42 C 64/2024-32 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30.1.2024 ve znění podání ze dne 29.5.2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 43 794,50 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 16.3.2023 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 25 000 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 17.1.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 50 000 Kč, nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Žalobce prověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, když zejména prověřil informace, které uvedla ohledně své schopnosti úvěr splácet. Žalovaná prohlásila, že ohledně ní nebylo zahájeno insolvenční řízení či výkon rozhodnutí. Údaje uvedené žalovanou byly porovnány s údaji v doložených dokladech, kdy se jednalo o doklady prokazující příjem, výpis z bankovního účtu prokazující pohyby na něm (příjmy a výdaje), dále došlo k prověření v dostupných registrech, zejména centrální evidenci exekucí, v registru dlužníků. Bylo zjištěno, že žalovaná pravidelně hradí své závazky bez větších problémů, její doložené příjmy a zjištěné výdaje jí nebrání ve splácení úvěru. Žalobce měl za to, že žalovaná v době uzavření smlouvy úvěruschopná byla, smlouva tak nemůže být neplatná. Žalobce neměl důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet, což dokládají i zaplacené splátky. Žalobce následně vyplatil žalované úvěr, když převedl částku 50 000 Kč na účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalované vznikla povinnost úvěr splatit za podmínek sjednaných ve smlouvě, a to v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 4 988 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Bylo dohodnuto, že splátky budou nejprve započteny na úhradu nákladů na vymáhání, na úhradu smluvních pokut, úhradu poplatku za poskytnutí úvěru, přirostlého úroku a teprve následně na úhradu jistiny úvěru. Žalobce měl za to, že podmínky úvěru nijak nepřekračují hranice stanovené zákonem. S ohledem na rizikovost a krátkodobost úvěru je sjednaný úrok v horní hranici přípustnosti.2. Žalovaná uhradila řádně splátky za měsíc únor – květen 2019, následně se s další splátkou dostala do prodlení. Poté ještě provedla platby splátek v červenci až prosinci roku 2019 a v lednu 2020. Celkem tak uhradila žalobci částku 54 868 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že v případě neuhrazení jednotlivé splátky včas, žalobce vyzve žalovanou k její úhradě ve lhůtě nejméně 30 dnů, v případě neuhrazení v této lhůtě pak bude úvěr zesplatněn. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne 22.2.2020, k její úhradě však nedošlo. Nejpozději ke dni 15.3.2022 tak došlo k zesplatnění úvěru, žalované vznikla povinnost uhradit žalobci nesplacenou jistinu ve výši 43 794,50 Kč, příslušenství a sjednanou smluvní pokutu. Žalovaná dne 5.6.2020 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který byl u , Anonymizováno, veden pod sp. zn. , spisová značka, . Dne 19.8.2020 bylo vydáno usnesení o úpadku žalované spojené s povolením oddlužení, žalobce přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení. Žalovaná v průběhu insolvenčního řízení ničeho neuhradila, dne 20.10.2021 bylo vydáno usnesení o neschválení oddlužení a zastavení řízení. Žalovaná pak dne 21.2.2023 podala další insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, usnesením ze dne 27.4.2023 bylo řízení zastaveno (č.j. , spisová značka, . Ke smluvní pokutě žalobce doplnil, že byla sjednána jednak v částce 499 Kč v případě prodlení s měsíční splátkou a dále ve výši 0,1 % denně z částky, s níž se žalovaná dostala do prodlení. Žalobce tak vyčíslil nárok na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 16.3.2022 do 22.10.2023, tj. ve výši 25 663,58 Kč. S ohledem na omezení v zákoně o spotřebitelském úvěru se domáhal zaplacení smluvní pokuty v částce 25 000 Kč.3. K výzvě soudu se žalovaná k podané žalobě nikterak nevyjádřila.4. Soud ve věci nařídil jednání, žalobce a jeho zástupce omluvili svou neúčast u jednání, souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána nedostavila. Soud tak v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.5. Soud provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto skutečnosti. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaného žalovanou dne 17.1.2019 bylo zjištěno, že obsahuje základní informace o spotřebitelském úvěru ve výši 50 000 Kč označeného jako , Anonymizováno, , kdy je zřejmé, že jde o neúčelový spotřebitelský úvěr na dobu 30 měsíců se splátkou 4 988 Kč měsíčně a úrokem 111,35 % ročně z jistiny. Listina obsahuje další důležité právní aspekty, které by měla mít uzavíraná smlouva mezi žalobcem a žalovanou. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , částka, spolu se smluvními podmínkami ke , Anonymizováno, je zřejmé, že obě listiny byly podepsány žalovanou dne 17.1.2019, smlouva byla téhož dne podepsána zástupcem žalobce. Žalobce byl ve smlouvě označen jako úvěrující, žalovaná jako klient. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč na uvedený bankovní účet žalované, kdy žalovaná se měla zavázat úvěr splatit spolu s úrokovým navýšením ve 30 měsíčních splátkách po 4 988 Kč splatných nejpozději v 17. den v kalendářním měsíci počínaje dnem 17.2.2019. Zápůjční úroková sazba měla činit 111,35 % ročně, celková výše úvěru byla uvedena v částce 149 640 Kč. Ve smluvních podmínkách pak byly v čl. VI upraveny následky porušení smluvních povinností, kdy v bodě 1. šlo o možnost zesplatnění úvěru v případě neuhrazení dlužné splátky v poskytnuté lhůtě 30 dnů. Dále v bodě 2 byl sjednán poplatek za upomínku, v bodě 3 pak smluvní pokuta ve výši, jak byla uvedena v žalobě, kdy s ohledem na níže uvedené právní hodnocení soud tyto skutečnosti blíže nerozebírá. Ze splátkového kalendáře je zřejmé, kdy a v jaké výši měly být hrazeny sjednané splátky úvěru, jak měly být započteny na jednotlivé dlužné částky. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo zjištěno, že žalobce ze svého účtu poukázal na účet č. , č. účtu, dne 22.1.2019 částku 50 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za listopad až prosinec 2018 a záhlaví smlouvy má soud za prokázané, že šlo o účet žalované.6. K prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobce k důkazu předložil Vyjádření klienta-žadatele o spotřebitelský úvěr podepsané žalovanou dne 16.1.2019. Z něj je zřejmé, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako administrativní pracovník ve společnosti , adresa, , a to ode dne 1.2.2017 na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem 36 026 Kč. Splácí na jiné splátky úvěrů částku 10 000 Kč měsíčně. Pečuje o jedno nezaopatřené dítě. V daném formuláři není prostor pro uvedení způsobu bydlení, měsíčních výdajů, není zde k tomu nic uvedeno. Z listiny není zřejmé, že by byl např. z pracovní smlouvy ověřován pracovní poměr žalované. Z výpisu z účtu žalované za období od 21.11. do 20.12.2018 bylo zjištěno, že na něj v daném měsíci nebyla zaslána mzda od tvrzeného zaměstnavatele žalované. Pokud jde o příjmy na účtu, tak je zřejmé, že na účet přišla částka 78 000 Kč a 7 000 Kč od , jméno FO, , kdy není zřejmé, z jakého důvodu byla taková částka hrazena. Dále je zřejmé, že od společnosti , právnická osoba, byla na účet žalované poukázána částka 60 000 Kč, od společnosti , právnická osoba, pak částka 130 000 Kč. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že jde o poskytovatele spotřebitelských úvěrů. To, že šlo o poskytnutí takového úvěru je zřejmé i ze zpráv pro příjemce. Další příchozí platbou pak byla částka 25 000 Kč od , jméno FO, a částka 40 000 Kč od žalované z jiného účtu. Je přitom zřejmé, že žalovaná si tuto částku na jiný účet přeposlala zpět. Předložený výpis z účtu žalované tak nemohl potvrdit, že žalovaná byla v době podpisu předmětné smlouvy o úvěru zaměstnána. Je z něj zřejmé, že v daném měsíci uzavřela dvě jiné smlouvy o spotřebitelských úvěrech na celkovou částku 190 000 Kč. Z výpisu z registru evidence exekucí ze dne 17.1.2019 je prokázáno, že žalovaná nebyla v tomto seznamu k danému dni vedena. Z úvěrové zprávy NRKI – BRKI z téhož dne bylo zjištěno, že ohledně žalované bylo v daném registru vedeno 35 kontraktů, kdy šlo o 3 žádosti o úvěr, 6 existujících splátkových kontraktů, 2 nesplátkové, 2 kreditní karty, 10 odmítnutých a 6 odvolaných kontraktů. Celková zbývající částka k úhradě činila 1 079 235 Kč a celková měsíční splátka pak částku 23 673 Kč. Je tedy zřejmé, že žalovaná uváděla žalobci nepravdivé údaje ohledně výše dalších splátek úvěrů, kdy tato skutečnost byla žalobci před uzavřením smlouvy z této listiny zřejmá. Měl tedy povědomí o velkém zatížení žalované dalšími úvěry i o měsíčních splátkách přesahujících 20 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalobce jakkoliv prověřoval tvrzení žalované o existujícím pracovním poměru, a to i přesto, že z výpisu z účtu nebylo patrno, že by na něj byla zasílána mzda. Nebylo prokázáno, že by žalob