33 C 149/2024-66 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 16. 10. 2023 ve znění podání ze dne 5. 8. 2024 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 303 446,81 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 11. 10. 2019 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 450 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Úvěr byl čerpán ve výši 450 000 Kč dne 11. 10. 2019. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 6 583 Kč splatných vždy k 19. dni kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena 19. 11. 2019 a poslední splátka měla být zaplacena 19. 10. 2027 (96 měsíců). Byl sjednán úrok ve výši 8,9 % ročně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud bude žalovaný v prodlení se splácením jakékoli částky, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru. Žalovaný hradil splátky řádně cca do 19. 3. 2021, poté započal hradit nepravidelně. Protože úvěr nebyl řádně a včas splácen, byl prohlášen za splatný ke dni 19. 6. 2023. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku 331 854,24 Kč, kterou tvoří jistina 301 946,81 Kč, poplatky po splatnosti 1 500 Kč a příslušenství pohledávky tvořené úrokem ve výši 8,9 % ročně z jistiny ke dni podání žaloby ve výši 18 910,50 Kč a zákonným úrokem z prodlení z jistiny a poplatků ke dni podání žaloby ve výši 9 496,93 Kč. Dále požaduje žalobkyně zaplacení úroků a úroků z prodlení ode dne 17. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně ani předložené listinné důkazy žádným způsobem nezpochybnil. K nařízenému jednání se žalovaný, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Soud proto jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Soud při jednání provedl dokazování žalobkyní předloženými listinami, kterými spolu se žalobními tvrzeními, která žalovaný nerozporoval, má za prokázaný následující skutkový stav. Dne 1. 3. 2019 uzavřeli účastníci Smlouvu o Premium kontu, kterou se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. , č. účtu, . Ve stejný den byla uzavřena Smlouva o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví. Dne 11. 10. 2019 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 450 000 Kč, a to na základě žádosti žalovaného z téhož dne. V žádosti žalovaný uvedl, že dosahuje čistého příjmu ve výši 60 000 Kč měsíčně, má pravidelné měsíční výdaje ve výši 14 000 Kč a hradí splátky úvěrů ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně provedla dlouhodobé vyhodnocení kreditních a debetních obratů na účtu žalovaného č. , č. účtu, a učinila závěr, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Úvěr byl čerpán dne 11. 10. 2019 ve výši 450 000 Kč. Počínaje dnem 29. 1. 2023 se žalovaný dostával do prodlení s úhradami splátek, byly mu zasílány upomínky, dne 30. 3. 2023 mu byla zaslána poslední výzva k zaplacení dluhu a dne 21. 6. 2023 mu bylo zasláno oznámení o zesplatnění dluhu. Dopisem advokáta žalobkyně ze dne 4. 10. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.4. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve splátkách, jak byly účastníky sjednány. Proces prověření úvěruschopnosti žalované přitom podrobně popsala. Ke svým tvrzením předložila listiny ze svého interního systému, z nichž je zřejmé, že žalobkyně se zabývala typem produktu, který má být žalovanému poskytnut, a to s ohledem na výši případných splátek. Z listin má soud za ověřené tvrzení žalobkyně o tom, že se zabývala příjmem žalovaného, jeho platební kapacitou, případnými splátkami existujících úvěrů, kdy tak činila nejen z informací získaných od žalovaného, ale i z dostupných databází. Ze získaných informací pak dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr za sjednaných podmínek splácet. Soud tak má za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného.5. Pokud jde o žalobkyní požadované částky na dlužné jistině úvěru, pak její výši má soud za prokázanou ze žalobních tvrzení obsahujících zcela konkrétní tvrzení ohledně čerpání úvěru, účtovaných úroků a poplatků, kdy tato tvrzení korespondují s výpisy z účtu a s historií úvěru žalovaného. Rovněž tak má soud za prokázané tvrzení o výši kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, když žalobkyně zcela jednoznačně tvrdila, v jaké výši, z jakých částek a za jaké období jsou úroky počítány a tato tvrzení doložila.6. Důkazní břemeno o tom, že žalovaný splácel úvěr řádně a včas, či že uhradil zcela či zčásti dlužnou částku, leželo na straně žalovaného. Žalovaný v tomto směru nic netvrdil a neprokazoval, soud proto vycházel ze žalobních tvrzení o nezaplacení celé dlužné částky.7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám.8. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod platná zákonná ustanovení má soud za nepochybně prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 11. 10. 2019 platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, která byla ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 450 000 Kč, žalovaná se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 6 583 Kč vždy k 19. dni v měsíci. Žalovaný měl úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně a poplatky dle smlouvy a sazebníku, který byl její nedílnou součástí. V souladu s § 1751 odst. 1 občanského zákoníku byly součástí smlouvy o úvěru i obchodní podmínky, jak je žalobkyně předložila k důkazu. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, když se dostal do prodlení s úhradou splátek. Dlužné splátky pak neuhradil ani přes upomínky zasílané mu žalobkyní. Žalobkyně tak v souladu se smlouvou přistoupila ke dni 19. 6. 2023 k zesplatnění celého dluhu, žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil a vyzvala ho k úhradě tehdy dlužné částky tvořené vyčerpanou jistinou, jejíž součástí byly i úroky a poplatky. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.9. Žalobkyně se tak po žalovaném oprávněně domáhá zaplacení částky 301 946,81 Kč připadající na dlužnou jistinu a rovněž poplatků za celkem 3 zaslané upomínky ve výši 3× 500 Kč, tj. 1 500 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala, že v úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný byl povinen splácet úvěr včetně úrokového navýšení, má žalobkyně vůči žalovanému nárok i na zaplacení požadovaného kapitalizovaného úroku z úvěru za období do 16. 10. 2023 v částce 18 910,50 Kč, tak smluvního úroku ve výši 8,9 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího až do zaplacení. Tento nárok se opírá o ustanovení § 2399 odst. 2 občanského zákoníku, neboť žalobkyně má nárok na úroky od doby poskytnutí úvěru do vrácení peněžních prostředků. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním i ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku přísluší i právo domáhat se úroků z prodlení ve výši dané ustanovením nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Žalobkyně se proto po žalovaném oprávněně domáhá jak zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného za období do 16. 10. 2023 v částce 9 496,96 Kč, tak úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků ode dne následujícího až do zaplacení.10. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, v plném rozsahu vyhověl.11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. v trvání 3 dnů.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle