7 C 172/2026-27 – Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 446 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu vzniklého ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 6. 2025 (dále jen „smlouva“). Uvedla, že žalovanému na základě smlouvy poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč, které byly splatné k 20. dni každého měsíce počínaje 20. 7. 2026. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně tak celou pohledávku ze smlouvy zesplatnila ke dni 25. 9. 2025. Neuhrazená část jistina ke dni zesplatnění činila 30 000 Kč, dluh na úrocích ke dni zesplatnění činil 2 047 Kč, přičemž nesplacená jistina se nadále úročí smluvním úrokem až do zaplacení. Žalobkyně se mimo vrácení poskytnutých peněžních prostředků domáhá i zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč za tři odeslané upomínky a smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč za prodlení s úhradou splátek a ve výši 1 602 Kč za prodlení s úhradou splatné pohledávky po zesplatnění, celkem smluvní pokuty činí částku 3 099 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se žalobkyně domáhá i zaplacení úroku z prodlení.2. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně žádným způsobem nezpochybnila Dne 13. 7. 2026 bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.). Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu předvolání k jednání bylo doručeno řádně a včas.3. Soud na základě dokazování (protokol o jednání) listinami přiloženými k návrhu učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2025, jejímž stranami jsou žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako zákazník, vč. předsmluvních informací a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, s tím, že částka 2 500 Kč představovala provizi zprostředkovatele. Žalovaný měl částku vrátit spolu s úrokem formou 25 měsíčních splátek ve výši po 1 600 Kč, celkem měl žalobkyni uhradit 40 000 Kč. Splátky byly splatné ke každému 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 7. 2025, úroková sazba činila 28,17 % ročně.4. V čl. IV. smlouvy (důsledky porušení povinností stran smlouvy o úvěru) byla sjednána možnost žalobkyně úvěr či jeho část zesplatnit v případě porušení povinnosti zákazníka tím, že je v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi oznámení o zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána pro případ, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení zákazníka splatným smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a to za každý den prodlení a další smluvní pokuta ve výši 499 Kč, kterou se zákazník zavázal poskytovateli zaplatit za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat v případě prodlení zákazníka náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, dle sazebníku poplatků se mimo jiné jedná o 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek.5. Ohledně uzavření smlouvy bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2025 byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , čímž došlo k podpisu smlouvy.6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně čerpala a ověřovala informace z dostupných bankovních i nebankovních registrů, přičemž zjistila následující poměry žalovaného: příjmy byly zjištěny ve výši 38 000 Kč, žalovaný bydlel u rodičů, výdaje na bydlení byly zjištěny ve výši 6 000 Kč (normativní náklady na bydlení 13 737 Kč), další běžné výdaje ve výši 1 000 Kč (životní minimum ve výši 4 860 Kč, nezabavitelná částka 12 398 Kč). Splátky z jiného závazku byly zjištěny ve výši 7 665 Kč. Žalovanému tak měsíčně zbývala částka 19 498 Kč.7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2025 byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, odeslána jednak částka 2 500 Kč, jednak částka 27 500 Kč.8. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou splátku.9. Žalovaný byl žalobkyní upozorněn a vyzýván k úhradě dlužných splátek po splatnosti a dalších souvisejících nákladů (výzva ze dne 27. 7. 2025 a 25. 8. 2025), byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 25. 9. 2025, který je zároveň předžalobní výzvou, odeslaného téhož dne, bylo žalovanému oznámeno, že se dluh ze smlouvy stal splatným, byl vyzván k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 32 047 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů ve výši 300 Kč.10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), [S]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěr (zákon o spotřebitelském úvěru) [P]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod zákonná ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o. z., smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 30 000 Kč, který je ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem. Žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr hradit, smlouva tedy byla platně uzavřena. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách, v nichž byl zahrnut i sjednaný úrok. Žalovaný však svoji povinnost hradit splátky ve lhůtě splatnosti porušil, ocitl se v prodlení s úhradou již splatných splátek, které neuhradil ani po zaslaných písemných upomínkách žalobkyně. Žalobkyně proto oprávněně v souladu se smlouvou dluh z úvěrové smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (nové jistiny), která se stala splatnou dne 25. 9. 2025, kdy bylo oznámení o zesplatnění odesláno. Žalobkyně se tedy oprávněně domáhá zaplacení dosud neuhrazené jistiny, činí 30 000 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala, že v úvěrové smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný byl povinen splácet úvěr včetně úrokového navýšení, má žalobkyně vůči žalovanému nárok i na požadovaný úrok z úvěru z nové jistiny do úplného zaplacení, tento nárok se opírá o ustanovení § 2399 odst. 2 o. z. a je v souladu i s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se oprávněně domáhá i zaplacení smluvních pokut, nárok i výše je v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru i § 2048 o. z., stejně tak bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému celkem 3 upomínky k zaplacení, náleží jí tedy náhrada vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Soud má za prokázaná žalobní tvrzení ohledně výše dluhu tak, jak to žalobkyně učinila předmětem žalobního návrhu. Žalovaný je v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni tak v souladu se smluvním ujednáním i ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. přísluší i právo domáhat se úroku z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Nárok žalobkyně uplatněný žalobou tak byl shledán zcela v souladu s platnými právními předpisy a soud mu proto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, v plném rozsahu vyhověl. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, ani nebyly prokázány skutečnosti, pro absolutní neplatnost smluvních ujednání jako celku či jednotlivého smluvního ujednání, na základě nichž je uplatněn nárok co do základu a výše, a to i ve světle práva Evropské unie a ústavního pořádku.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalobkyni náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 1 418 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení soud vypočetl podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), pro úkony do podání žaloby včetně sou