4 C 5/2023-32 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, žalovaný byl při uzavření smlouvy podnikatelem a smlouvu uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Smlouvu strany uzavřely dne , datum, , na jejím základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr , částka, , který měl být splacen v celé výši , datum, . Podle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky jednorázovou sankci , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí , částka, . Podle čl. 3.1 smlouvy vznikl žalobkyni nárok na poplatek za poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky ve výši , částka, . Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti za podmínky, že žalovaný uhradí žalobci k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru; v takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Žalovaná pohledávka se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a žalobkyni zaslal žádost o poskytnutí úvěru. V rámci webového rozhraní mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy, jenž žalovaný akceptoval úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně úvěr vyplatila dne , datum, . K uživatelskému účtu měl přístup pouze žalovaný, úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , ten ho však neuhradil v celé výši a ve sjednaných datech splatnosti. Předžalobní upomínku právní zástupce žalobkyně odeslal , datum, . Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet žalobkyně dlužnou částku převedla.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , proti němuž žalovaný podal odpor ze dne , datum, , ve vyjádření ze dne , datum, uvedl, že mu byl dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , s jeho hrazením se dostal do prodlení, nesouhlasí však s tím, že by ničeho neuhradil. , Anonymizováno3. Soud provedl dokazování listinami, a to odporem žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu, smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , souhlasem se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů, potvrzením o provedené platbě, výzvou k úhradě před podáním žaloby, podacím lístkem, výpisem z Živnostenského rejstříku, potvrzením o provedení tuzemské odchozí úhrady, vyjádřením žalovaného, sdělením , právnická osoba, ., výpisem z insolvenčního rejstříku. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav.4. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , ve formě elektronického dokumentu, v jejímž textu je jako zástupce společnosti (osoba jednající za společnost) uveden , jméno FO, , jednatel, jehož podpis je umístěn na smlouvě, na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text: „Podpis klienta“ datum „, datum, , „kód , Anonymizováno, “. Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předloženého elektronického dokumentu tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svoji vůli být vázán předmětnou smlouvou. , Anonymizováno, . Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.5. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.6. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel shora tvrzenou úvěrovou smlouvu, když tato neobsahuje podpis žalovaného, a proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. Neomluvenou absencí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti nesení důkazního břemene podle § 118a o. s. ř. a následkem spojeným s jeho neunesením, když žalobkyně v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu uvedených ustanovení musí nést odpovědnost za výsledek řízení. Na základě zjištěného skutkového stavu tak soud nemohl dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána, a tedy v konečném důsledku, že smlouva byla mezi účastníky řízení uzavřena a že z ní mohly stranám plynout předvídané právní následky vyvozované z jejího uzavření.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.10. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.11. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv. „clickthrough“ systémem, tedy kliknutím – „stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hypertextového odkazu) zobrazeného na monitoru či na jiném zobrazovacím zařízení.12. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.13. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobkyně v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.14. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních následků plynoucích ze smlouvy, je nutné prokázat, že v žalobě uvedená smlouva byla mezi účastníky reálně uzavřena; v daném případě tak jde především o uvedenou skutečnost, jíž je povinnost prokázat, že žalovaný smlouvy podepsal, tedy že smlouvu opatřil svým podpisem, ať už fyzicky nebo v elektronické formě.15. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpis