8 C 261/2022-75 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce dne 26. 8. 2022 podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.673 Kč s úrokem z prodlení 8,5% ročně za dobu od 23. 8. 2021 do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel společnosti [právnická osoba] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění 22. 5. 2019, v níž se zavázal platit pojistiteli sjednané pojistné. Dne 22. 8. 2021 pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného. Pojišťovna postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou z 31. 12. 2018. 2. Usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu odmítnut, neboť žalobce v návrhu neuvedl, za jaké konkrétní období požaduje žalovanou částku a jak stanovil její výši. Návrh žalobce tedy neobsahoval vylíčení všech skutečností tak, aby mohl být jednoznačným způsobem identifikován skutek. Podle ustanovení podle § 174a odstavec 4 občanského soudního řádu nelze použít v takovém případě postup podle § 43 o. s. ř., umožňující vyzvat žalobce k doplnění žaloby. Žalobce proti citovanému usnesení zdejšího soudu podal včas odvolání, v němž doplnil žalobu. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením z 26. 1. 2023 č. j. 44 Co 28/2023-42 výše citované usnesení zdejšího soudu změnil tak, že návrh žalobce se neodmítá, s tím, že k odstranění vad žaloby došlo v odvolacím řízení, a za takové situace již žalobu nebylo možné odmítnout. 3. Žalobce v shora uvedeném odvolání doplnil, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné za dobu od 22. 5. 2021 do 22. 8. 2021, přičemž roční pojistné bylo sjednáno na 5.607 Kč, a následně došlo ke zvýšení pojistného na 6.692 Kč ročně. 4. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 5. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Dne 22. 5. 2019 byl sepsán návrh na uzavření pojistné smlouvy [číslo] v němž byl jako pojistník označen žalovaný a jako pojistitel [právnická osoba], [IČO]. Navrhovaný počátek pojištění byl 22. 5. 2019 a sjednané pojištění bylo povinné ručení týkající se [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] za pojistné 5.607 Kč ročně. Tato listina byla podepsána pojišťovacím zprostředkovatelem i žalovaným a žalovaný potvrdil, že převzal všeobecné pojistné podmínky. Pojistitel tento návrh akceptoval a dne 27. 5. 2019 vydal pojistku k pojistné smlouvě [číslo]. Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky [spisová značka]. Podle článku 3 písmeno a), b) se pro účely pojištění rozumí měsícem období 30 kalendářních dnů. V bodu 5.5 je obsaženo oprávnění pojistitele upravit výši běžného pojistného. Dopisem z 1. 3. 2021 žalobce oznámil žalovanému, že roční pojistné je zvýšeno na 6.692 Kč od 22. 5. 2021. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem z 8. 7. 2021 upomenul žalobce žalovaného o dlužné pojistné za období od 22. 5. 2021 do 22. 5. 2022, a upozornil ho na to, že pokud dlužné pojistné nevyrovná do 22. 8. 2021, pojištění k témuž dni zanikne. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Dopisem z 7. 9. 2021 oznámil žalobce žalovanému, že pojištění zaniklo po neplacení pojistného ke dni 22. 8. 2021, a vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného 1.673 Kč. Podle elektronického sledování zásilek byl tento dopise žalovanému odeslán doporučeně dne 8. 9. 2021, vrátil se však nedoručený odesílateli. 6. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce bylo zjištěno, že dne 31. 12. 2018 uzavřel pojistitel [právnická osoba] jako postupitel s žalobcem jako postupníkem rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že seznam pohledávek bude určen v konkrétním dodatku vztahujícím se k předmětným pohledávkám. Tytéž smluvní strany uzavřely dne 27. 6. 2022 dodatek k rámcové smlouvě, a mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným. Dopisem z 3. 8. 2022 oznámil žalobce žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce, a vyzval ho k úhradě dluhu. Podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 4. 8. 2022. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 7. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. [právnická osoba] jakožto pojistitel si své povinnosti z pojistné smlouvy plnila tím, že od počátku pojištění 22. 5. 2019 až do jeho zániku 22. 8. 2021 včetně poskytovala žalovanému pojistné krytí pro případ pojistných událostí označených ve smlouvě, jak je uvedeno v § 2758 odstavec 1 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by během tohoto období pojištění zaniklo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v zákoně či ve smlouvě, z čehož je zřejmé, že po celou tuto dobu pojistný vztah mezi žalovaným a pojistitelem trval. Žalovaný však nedostál své povinnosti platit pojistiteli pojistné v dohodnuté výši a lhůtách, přičemž pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojistné smlouvy, jak je stanoveno v § 2782 odstavec 1 občanského zákoníku. Pojistné 5.607 Kč ročně je třeba pokládat za běžné pojistné, které je splatné v souladu s ustanovením § 2783 odstavec 2 občanského zákoníku prvního dne pojistného období. Znamená to tedy, že dne 22. 5. 2021 bylo splatné pojistné 5.607 Kč na roční pojistné období, z něhož na dobu do zániku pojištění 22. 8. 2021 připadá poměrná část pojistného ve výši 1.429 Kč. V této souvislosti soud uvádí, že vycházel při výpočtu z toho, že rok má 365 dní, a nikoliv z počtu dní v roce 360. Žalobce argumentuje v tomto směru ustanovením článku 3 písmeno a), b) pojistných podmínek, podle něhož pro účely pojištění se rozumí měsícem období 30 kalendářních dnů. Z tohoto ustanovení však jednoznačně nevyplývá, že by při výpočtu dlužného pojistného bylo třeba vycházet z počtu dní v roce 360. 8. Pokud jde o zvýšení pojistného z částky 5.607 Kč ročně na 6.692 Kč ročně, je třeba uvést, že v případě, že pojistitel upraví výši pojistného, je povinen podle § 2786 odstavec 1 občanského zákoníku sdělit novou výši pojistného pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se má výše pojistného změnit. Pojistník, tedy žalovaný, může podle druhého odstavce téhož ustanovení projevit se změnou nesouhlas do jednoho měsíce ode dne, kdy se o změně dozvěděl. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Jak bylo shora uvedeno, v řízení nebylo prokázáno, že by dopis obsahující informaci o zvýšení pojistného byl žalovanému odeslán či doručen. Nebylo tedy možné ověřit, zda pojistitel tak učinil v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, a zda tedy byly splněny všechny podmínky shora citovaného ustanovení. Soud tedy má za to, že žalobce neprokázal tvrzené zvýšení pojistného, a soud vycházel z toho, že i pro pojistné období od 22. 5. 2021 do 21. 5. 2022 platilo původně sjednané roční pojistné 5.607 Kč. 9. S ohledem na splatnost pojistného výše popsanou se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím po splatnosti, tedy 23. 5. 2021. Od téhož dne žalovanému vznikla povinnost platit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení z dlužného pojistného 1.429 Kč. Výše úroků z prodlení je dána v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a ke dni 23. 5. 2021 činila 8,25% ročně. Jiná sazba úroků z prodlení nebyla mezi pojistitelem a žalovaným sjednána. Žalobce nárokuje úrok z prodlení až od 23. 8. 2021, a v sazbě vyšší než je výše zmíněná sazba, a to 8,5% ročně. 10. Pojistitel postoupil pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odstavec 1 občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odstavec 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem. 11. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci dlužné pojistné 1.429 Kč s úrokem z prodlení od 23. 8. 2021 do zaplacení v sazbě 8,25% ročně. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta, tedy ohledně pojistného 244 Kč a zbývající části úroků z prodlení. 12. Žalobce měl ve sporu úspěch v rozsahu 85% předmětu sporu a ohledně 15% úspěch neměl. V souladu s ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 70%. Úroky z prodlení přiznané či zamítnuté kapitalizoval soud ke dni tohoto rozhodnutí. Úspěch žalobce tak představuje 1.429 Kč a úrok z prodlení 186,36 Kč a jeho neúspěch představuje 244 Kč a úrok z prodlení ve výši 32,78 Kč a 5,64 Kč. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalované