11 C 229/2024-39 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 21 075,03 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, ), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 21 075,03 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 21 075,03 Kč a splatností dne , datum, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem 21 075,03 Kč nejpozději splatných dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:5. Žalobkyně nepředložila dostatečné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že mezi původním věřitelem (, Anonymizováno, Sliema, Malta) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně předložila pouze listinu (v elektronické formě, v textovém formátu .pdf) označenou jako „Loan application info“, která odpovídá parametrům tvrzeného úvěru, avšak neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovaného. Z této listiny také nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádal o úvěr nebo projevil svůj souhlas se smlouvou. Dále byla soudu předložena listina označená jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne , datum, “ v textovém formátu .pdf, která však také neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovanou. Z listiny označené „Platební informace“ bez čísla a bez dne vydání bylo zjištěno, že původní věřitel sdělil žalovanému, že celková dlužná částka k datu splatnosti činí 21 155,35 Kč, aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti ve výši 9 845,28 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.6. V řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel poskytl ve prospěch žalovaného nějakou finanční částku, ani že by žalovaný z titulu tvrzené smlouvy nějakou částku zaplatil. Soud k návrhu žalobkyně vyžádal zprávu , právnická osoba, ., z níž zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z žalobcem předložených listin – „Data from Ledger“ a listiny „Loan disbursement payment“ bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla zaslána celkem částka 22 800 Kč, nebylo však zjištěno, zda účet č. , hodnota, byl účtem původního věřitele, neshoduje se ani žalobcem tvrzený variabilní symbol, všechna čísla na listinách „Loan disbursement payment“ jsou uvedena bez označení toho, co vlastně udávají, žalovaná částka se neshoduje s údaji o čerpání, když dle listiny „Data from Ledger“ zřejmě docházelo k započítávání zaplacených částek určitým způsobem, což však v žalobě ani není tvrzeno a žalobkyně s ohledem na svoji nepřítomnost u jednání nemohla být ani soudem poučena podle § 118a odst. 1 o.s.ř. Z žádného listinného důkazu tudíž nevyplývá, že by žalovaný čerpal finanční prostředky od původního věřitele z titulu jím tvrzené smlouvy pod jím uváděným číslem účtu, nadto konkrétní žalobcem tvrzenou celkovou částku úvěru.7. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.8. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění.9. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena a že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému tvrzené plnění. O neunesení břemene tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, přičemž jak vyplývá z uvedeného ustanovení, toto poučení soud poskytuje výlučně při jednání.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.12. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.13. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.14. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.15. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která je písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.16. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutn