11 C 86/2023-178 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal zřízení nezbytné cesty přes pozemky p.č. , Anonymizováno, vlastnictví žalované v katastrálním území , adresa, , a to jako pozemkové služebnosti, bez omezení a limitů, v rozsahu dotčení celého pozemku, ve prospěch pozemků p.č. , Anonymizováno, , bez úplaty. Žalobce svoje požadavky co se týká rozsahu nezbytné cesty v průběhu řízení několikrát změnil (a protože jde o řízení ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř., kdy soud není vázán návrhem, nebylo o těchto změnách postoje žalobce rozhodováno jako o změnách žaloby), a nakonec požadoval, aby soud nezbytnou cestu vymezil v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, ve prospěch pozemku p.č. , Anonymizováno, jako služebnost spočívající v právu chůze a jízdy jakýmikoliv vozidly, za úplatu stanovenou znaleckým posudkem. Uvedl, že požaduje zřídit nezbytnou cestu za účelem obhospodařování svého pozemku p.č. , Anonymizováno, , který je lesním pozemkem, a to ve formě věcného břemene, neboť spojení pozemku žalobce s veřejnou cestou není dostatečné. Jediná alternativní cesta vede přes intravilán obce (vjezd do obce , adresa, u , Anonymizováno, ), na které však není zajištěna dostatečná šířka komunikace (přesahy staveb do komunikace), a která není způsobilá pro průjezd zemědělské a lesní techniky. Jediným spojením pro průjezd zemědělské a lesní techniky je průjezd přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalobce chtěl poté přistoupit k vytěžení napadené dřevní hmoty, avšak nechtěl tak činit bez souhlasu žalované, Anonymizováno2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, protože v řízení nebyla tvrzena ani prokázána potřeba zřízení nezbytné cesty ve formě zřízení věcného břemene. Pokud je vůbec na straně žalobce dána potřeba zřízení nezbytné cesty, tak žalovaná poukazuje na skutečnost, že realizaci lesní dopravy upravuje § 34 odst. 3 lesního zákona, z nějž vyplývá právo vlastníka lesa za určitých okolností použít cizí pozemek k lesní dopravě, nicméně za přesně daných podmínek. Má-li být použit k lesní dopravě cizí pozemek, musí se tak stát způsobem co nejšetrnějším, na nezbytnou dobu, pokud možno jednorázově a v co nejkratším čase a v nezbytném rozsahu a ve vhodné době. Žalovaná opakovaně poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 22 Cdo 3398/2016), podle níž žalobě o povolení nezbytné cesty nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 občanského zákoníku. Povolení nezbytné cesty proto nebude přicházet v úvahu například tam, kde vlastník nemovité věci žádá, aby mu vlastník sousedního pozemku umožnil přístup za účelem posečení nebo rekultivace pozemku, popřípadě odstranění dřevin na pozemku se nacházejících. I z platné právní úpravy vyplývá, jaký má být postup v případě, kdy vlastník lesního pozemku potřebuje pro účely lesní dopravy využít cizí pozemek, a právě přesně takovou dohodu žalovaná po celou dobu, a to i před zahájením řízení, žalobci nabízela, a to bez jakékoliv náhrady, nicméně žalobce trvá na zřízení věcného břemene. Žalobce nebyl dle názoru žalované schopen v rámci probíhajícího řízení ani na výzvu soudu jednoznačně konkretizovat, jakou činnost potřebuje na svých pozemcích vykonávat v takovém rozsahu, aby to odůvodňovalo zřízení věcného břemene. realizovat. Žalobci bylo rozhodnutím zastupitelstva povoleno, aby pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, užíval, a to v období od 1. 4. 2023 do 30. 9. 2023, žalobce však této nabídky nevyužil a žádnou dřevní hmotu touto cestou neodvezl z důvodu dle jeho názoru nízké výkupní ceny. Ze samotných tvrzení žalobce, který původně žádal o umožnění přístupu pouze v období od dubna do listopadu po dobu dvou let, tedy na dobu časově omezenou a výlučně pro účely těžby, je tedy zřejmé, že v jiném období, na delší dobu ani pro jiný účel žalobce zřídit nezbytnou cestu nepotřebuje. Žalovaná dále namítá, že ani případné vyhovění žalobě by žalobci spojení jeho lesního pozemku p.č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, s veřejnou cestou nezajistilo, protože nepožaduje zřízení cesty přes pozemky žalované p.č. , Anonymizováno, a p.č. , Anonymizováno, . Je sice pravdou, že žalovaná v rámci řízení uvedla, že stejně jako před zahájením řízení souhlasí s užíváním pozemků v jejím vlastnictví, a sice pozemků p.č. , Anonymizováno, . Vlastnické právo žalobce žalovaná žádným způsobem neomezuje, naopak je to žalobce, který žádá omezit vlastnické právo žalované, když chce užívat pozemky v jejím vlastnictví. Pokud jde o žalobcem předložený geometrický plán a pokud jde o vedení trasy přes pozemky p.č. , Anonymizováno, p.č. , Anonymizováno, s tímto by souhlasila za předpokladu, že se nebude jednat o zřízení věcného břemene, avšak pouze o časově omezené zpřístupnění pozemků na dobu určitou a přesně vymezeným způsobem.3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky byl skutkový stav v zásadě nesporný, sporné bylo především to, v jaké podobě (obligace či služebnost) a na jakou dobu má být nezbytná cesta povolena. , jméno FO, . , jméno FOAnonymizovaný odstavec5. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.6. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.7. Základní pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty jsou takové, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovité věci nelze zajistit jinak. Přitom se přihlíží k tomu, jakým způsobem je nemovitost využívána, k jakému účelu byla zřízena a k čemu slouží. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě, a je-li více možností, jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. V § 1032 obč. z. jsou pak zakotveny negativní podmínky pro povolení nezbytné cesty, a to škoda převyšující výhodu nezbytné cesty, způsobení nedostatku přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně tím, kdo o nezbytnou cestu žádá, a požadavek na povolení nezbytné cesty jen za účelem pohodlnějšího spojení.8. Soud po provedeném dokazování rozhodl tak, že umožnil žalobci nezbytnou cestu v rozsahu dle geometrického plánu, po omezenou dobu, omezeným způsobem, a pouze jako obligaci. V daném případě žalobce požadoval, aby mu bylo umožněno užívat pozemky žalované v rámci služebnosti, po dobu neurčitou, neomezeným způsobem, a zpočátku i v neomezeném rozsahu. Od posledního požadavku posléze ustoupil a požadoval užívání pozemků v rozsahu stanoveném geometrickým plánem. S ohledem na postoj žalované, která od počátku souhlasila s tím, aby žalobce její pozemky k odvozu dřeva ze svého lesa použil, zvažoval soud i zamítnutí žaloby, nicméně v daném případě je třeba upravit vzájemné poměry účastníků jednoznačným autoritativním způsobem. Žalobce v řízení neprojevil jakoukoli ochotu k dohodě se žalovanou, která naopak všechny svoje požadavky žalobci přizpůsobovala a vycházela mu ochotně vstříc. Je proto podle názoru soudu v zájmu obou stran, aby byla jasně vymezena jejich vzájemná práva a povinnosti. Žalovaná správně poukazuje na Nejvyšším soudem judikovaný závěr, podle něhož není na místě zřídit nezbytnou cestu pouze pro jednorázovou potřebu údržby či hospodaření, v daném případě je však vytěžení dřevní hmoty a zalesnění pozemku účelem spojeným s delším časovým úsekem zahrnujícím postupnou déledobou činnost a průjezd, a soud i z tohoto důvodu má za to, že tomuto účelu nejlépe odpovídá zřízení nezbytné cesty ve formě obligace. I když k tomuto účelu slouží i ustanovení § 34 odst. 3 lesního zákona, s ohledem na spory mezi účastníky, na spory žalobce a nájemce pozemků žalované, i případně na jiná omezení (dopravní značení), soud žalobu nezamítl, ale vyhověl ve velmi omezené míře tak, aby postavil vztahy účastníků najisto.9. Pokud jde o požadavek žalobce na zřízení práva nezbytné cesty ve formě služebnosti na dobu neurčitou, v tomto ohledu žalobce nesplnil svou povinnost tvrzení, a tudíž ani důkazní. Podle § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jsou účastníci povinni v řízení