícího, tedy žalované, prokázat se takové osobě jízdním dokladem a v opačném případě zaplatit jízdné s přirážkou k jízdnému, vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona. Výše přirážky přitom nesmí podle § 37 odst. 6 citovaného zákona přesáhnout částku 1.500 Kč a dopravce si ji stanoví v přepravních podmínkách. 6. Žalovaná se ve vozidle žalobce přepravovala bez platné jízdenky, a proto ve smyslu § 7 odst. 6 vyhl. 175/2000 Sb. o přepravním řádu se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, což opravňuje dopravce, tedy žalobce, žádat po žalované zaplacení přirážky k jízdnému 1.500 Kč podle smluvních přepravních podmínek a jízdného 25 Kč podle ceníku jízdného. 7. Pokud jde o příslušenství pohledávky, tedy požadovaný úrok z prodlení, vycházel soud z toho, že jízdné je splatné již v době přepravy, tedy jízdy žalované v dopravním prostředku žalobce. U nároku na přirážku je splatnost stanovena v článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek tak, že za datum splatnosti se považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Z toho vyplývá, že jak jízdné, tak i přirážka k jízdnému, byly splatné dne 5. 9. 2022. Žalovaná se tak dostala do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím, tedy 6. 9. 2022. Od tohoto dne žalobci vzniklo v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení. Účastníci si výši úroků z prodlení neujednali, a proto se podle § 1970 věty druhé občanského zákoníku považuje za ujednanou výše úroků z prodlení stanovená v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. 8. Soud tedy přiznal žalobci plně žalovanou jistinu 1.525 Kč včetně úroku z prodlení výrokem I. tohoto rozhodnutí. 9. Žalobce měl ve sporu plný úspěch, a v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. mu náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení 1.489 Kč. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím více než 7 dní před zahájením řízení výše citovaným dopisem. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek z žaloby činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 a odst. 4 vyhlášky 177/1996 Sb. advokátního tarifu představuje 600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním skutkovým a právním rozborem a sepis žaloby. Ke každému z těchto 3 úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 189 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálů. 10. Ke stanovení výše odměny za právní zastoupení soud uvádí, že postupoval podle citovaného § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soud zjistil z evidence soudních řízení, že žalobce kromě této žaloby podal ještě k podepsanému soudu desítky dalších žalob, které mají podobu využitého vzoru a odlišují se jen v minimální míře, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Základ právní argumentace včetně stylizace a formálního vyjádření je totožný. 11. Odůvodnění rozsudku obsahuje v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.