6 C 184/2021-50 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 41 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění za škodu, kterou žalovaný způsobil tím, že dne [datum] v 23:15 hodin řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], ve směru jízdy od [územní celek] na [obec], kde v prostoru křižovatky silnice [anonymizována dvě slova] [spisová značka] narazil s vozidlem do dopravního značení a dále najel přední částí vozidla na betonové svodidlo oddělující jízdní pruhy. Žalovaný z místa dopravní nehody utekl, aniž by splnil povinnost dle ustanovení § 47 odst. 4, odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPPK"). Z tohoto důvodu také nebyla žalovanému provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu. Škodu způsobenou následkem této dopravní nehody žalobkyně uhradila na základě uzavřené pojistné smlouvy se žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud na základě toho věc projednal a rozhodl při jednání v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hodin řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], ve směru jízdy od [územní celek] na [obec], kde v prostoru křižovatky silnice [anonymizována dvě slova] [spisová značka] narazil s vozidlem do dopravního značení a dále najel přední částí vozidla na betonové svodidlo oddělující jízdní pruhy. Žalovaný z místa dopravní nehody utekl, aniž by označil místo dopravní nehody a nehodu oznámil Policii ČR. Z tohoto důvodu nebyla žalovanému provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu. Vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], byla v okamžiku dopravní nehody [jméno] [příjmení], žalovaný toto vozidlo, s nímž byla dopravní nehoda způsobena, řídil. Ze zprávy pojišťovny o uzavření pojistné události soud dále zjistil, že pojistná událost byla žalobkyní vyčíslena částkou ve výši [částka], a to na základě soupisu provedených prací poškozeného [příjmení] silnic a dálnic ČR. Žalovaná plnění poskytla z titulu uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobkyně uplatnila regres vůči žalovanému dopisem ze dne [datum], jenž se žalovanému nepodařilo doručit a písemnost se vrátila odesílateli (žalobkyni) zpět jako nedoručená. Žalovaný byl tímto dopisem vyzván k uhrazení pohledávky žalované ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky i na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. <b>4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen ZákPojOdp) je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZákPojOdp má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. 7. Podle § 10 odst. 1 písm. b) ZákPojOdp, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil bez zřetele hodného důvodu povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. 8. Podle § 10 odst. 1 písm. c) ZákPojOdp bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 9. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3266/2010 nebo usnesení ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4885/2016) není postižní právo pojistitele právem na náhradu škody, nýbrž je zvláštním originárním právem pojistitele proti pojištěnému na náhradu toho, co za něho pojistitel plnil. Předpoklady vzniku tohoto nároku pojistitele stanoví pouze § 10 zákona o pojištění odpovědnosti a nelze je doplňovat dalšími předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody, resp. újmy jako například ustanoveními § 2894 a násl. o. z. upravujícími povinnost nahradit škodu (újmu). 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hodin řídil vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], jehož provozovatelka a vlastník byla v době dopravní nehody [jméno] [příjmení], ve směru jízdy od [územní celek] na [obec], kde v prostoru křižovatky silnice [anonymizována dvě slova] [spisová značka] narazil s vozidlem do dopravního značení a dále najel přední částí vozidla na betonové svodidlo oddělující jízdní pruhy. Žalovaný z místa dopravní nehody utekl, aniž by označil místo dopravní nehody a nehodu oznámil Policii ČR, čímž znemožnil provedení dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Popsaným jednáním porušil jednak zákonnou povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě (§ 10 odst. 1 písm. b) ZákPojOdp), jednak bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody (§ 10 odst. 1 písm. c) ZákPojOdp). Za tohoto skutkového stavu tak žalobkyni v postavení pojistitele vzniklo právo na náhradu toho, co plnila za žalovaného, jenž způsobil škodu následkem jím zaviněné dopravní nehody. Žalobkyně poškozenému Ředitelství silnic a dálnic ČR plnila na škodu způsobenou dopravní nehodou částku ve výši [částka] a v tomto rozsahu vzniklo žalobkyni právo na náhradu toho, co plnila poškozenému z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Zaplacením částky odpovídající výši způsobené škody tak vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 2 zákona ZákPojOdp postižní právo proti žalovanému. 12. Ačkoli byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, tuto neuhradil, a proto mu soud tuto povinnost uložil rozsudkem. 13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Pohledávka se stala splatnou na základě výzvy žalobkyně k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. ze dne [datum], když se do dispoziční sféry žalovaného dostala ke dni [datum]. Žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 15 dnů od okamžiku, kdy se výzva dostala do jeho dispoziční sféry. Pohledávka žalobkyně se stala splatnou ke dni [datum]. Řádným neplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení, a proto soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši odpovídající ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne násl