43 C 347/2023-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou dne 2. 10. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým soud nahradí projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu ve znění výroku I.2. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsán na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , s žalobkyní dne 5. 4. 2019 uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu zařízení distribuční soustavy „, adresa, “ Ve smlouvě budoucí bylo obsaženo ujednání, že do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby strany uzavřou samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene, přičemž podmínky pro uzavření hlavní smlouvy byly naplněny ke dni 13. 12. 2021, kdy byl příslušným stavebním úřadem vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby. Avšak žalovaná následně hlavní smlouvu neuzavřela, na opakované výzvy nereagovala.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla soudem doručena žaloba spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 30 dnů, přičemž žalované byla zásilka doručena dne 11. 3. 2024, do datové schránky postupem podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 22. 8. 2024, ke kterému se žalovaná bez omluvy nedostavila, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalované.5. Žalobkyně u jednání s odkazem na písemnou žalobu uvedla, že je navrhováno nahrazení projevu vůle na smlouvě o zřízení věcného břemene, neboť žalobkyně coby provozovatel distribuční soustavy umístila zařízení na pozemku žalované, a to po uzavření smlouvy budoucí, avšak následně žalovaná odmítla uzavřít smlouvu hlavní, přestala reagovat, žalobkyni se nepodařilo kontaktovat ani přes opakované pokusy předsedu spolku. Jedná se o dotčení v rozsahu nepatrném, na pozemku je umístěna pojistková skříň na hranici pozemku a k ní zemní vedení. Podmínky smlouvy jsou zcela standartní, rovněž náhrada ve výši dohodnuté původně a odpovídající oceňovací vyhlášce.6. Soud dále vyšel z listinných důkazů geometrickým plánem čl. 6, návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene čl. 8, smlouvou o smlouvě budoucí čl. 11, čestným prohlášením mandatáře čl. 14, kolaudačním souhlasem čl. 15, zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby čl. 16, předžalobní výzvou čl. 17, výpisem KN čl. 32.7. Podle § 1785 občanského zákoníku smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.8. Podle § 1786 občanského zákoníku zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.9. Podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.10. Podle § 1787 odst. 2 občanského zákoníku obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.11. Na podkladě provedeného dokazování, po podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.12. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, zapsán na LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, .13. Dále bylo prokázáno, že dne 5. 4. 2019 byla mezi stranami uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene pro stavbu „, adresa, “, za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN, přípojková skříň. Bylo současně ujednáno, že do 12 měsíců právní moci kolaudačního rozhodnutí, popř. od převzetí dokončené stavby žalobkyní od zhotovitele stavby, nejpozději však do 5 let od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí strany uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene podle § 1257 a násl. občanského zákoníku a podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona.14. Dále bylo zápisem o předání a převzetí stavby prokázáno, že dne 29. 10. 2021 došlo k předání stavby zhotovitelem žalobkyni. Následně byl dne 13. 12. 2021 Obecním úřadem , adresa, , stavebním úřadem, vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby.15. Výpisem úkonů k uzavření smlouvy ve formě čestného prohlášení mandatáře , právnická osoba, bylo prokázáno, že následně po předání stavby a vydání kolaudačního souhlasu byla dne 11. 4. 2022, tedy ve lhůtě podle smlouvy o smlouvě budoucí, žalované odeslána smlouva k podpisu, avšak bez odezvy. Následně žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku ze dne 2. 11. 2022, avšak ani ta nevedla ke splnění povinnosti žalované uzavřít hlavní smlouvu.16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala naplnění zákonných podmínek k nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, neboť žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí podle § 1785 občanského zákoníku, avšak následně podle § 1787 odst. 1 občanského zákoníku nesplnila povinnost uzavřít samotnou (hlavní) smlouvu o zřízení věcného břemene.17. Současně soud ověřil, že podmínky smlouvy, ohledně které bylo navrhováno nahrazení projevu vůle žalované k jejímu uzavření, zcela odpovídají podmínkám § 1787 odst. 2 občanského zákoníku. Soud ověřil, že hlavní smlouva o zřízení věcného břemene odpovídá účelu, který sledovalo uzavření smlouvy budoucí. Přihlédl přitom k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly uspořádány poctivě.18. K tomu soud ověřil, že smlouva navrhovaná žalobkyní k nahrazení projevu vůle žalované je zcela standardního obsahu, který odpovídá zákonným požadavkům na smlouvy tohoto druhu, jak vymezeny v § 1257 a násl. občanského zákoníku a v § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, rovněž odpovídá podmínkám obdobných smluv, jak soudu známo z rozhodovací činnosti v obdobných věcech týkajících se věcného břemene pro umístění zařízení distribuční soustavy. Věcné břemeno je zřizováno jako pozemková služebnost podle § 1265 odst. 1 občanského zákoníku ve prospěch žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy.19. Bylo ověřeno, že smlouvou je sjednána náhrada za zřízení věcného břemene, která odpovídá povaze a rozsahu věcného břemene, i s ohledem na rozsah zásahu do předmětného pozemku, jak prokázán geometrickým plánem č. , hodnota, ověřeným dne 14. 3. 2022, které zasahuje výhradně nepatrnou část bezprostředně při hranici pozemku žalované, v rozsahu umístění pojistkové skříně a vedení kabelu NN do této pojistkové skříně.20. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl, do výroku I. bylo zahrnuto celé znění smlouvy, ohledně které je nahrazován projev vůle žalované, nedílnou součástí rozsudku je pak geometrický plán, který vymezuje rozsah věcného břemene k části pozemku žalované.21. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva.22. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, dále vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastoupena advokátem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., přísluší jí náhrada podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a), písm. b) vyhlášky po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky, a sice za předžalobní upomínku, žalobu a účast při jednání soudu, tedy celkem 900 Kč + 5 000 Kč = 5 900 Kč.23. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní zákonem předepsané délce 3 dnů od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvody pro poskytnutí prodloužené lhůty vzhledem k výši částky, která je žalované ukládána k zaplacení na náhradě nákladů řízení.