11 C 62/2024-35 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. Žalobce uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným od původního věřitele – , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytnul dne , datum, žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši , částka, , která měla být dle čl. 1.6 jednorázově splacena dne , datum, společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky www.teticka.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky www.teticka.cz a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního /hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Nárok žalobce tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši , částka, , z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky dle čl. 1.3 smlouvy o zápůjčce ve výši , částka, . Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobce se z jednání nařízeného na , datum, omluvil a souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a ve věci rozhodl za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Soud provedl dokazování listinami, a to smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, , potvrzením o přijaté platbě souhlasem se zpracováním, uchováváním a postupováním osobních údajů, potvrzením o provedené platbě, výzvou k úhradě před podáním žaloby, oznámením o postoupení pohledávky, podacím lístkem, standardními informacemi o zápůjčce TETIČKA č. , hodnota, , rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, realizační smlouvou o postoupení pohledávek č. , hodnota, , a zprávou , právnická osoba, ., z , datum, . Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vzal soud za prokázaný tento skutkový stav.5. Žalobce předložil soudu smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, , v jejímž textu je jako zástupce společnosti (osoba jednající za společnost) uveden , jméno FO, , jehož podpis je umístěn na smlouvě, na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze vytištěný text: „, datum, “. Ze souboru není zřejmé, kdo tento text k textu smlouvy připojil. Z předložené listiny tedy nevyplývá, že to byl žalovaný, kdo projevil svoji vůli být vázán předmětnou smlouvou. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne , datum, plyne, že na účet společnosti , právnická osoba, , vedený u platební brány , Anonymizováno, byla připsána platba , částka, z bankovního účtu , adresa, . Ze sdělení KB, a.s., soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a dne , datum, byla na něj připsána částka , částka, z účtu č. , Anonymizováno, . Výzvou k úhradě dluhu ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, do 3 dnů, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, oznámil žalovanému, že na něj byla postoupena pohledávka ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce. Z podacího lístku má soud za prokázané, že zásilka byla odeslána žalovanému dne , datum, . Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu podle výše citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti.6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.7. V daném případě žalobce v řízení nenavrhl důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že žalovaný uzavřel shora tvrzenou úvěrovou smlouvu, když tato neobsahuje podpis žalovaného, a proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. Absencí u jednání se žalobce zbavil možnosti poskytnutí procesního poučení soudem o povinnosti nesení důkazního břemene podle § 118a o. s. ř. a následkem spojeným s jeho neunesením, když žalobce v rámci své procesní odpovědnosti ve smyslu uvedených ustanovení musí nést odpovědnost za výsledek řízení. Na základě zjištěného skutkového stavu tak soud nemohl dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla žalovaným elektronicky podepsána, a tedy v konečném důsledku, že smlouva byla mezi účastníky řízení uzavřena a že z ní mohly stranám plynout předvídané právní následky vyvozované z jejího uzavření.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.11. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.12. Podle § 1824 a násl. o. z. mohou být pro uzavření smlouvy použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet. Je jistě možné uzavřít smlouvu i formou tzv. „clickthrough“ systémem, tedy kliknutím – „stisknutím“ virtuálního tlačítka nebo jiného ovládacího prvku (například hypertextového odkazu) zobrazeného na monitoru či na jiném zobrazovacím zařízení.13. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.14. S ohledem na uložení obsahu smlouvy na serveru žalobce v textovém formátu byl obsah právního úkonu zachycen zaznamenáním informace na hmotném podkladu, a jde tak o písemnost. Z výše řečeného však vyplývá i to, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná, avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.15. Aby se ža