12 C 313/2020-45 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou původně doručenou [název soudu] dne [datum], která byla po právní moci usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], postoupena Okresnímu soudu v Blansku jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu„ [příjmení] auto“ [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního vozidla [značka automobilu], rok výroby [rok], [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, když naposledy uhradil předpis pojistného za pojistné období nebo jeho část končící dnem [datum] a za následující pojistné období nebo jeho část již žalovaný pojistné neuhradil. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení dlužné částky [částka], složené z jistiny [částka] a úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni storna pojištění, tj. od [datum] do podání žaloby dne [datum] ve výši [částka]. Žalobkyně dne [datum] žalovanému zaslala prostřednictvím právního zástupce předžalobní upomínku, žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], typ [anonymizováno], rok výroby [rok], [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Pojistné mělo být hrazeno ročně po [částka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle ust. § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 6. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Žalovaný byl na základě této pojistné smlouvy povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy žalobkyně. Žalovaný řádně neplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Soud mu proto tuto povinnost uložil rozsudkem. 7. Podle ust. § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok I.). 9. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. zaslala žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvy k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátem náhradu nákladů řízení ve výši [částka], z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí [částka]; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka], tj. za 3 úkony náleží žalobkyni mimosmluvní odměna celkem ve výši [částka]. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka], tj. [částka], a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.