3 C 230/2021-24 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z porušení zákona o pozemních komunikacích. Dne [datum] na ul. [ulice] v [obec a číslo] bylo odtaženo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti a jehož provozovatelem byl žalovaný. Cena za odtažení a parkování vozidla činila částku [částka]. Žalovaný byl [datum] vyzván k úhradě dlužné částky, avšak doposud na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud přezkoumal svou mezinárodní pravomoc a konstatoval, že tato je dána ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZMPS). Rozhodným právem je dle ust. § 24 odst. 2 ZMPS právo české. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po zhodnocen předložených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Cena za odtažení vozidla je stanovena nařízením Rady hl. m. Prahy č. 2 z roku 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel v následující výši: úhrada za odtah [částka], cena za uložení vozidla 250 Kč/denně za 1. až 3. den. 6. Podle výpisu z centrální evidence vozidel byl žalovaný provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] ke dni [datum]. 7. Dne [datum] zaparkoval žalovaný vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] na ul. [ulice] v [obec a číslo] takovým způsobem, že neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti, a proto byl na pokyn strážníka Městské policie proveden odtah vozidla. Žalovaný si vozidlo vyzvedl z odstavného parkoviště dne [datum], cenu za odtah při vyzvednutí neuhradil. 8. Žalovaný uznal dluh za odtah a parkování vozidla ve výši [částka] písemně dne [datum] a zavázal se zaplatit tuto částku do 15 dnů. 9. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky při převzetí vozidla dne [datum], avšak doposud na svůj dluh neuhradil ničeho. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně je podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dle ust. § 27 odst. 1 písm. o) zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno. 11. Dle ust. § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, stojí-li vozidlo neoprávněně na vyhrazeném parkovišti, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 12. Žalovaný dne [datum] zaparkoval automobil na ul. [ulice] v [obec a číslo] způsobem, jakým je parkování vozidla zakázáno tak, že vozidlo stálo na vyhrazeném parkovišti (§ 27 odst. 1 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v tehdy účinném znění). Z tohoto důvodu byl na základě rozhodnutí strážníka Městské policie oprávněně nařízen a proveden odtah vozidla (§ 27 odst. 5 zákona o silničním provozu), proto vznikla žalovanému jako provozovateli vozidla podle § 27 odst. 5 věta druhá zákona o silničním provozu povinnost zaplatit náklady na odtažení vozidla. Vzhledem k tomu, že žalobkyní požadovaná částka nepřesahuje maximální paušální cenu stanovenou cenovým orgánem a žalovaný tuto částku nezaplatil, ačkoli byl k tomu vyzván již při převzetí vozidla dne [datum], soud žalovanému uložil povinnost zaplatit cenu za odtažení vozidla ve výši [částka] rozsudkem. 13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka].