Okresní soud Brno-Venkov 34 C 122/2026-48 – Náklady řízení

zaplacení 116 130,13 Kč s příslušenstvím

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 113.638,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 54.971,08 Kč od 11. 10. 2025 do zaplacení a smluvní pokutu 2.492,04 Kč. V žalobě uvedl, že s žalovanou uzavřel dne , Jméno žalované B, . 2025 smlouvu o úvěru do výše 54.200,- Kč, jejíž nedílnou součástí byly obchodní pomníky a sazebník. Žalobce poskytl žalované úvěr celkem 53.964,- Kč, který se žalovaná zavázala uhradit. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek žalobce. Úvěr čerpala žalovaná bezhotovostně na svůj bankovní účet. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila, čímž žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně představující ze období od 12. 7. 2025 do 10. 10. 2025 částku 2.492,04 Kč. Dlužná částka představuje jistinu 53.596,48 Kč, poplatky 950,97 Kč, 106,19 Kč, 289,55 Kč a 27,89 Kč a dále smluvní úrok ve výši 58.667,01 Kč.Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila, k nařízenému soudnímu jednání se nedostavila. Zástupce žalobce se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu rozhodnému pro posouzení věci. Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o úvěru a všeobecné obchodní podmínky. Ze smlouvy o úvěru nevyplývá, že by tato smlouva byla uzavřena žalovanou, jelikož není žalovanou podepsána. Obchodní podmínky neprokazují, že by žalovaná byla s touto listinou seznámena či s ní vyslovila souhlas. Pokud žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostředky elektronických komunikací, z předložených listinných důkazů toto tvrzení nevyplývá. Skutečnost, že si žalobce sám v jím vyhotovených listinách uvede údaje žalované, neprokazuje dle názoru soudu skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byla skutečně prostředky elektronických komunikací uzavřena smlouva uvedeného znění, žalovaná byla s textem smlouvy seznámena a vyslovila s ním svůj souhlas. Za této situace by si žalobce mohl vyhotovovat a předkládat prakticky jakékoliv smlouvy jakéhokoliv znění bez toho, že by prokázal seznámení a souhlas žalované s jejich textem. K totožnému závěru soud dospěl ohledně žalobcem předloženého formuláře na č.l. 10-13 spisu, předpisu splátek a poučení o ochraně osobních údajů. Žalobce předložil výzvu k úhradě, absentuje však doklad o doručení žalované. Pokud žalobce předložil listiny označené jako posuzování úvěruschopnosti a výpis posouzení úvěruschopnosti, neučinil z nich soud pro věc žádné relevantní závěry, když v prvé řadě nebylo v řízení prokázáno uzavření úvěrové smlouvy s žalovanou. Dále žalobce předložil přehled bankovních transakcí a listinu označenou jako ověření totožnosti, z těchto listin však není patrné, kdo je majitelem účtu, na který měla být údajně částka 53.596,48 Kč poukázána. Uvedené slitiny představují stručnou tabulku, vytvořenou patrně samotným žalobcem, nikoliv výpis z účtu či jinou věrohodnou listinu prokazující zaslání konkrétní finanční částky konkrétně identifikované osobě. Z kopie občanského průkazu nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. Dle sdělení banky byly žalované zaslány částky v celkové výši 53.596,48 Kč žalobcem.K jednání soudu dne 15. 6. 2026 se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Za této situace soud nemohl poučit žalobce a vyzvat jej ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání skutkových tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou a dále dle ustanovení § 118a odst. 1 občanského soudního řádu k doplnění základních tvrzení ohledně výpočtu požadovaných částek, žalovanou provedených plateb a způsobu jejich započtení na dlužnou částku. Soud v rámci přípravy jednání zaslal zástupci žalobce totožnou výzvu obsaženou v usnesení ze dne 23. 4. 2026, č.j. 34 C 122/2026-26, žalobce na výzvu soudu nereagoval. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, znemožnil soudu, aby mu poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání. Jelikož v řízení nebyla provedenými důkazy prokázána tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o úvěru a absentují základní skutková tvrzení o výpočtu požadované částky, nese žalobce nepříznivé následky neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.Soud proto žalobu zamítl. Za situace, kdy žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru a výši dlužné částky, nebyl prokázán ani jím tvrzený nárok na zaplacení smluvní pokuty, úroku, poplatků nebo nákladů uplatnění pohledávky, jelikož z žádné k důkazu provedené listiny nevyplývá, že by mezi žalobcem a žalovaným byly tyto finanční částky sjednány.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci neúspěšný žalobce by byl povinen hradit náklady řízení žalované. Jelikož však žalované dosud v řízení náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.