10 C 113/2020-29 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu nezaplacených televizních poplatků žalovaným jakožto podnikající fyzickou osobou, která je držitelem televizního přijímače, a to za dobu od října 2017 do prosince 2019 ve čtvrtletní výši po [částka] se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých čtvrtletních plateb od prvního dne prodlení (16. den příslušného čtvrtletí) do dne podání žaloby ([datum]). 2. Ve věci nebylo třeba nařizovat jednání, když bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný svým postojem dal najevo, že proti takovému postupu soudu nemá námitky (§ 115a o. s. ř.). 3. Provedeným dokazováním listinami založenými ve spise bylo prokázáno, že žalovaný se dne [datum] jako podnikající fyzická osoba přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, když žalobkyni nezaplatil čtvrtletní platby za období od října 2017 do prosince 2019, tedy za 9 čtvrtletí po [částka], celkem v částce [částka]. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti do patnácti dnů písemně vyzvala dopisem ze dne [datum], který si žalovaný podle dodejky mohl vyzvednout na poště dne [datum], což neučinil a ničeho neuhradil. 4. Pro právním zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) se žalovaný přihlášením dne [datum] do evidence poplatků stal poplatníkem televizního poplatku jako podnikající fyzická osoba. Dle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. tím žalovanému vznikla povinnosti platit televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně, který dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. žalovaný jako fyzická osoba, která je podnikatelem, platí čtvrtletně (tedy 3x [částka], což je [částka] čtvrtletně) a částka je splatná nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního čtvrtletí. Žalovaný nezaplatil za 9 čtvrtletí po [částka], tedy částku celkem [částka]. Protože žalovaný nezaplatil uvedené poplatky ani na základě výzvy provozovatele (žalobkyně), v níž mu byla stanovena přiměřená lhůta k plnění, podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. je provozovatel vysílání – žalobkyně - ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Dle § 1968 věty první o. z. žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, a je v prodlení. Podle § 1970 o. z. tak žalobkyně může po žalovaném, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to z jednotlivých čtvrtletních plateb (částek ve výši [částka]) od prvního dne prodlení (16. dne každého příslušného čtvrtletí, za který žalovaný neuhradil poplatek), a to až do zaplacení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů). Žalobkyně však úroky z prodlení požadovala toliko do dne podání žaloby [datum] a tyto kapitalizovala částkou [částka]; ačkoliv by jí náležela částka vyšší, soud jí nemohl přiznat více, než požadovala, neboť byl vázán žalobním návrhem. 5. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl v plném rozsahu v I. výroku tohoto rozsudku, odůvodněného s náležitostmi dle § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a žalovanému odeslala nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k zaplacení (§ 142a odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].