15 C 3/2022-34 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 1 738 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění sjednaným na den [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a na základě níž byl žalovaný byl povinen řádně platit Pojišťovně sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil, z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] a toto datum je současně datem splatnosti dlužného pojistného. Dne [datum] uzavřela Pojišťovna s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, dle které byla v rámci dílčího postoupení pohledávek z Pojišťovny postoupena i shora specifikovaná pohledávka s příslušenstvím. O postoupení byl žalovaný žalobkyní informován předžalobní výzvou k plnění. Žalobkyně požaduje po žalovaném dlužné pojistné ve výši 1 738 Kč a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do zaplacení. 2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], model [anonymizováno], [registrační značka], roku výroby [rok]. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně po 1 430 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil řádně a včas pojistné za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 738 Kč. Dnem [datum] společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žalovaný pojistné ani po výzvě dlužné pojistné neuhradil, pojišťovna mu proto dopisem ze dne [datum] oznámila, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou [číslo] zaniklo ke dni [datum] pro neplacení pojistného a současně žalovaného vyzvala k bezodkladné úhradě dluhu na pojistném ve výši 1 738 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovaným včetně příslušenství žalobkyni. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému dne [datum]. Žalovaný dluh doposud ani zčásti neuhradil, přestože byl k plnění vyzván i předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou doporučeně téhož dne, jak vyplývá z podacího archu. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 122 odst. 5 a § 105b odst. 1 věta 1. zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, vstupuje dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části (obdobně také při fúzi pojišťoven), přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny. Žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována, neboť v důsledku fúze se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. 5. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle §2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Pojistná smlouva splňuje jak formální, tak obsahové náležitosti předepsané zákonem – byla uzavřena v písemné formě, její obsah je jasný, určitý a srozumitelný a obsahuje podstatné náležitosti. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaný je proto povinen po celou dobu trvání smlouvy platit smluvené pojistné. Splatnost pojistného přitom vyplývá přímo z pojistné smlouvy, proto byl žalovaný povinen pojistné zaplatit bez výzvy. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, přičemž nezaplatil řádně pojistné za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobě vyhověl v plném rozsahu; úroky z prodlení žalobkyně požadovala v menším rozsahu, než by jí dle zákona příslušelo, proto jí soud, vázán návrhem, přiznal nárok pouze v požadovaném rozsahu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, proto soud uložil žalovanému, aby žalobkyni, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 1 489 Kč. Zástupce žalobkyně učinila ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč. V řízení byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. 12 C 286/2020, 10 C 142/2020, 11 C 252/2020), přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota, která nepřevyšovala částku 50 000 Kč. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a jelikož zástupce žalobkyně je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.