7 C 140/2025-64 — Okresní soud Brno-Venkov

Dne 28. 8. 2025 podala žalobkyně k poštovní přepravě žalobu podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, ve znění platném ke dni zahájení soudního řízení (nařízení). Podání bylo soudu doručeno dne 3. 9. 2025. Žalobkyně uvedla, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o poskytování přepravních služeb, žalobkyně provedla objednávku v souladu se smlouvou a vystavila tzv. fakturu č. , Anonymizováno, na dohodnutou částku 530 eur, splatnou dne 31. 3. 2025. Dne 7. 7. 2025 byla provedena výzva k plnění, dne 15. 7. 2025 předžalobní výzva na plnění částky 563,89 eur (530 eur jistina, 33,89 eur úrok z prodlení) a 40 eur jako náklady na vymáhání pohledávky.Žalovaná sdělila, že dne 2. 9. 2025 zaplatila žalobkyni částku ve výši 530 eur. Podáním došlým soudu dne 13. 10. 2025 žalovaná sdělila, že je ochotna kompenzovat žalobkyni úrok z prodlení, ne další částky. Platba odešla a byla přijata žalobkyní dříve, než se žalobkyně „zcela o své vůli a refundantně vydala soudní cestou“.Žalobkyně vzala zpět žalobu o zaplacení částky ve výši 530 eur z důvodu zaplacení žalovanou dne 2. 9. 2025.Řízení bylo zastaveno o zaplacení částky ve výši 530 eur podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) za použití článku 19 nařízení, pro zaplacení částky ve výši 530 eur jako jistiny žalovanou po zahájení řízení v souladu s článkem 4 odst. 1 nařízení, podáním příslušného vyplněného formuláře žalobkyní k poštovní přepravě dne 28. 8. 2025, doručeného soudu dne 3. 9. 2025.Žalobkyně osvědčila, že na základě objednávky žalované bylo zboží dne 29. 1. 2025 převzato, doručeno v Pohořelicích. Žalobkyně žalované za provedenou přepravu vystavila dne 30. 1. 2025 tzv. fakturu č. , Anonymizováno, na částku 530 eur se splatností 31. 3. 2025. Žalobkyně předložila mezinárodní nákladní list, objednávku ohledně přepravy zboží k přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě. Žalobkyně předložila předžalobní výzvy k zaplacení.Po právní stránce hodnotil spor následovně. Žalobkyně je obchodní společností se sídlem na území , Anonymizováno, , žalovaná je obchodní společností se sídlem na území , Anonymizováno, . Strany spolu na základě objednávky žalované uzavřely smlouvu, jejíž předmětem bylo zajištění mezinárodní silniční přepravy zboží žalobkyní do , Anonymizováno, . Mezinárodní soudní příslušnost českého soudu, Okresního soudu Brno-venkov, k projednání a rozhodnutí věci je dána podle článku 4 odst. 1 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle sídla (obvyklého pobytu) žalované.Přeprava byla realizována silniční dopravou. Právní úprava smlouvy o silniční přepravě se řídí přímo použitelnou normou – Úmluvou o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), publikovanou ve vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. Podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě zboží zvoleno, je právem rozhodným pro takové smlouvy právo země obvyklého pobytu (sídla) dopravce za předpokladu, že se místo převzetí nebo místo doručení nebo obvyklý pobyt (sídlo) odesílatele nacházejí rovněž v této zemi. Nejsou-li tyto požadavky splněny, použije se právo země, ve které se na základě dohody smluvních stran nachází místo doručení. Rozhodným právem je tak v mezerách Úmluvy právo České republiky, kam bylo zboží doručeno (úrok z prodlení, náklady za vymáhání pohledávky).Žalobkyně a žalovaná platně uzavřely smlouvu o silniční přepravě zboží, jejíž účinky nastaly. Na základě smlouvy žalobkyně splnila svůj závazek přepravy zboží ze , Anonymizováno, do , Anonymizováno, (silniční doprava) a požadovala plnění žalované zaplacením částky 530 eur tzv. fakturou č. č. , Anonymizováno, na částku 530 eur se splatností 31. 3. 2025. Žalovaná zaplatila částku 530 eur po zahájení soudního řízení dne 2. 9. 2025. Smlouva je podřaditelná pod čl. 1 odst. 1 CMR. Dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list (článek 4 a následující CMR). Žalobkyně prokázala mezinárodním nákladním listem, který splňuje všechny náležitosti dle CMR, uzavření smlouvy o přepravě a přepravení zboží na místo určení. Žalobkyně plnění poskytla řádně a včas, cena byla stanovena na základě uzavřené smlouvy, plnění žalobkyně tzv. fakturou (daňovým dokladem), kterou žalovaná ve lhůtě splatnosti neuhradila.Úrok z prodlení od 1. 4. 2025 (splatnost do 31. 3. 2025) byl přisouzen podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., ve spojení s ustanovením § 1, 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala částku 33,89 eur. Soud použil právo České republiky, jak je odůvodněno výše. Žalovaná je v prodlení od 1. 4. 2025 do 2. 9. 2025. Obdobně byla přisouzena paušální částka 40 eur za náklady na vymáhání pohledávky podle ustanovení § 3 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb., kterou byla do českého právního řádu transponována směrnice Evropské Rady a Parlamentu 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, stanovující částku 40 eur požadovanou žalobkyní. Částka 1 200 Kč podle ustanovení § 3 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. je částkou přesahující 40 eur požadovanou žalobkyní; žalobní návrh nelze překročit (ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a, § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žaloba byla vzata zpět o zaplacení částky ve výši 530 eur poté, co žalovaná plnila po zahájení soudního řízení podáním žalobkyně k poštovní přepravě dne 28. 8. 2025. Žalobkyně byla úspěšná ohledně úroku z prodlení, ohledně zaplacení paušální částky na vymáhání pohledávky. Žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tak náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení vypočítaná podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni poskytnutí právních služeb (AT). Žalobkyni byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši dle ustanovení § 7 bodu 5 AT. Jelikož je tarifní hodnota (předmět řízení) vyjádřena v cizí měně, soud ji přepočítal do české měny podle kurzu aktuální ke dni poskytnutí právní služby. Žalobkyni tak náleží odměna za úkony právní služby 3 x 1 700 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 4 AT náleží ke každému úkonu právní služby paušální částka 450 Kč (3 x 450 Kč).Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. 1 měsíc; byly shledány důvody pro lhůtu delší než 3 dny od právní moci rozhodnutí z důvodu přeshraničního plnění. Místo plnění je v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.Procesní právo České republiky bylo použito podle čl. 19 nařízení.