43 C 164/2024-144 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 8. 1. 2024, který byl převeden do rejstříku C dne 27. 5. 2024, domáhala vydání rozsudku, kterým soud uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 759,73 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr (povolené přečerpání osobního účtu) s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě ze dne , datum, došlo k navýšení úvěrového limitu, a to na částku 25 000 Kč. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, z toho důvodu žalobkyně dluh zesplatnila. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, elektronický platební rozkaz byl proto zrušen.3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 7. 8. 2024 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne 29. 8. 2024.4. Žalobkyně týmž podáním vzala žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení z částky 15 759,73 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení ve výši 6,90 % ročně, kdy žalobkyně formálně navrhovala opravu petitu, po obsahové stránce však soud podání vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby.5. Žalovaný se k věci nevyjádřil.6. Ve věci bylo nařízeno jednání na 24. 9. 2024, žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. U jednání bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.7. Soud při jednání vycházel z žaloby a doplnění žaloby žalobkyní. Dále bylo vycházeno z listinných důkazů posouzením úvěruschopnosti, bilancí, zesplatněním dluhu, výzvou, předžalobní výzvou a smluvní dokumentací.8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.13. Podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.14. Soud vzal za prokázané, že mezi původní žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, a žalovanému byly poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině 14 109,73 Kč, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu č. , tel. číslo, .15. Soud předně neshledal pochybnosti ohledně platnosti smlouvy z důvodů posouzení úvěruschopnosti podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel úvěru v návaznosti na podání žádosti o úvěru ověřoval osobní, majetkové, příjmové a výdajové poměry žalovaného, a to na podkladě podrobné analýzy příjmů a výdajů žalovaného, rovněž jeho základních osobních poměrů, vyhodnocení jeho dalších závazků, rovněž z prověření bankovních a nebankovních registrů. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno za plného využití platných bankovních standardů, žalobkyně vycházela mj. též z údajů zjištěných z výpisů z účtu žalovaného, z potvrzení o příjmech a finanční situaci žalovaného.16. Žalovaný měl u žalobkyně již v době před uzavřením úvěrové smlouvy veden od 16. 6. 2022 běžný účet, tedy žalobkyně v odpovídajícím rozsahu mohla vycházet a hodnotit rovněž údaje o poměrech žalovaného zjištěné při vedení běžného účtu.17. Žalobkyní byla prokázána výše nároku a její dílčí složky, žalobkyně srozumitelně vysvětlila, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka.18. Byl prokázán nárok na částku 15 759,73 Kč, odpovídající výši dlužné jistiny. Žalobkyně výši nároku srozumitelně vysvětlila a prokázala patřičnou dokumentací, zejména podrobným a přehledným výpisem z úvěrového účtu, ze kterého je zřejmé, z jakých dílčích částek se skládá nárokovaná částka.19. Rovněž byl prokázán nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 422,82 Kč, kapitalizovaný ke dni zesplatnění 31. 10. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 339,95 Kč, kapitalizovaný ke dni předcházejícímu podání žaloby 5. 1. 2024, úrok z částky 15 759,73 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 15 759,73 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně.20. Smluvní úrok je nárokován v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, který se dle přechodných ustanovení novely č. 186/2020 použije tehdy, dostal-li se dlužník do prodlení po dni nabytí účinnosti novely, i když smlouva byla uzavřena před nabytím její účinnosti, což odpovídá projednávanému případu, když novela nabyla účinnosti dne 24. 4. 2020, žalovaný se dostal do prodlení poprvé po účinnosti novely, současně prodlení žalovaného přesáhlo 90 dnů. V daném případě byl v souladu se zákonem po uplynutí příslušného období nárokován smluvní úrok v sazbě 15 %, tj. odpovídající platné sazbě zákonného úroku z prodlení, kdy žalobkyně v tomto směru neprodleně reagovala na výzvu soudu částečným zpětvzetím žaloby v rozsahu smluvní úrokové sazby, zákonnou úrokovou sazbu přesahující.21. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 759,73 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení ve výši 6,90 % ročně soud podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o. s. ř. řízení výrokem I. v rozsahu zpětvzetí zastavil.22. Výrokem II. bylo vyhověno žalobě v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno.23. Žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalovanému převážně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.24. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) advokátního tarifu, a sice převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, po 1 740 Kč. Ke každému úkonu náleží podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč, celkem tak náleží 6 120 Kč. Zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka odměny a náhrad se tak navyšuje o 21 % sazby daně na 7 405,2 Kč. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení přísluší 7 405,2 Kč + 800 Kč = 8 206 Kč.25. Vzhledem k tomu, že ve věci byla převážně úspěšná žalobkyně, vycházeje z rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno a v jakém bylo řízení zastaveno, neboť i rozsah částečného zastavení řízení vnímá soud jako procesní zavinění na straně žalobkyně podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, měla by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve výši podle poměru úspěšnosti. Žalobkyně byla úspěšná v 92 % a náleží jí náhrada nákladů ve výši 7 549,52 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zap