8 C 111/2025-75 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 22.064,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 18.131,77 Kč, s úrokem ve výši 43.300,69 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 22.064,27 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem 19,98 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, původní věřitel , právnická osoba, , uzavřel dne 4. 7. 2012 s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě níž žalovaný obdržel v hotovosti 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli zaplatit navíc 29.260 Kč, což je součet úroku 4.469 Kč, poplatku za administrativní činnost 6.650 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 18.141 Kč. Celkovou částku měl žalovaný splatit formou 60 splátek po 1.071 Kč týdně, přičemž poslední splátka měla být uhrazena 28. 8. 2013. Žalovaný splatil pouze 23.750 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 12.935,73 Kč, a tak dlužná jistina představuje žalovanou částku. Zbývající platby žalovaného byly započteny na poplatky a úrok. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou. Žalovaná částka 22.064,27 Kč představuje jistinu půjčky, úroky ve výši 43.300,69 Kč byly vypočteny v sazbě 19,98 % ročně z téže jistiny za dobu od 22. 1. 2014 do 27. 9. 2023. Úrok z prodlení ve výši 18 131,77 Kč byl vypočten v sazbě 8,05 % ročně z téže jistiny za dobu od 5. 9. 2013 do 27. 9. 2023.2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalované doručovány postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný tak nevyužil svého práva tvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označovat důkazy na svoji obranu.3. Ze zákaznické karty vyplývá, že původní věřitel zjišťoval poměry žalovaného dne 4. 7. 2012, žalovaný pobíral plný invalidní důchod 15.000 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti byly 18.000 Kč, výdaje na nájemné a inkaso 8.500 Kč měsíčně, výdaje za telefon 200 Kč měsíčně, splátky půjček 7.007 Kč a výdaje na domácnost 10.000 Kč. Původní věřitel z toho vypočítal použitelný příjem 7.293 Kč na měsíc.4. Téhož dne 4. 7. 2012 uzavřel původní věřitel , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Z ní soud zjistil, že byla uzavřena podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel prohlásil, že poskytuje žalovanému půjčku 35.000 Kč a žalovaný podpisem na smlouvě potvrdil, že tuto částku v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli kromě této částky ještě poplatek 29.260 Kč, který se skládá z úroku 4.469 Kč, z poplatku za administrativní činnost 6.650 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek 18.141 Kč. Celkovou částku 64.260 Kč měl žalovaný splatit formou 60 splátek ve výši 1.071 Kč týdně. Všechny tyto údaje smlouvy o půjčce jsou obsaženy na jedné straně, na níž se nachází dva podpisy žalovaného. Jeho další podpis je na druhé straně této listiny a vztahuje se na nakládání s osobními údaji.5. Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsahují podrobnější úpravu práv a povinností smluvních stran. Z jejich obsahu nelze dovodit, že by se vztahovaly na výše citovanou konkrétní smlouvu o půjčce uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným. V článku 3 jsou uvedeny dvě různé úrokové sazby v závislosti na tom, zda půjčka má být splacena 45 splátkami anebo 60 splátkami. Pro režim 60 splátek platí výpůjční úroková sazba 19,9753 % ročně. Tato sazba je stanovena jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu článku 20 věty první smluvních podmínek. V případě, že dojde ve smyslu čl. 20 věty druhé těchto podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle čl. 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou a její účinnost trvá do splatnosti poslední splátky. Pokud by zákazník byl v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení anebo neuhradil-li by poslední splátku řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné z částky.6. Podle seznamu plateb zaplatil žalovaný původnímu věřiteli v období od 11. 7. 2012 do 2. 6. 2014 celkem 23.750 Kč. Po započtení této částky na jistinu a na souhrnný poplatek vypočítal původní věřitel dluh na jistině 22.064,27 Kč a dluh na souhrnném poplatku na 18.445,73 Kč. Z toho plyne, že na jistinu si původní věřitel započítal z plateb žalovaného částku 12.935,73 Kč. Vypočítaný dluh na souhrnném poplatku není předmětem tohoto řízení. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že na půjčku uhradil vyšší částku. Žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal.7. Ohledně postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 21. 9. 2023 uzavřel původní věřitel jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v příloze smlouvy. Touto přílohou je seznam postoupených pohledávek, který zahrnuje i pohledávku za žalovaným specifikovanou číslem smlouvy o půjčce. Podle potvrzení původního věřitele zaplatil žalobce za postoupené pohledávky dohodnutou úplatu. Dopisem z 29. 9. 2023 oznámil původní věřitel žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce a vyzval žalovaného, aby svůj dluh hradil již žalobci. Podle podacího lístku byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 27. 10. 2023.8. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 30. 7. 2024, který byl podle podacího lístku odeslán žalovanému doporučeně téhož dne.9. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 4. 7. 2012 uzavřel se původním věřitelem , právnická osoba, smlouvu o půjčce a tentýž den obdržel v hotovosti dohodnutou částku 35.000 Kč. Zavázal se zaplatit původnímu věřiteli navíc ještě souhrnný poplatek 29.260 Kč, který se skládá z úroku a poplatků, jak je výše uvedeno. Půjčka měla být splacena do 28. 8. 2013 šedesáti splátkami po 1.071 Kč týdně. Žalovaný uhradil pouze 23.750 Kč, z čehož bylo započteno na jistinu 12.935,73 Kč a dlužná jistina půjčky tak činí 22.064,27 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mezi těmito pohledávkami je obsažena i pohledávka za žalovaným, a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno výše citovaným dopisem. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho neuhradil ani po předžalobní výzvě.10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil tímto způsobem. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který k témuž dni zrušil občanský zákoník dosavadní č. 40/1964 Sb. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. se však vznik závazkového vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným a práva a povinnosti z něj vzniklé budou řídit právní úpravou platnou do konce roku 2013, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., a to včetně postoupení pohledávky.11. Na smlouvu o půjčce použil soud ustanovení § 657 až § 658 občanského zákoníku. Podle § 657 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Smlouva o půjčce má reálnou povahu, což znamená, že vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile smlouva na základě nabídky a jejího přijetí je uzavřena, vzniká mezi smluvními stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti, avšak teprve odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah mezi nimi stává právním vztahem z půjčky. V daném případě došlo mezi původním věřitelem a žalovaným nejen k uzavření smlouvy o půjčce, ale zároveň také k tomu, že původní věřitel předal v hotovosti žalovanému dohodnutou částku 35.000 Kč.12. Ve smlouvě o půjčce byly dohodnuty úroky ve výši 4.469 Kč, které byly součástí souhrnného poplatku 29.260 Kč. Tento souhrnný poplatek není předmětem tohoto řízení. Původní věřitel si splnil svoji povinnost ze smlouvy o půjčce tím, že žalovanému v hotovosti předal sjednanou částku. Žalovaný však své povinnosti vrátit půjčenou částku dostál pouze částečně. Jak bylo výše zmíněno, z plateb žalovaného na jistinu půjčky bylo započteno 12.935,73 Kč, a po odpočtu této částky od jistiny půjčky 35.000 Kč činí rozdíl 22.064,27 Kč, což představuje dluh na jistině půjčky. Soud dodává, že není oprávněn zkoumat způsob započtení zbývající části plateb žalovaného na souhrnný poplatek, když žalovaný proti způsobu započtení žádných námitek nevznesl. To platí i za situace, že soud považuje sjednaný poplatek za hotovostní inkaso 18.141 Kč i poplatek za administrativní činnost 6.650 Kč za nepřiměřeně vysoké, když odpovídají 52 procentům a 19 procentům jistiny půjčky, a to do