12 C 19/2023-421 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhali určení, že mají ve společném jmění manželů část pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných parc. č. , číslo, v obci a k. ú. , adresa, , vymezenou geometrickým plánem č. , hodnota, -, číslo, vyhotoveným společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, ., označenou parcelním číslem , číslo, . Uvedli, že mají ve svém společném jmění mj. pozemky parc. č. , číslo, (zahrada) a parc. č. , číslo, (pozemek s domem), které tvoří funkční celek - bydliště žalobců. Stávajícího tvaru a obvodu zahrady zjevného v terénu žalobci dosáhli postupnými nákupy částí pozemků přiléhajících k tehdejšímu pozemku parc. č. , číslo, , když první část nabyli do SJM na základě kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Na pozemcích se v době jejich koupě nenacházely žádné stavby či cokoli, co by bylo třeba fakticky předávat, proto se ujali držby nabývaných částí pozemků dnem provedení vkladu vlastnického práva dle této kupní smlouvy, přičemž okamžikem vkladu vlastnického práva žalobců vznikl pozemek parc. č. , číslo, . Následně žalobci do SJM nabyli ještě část pozemku parc. č. , hodnota, prostřednictvím kupní smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni , datum, , držby pozemku dle této kupní smlouvy se rovněž žalobci ujali dnem provedení vkladu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí, neboť na pozemku nebylo nic, co by bylo třeba reálně předávat. Provedením vkladu vlastnického práva se převáděná část pozemku parc. č. , hodnota, stala součástí pozemku parc. č. , číslo, , čímž došlo k ustálení tvaru a obvodu zahrady, která je takto žalobci nejméně od , datum, nepřetržitě užívána. , adresa, žalobců sousedí (jiho)západní hranou s pozemkem parc. č. , číslo, , od kterého ji odděluje plot z drátěného pletiva na kovových nosnících zabetonovaných do země, který dále navazuje na plot umístěný na podezdívce, kopírující východní hranici pozemku žalovaných parc. č. , číslo, . Tato v terénu zjevná hranice vymezující rozsah užívání pozemků (v tehdejším číslování) parc. č. , číslo, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , existovala již před uzavřením kupní smlouvy ze dne , datum, , byla zbudována právním předchůdcem žalovaných a vlastníky uvedených pozemků respektována jako skutečná hranice mezi jednotlivými pozemky a dle ní byly dotčené pozemky vlastníky užívány. Žalobci tedy vycházeli ze stavu zjevného v terénu a stavu dlouhodobě respektovaného všemi vlastníky dotčených pozemků, který mezi nimi byl nesporný, na tento stav navázali a po ujmutí se držby k jednotlivým částem zahrady ke dni , Datum narození advokáta, a , datum, začali zahradu až k plotu kultivovat, připravovat na výstavbu rodinného domu a podél pletivového plotu stojícího na pozemku parc. č. , číslo, vysázeli řadu smrkových sazenic, tvořících nyní živý plot mezi parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a kopírující pletivový plot. Rodinný dům byl na pozemku vybudován v roce 1998 a před výstavbou došlo k vyrovnání dosavadní svažitosti terénu. Od počátku užívání zahrady žalobci bylo zřejmé, v jakém rozsahu mají v úmyslu zahradu držet, pečovali o ni ve stávajícím rozsahu nejméně od , datum, a od tohoto data nedošlo k jakémukoliv přerušení ani změně rozsahu držby zahrady a výkonu vlastnického práva k ní. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, , z toho žalovaní 1), 2) mají v SJM podíl o velikosti id. ½, který nabyli ke dni , datum, , žalovaní 3), 4) mají v SJM podíl o velikosti id ¼, který nabyli ke dni , datum, , a žalovaný 5) je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. ¼, který nabyl ke dni , datum, . Až do konce roku 2020 nevznesl kdokoliv ze žalovaných, ani z jejich právních předchůdců , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, . či manželů , jméno FO, , jakoukoliv námitku proti rozsahu zahrady žalobců. Až na podzim 2020 se žalovaní osobně obrátili na žalobce b) s informací, že po zaměření pozemku parc. č. , číslo, bylo zjištěno, že zahrada žalobců zasahuje do pozemku parc. č. , číslo, , neboť pletivový plot je ve skutečnosti několik metrů od hranice pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, . Současně byl žalobcům nabídnut prodej dotčené části pozemku parc. č. , číslo, za pro žalobce nepřijatelných podmínek (cenu stavebního pozemku využitelného pro výstavbu), což žalobci e-mailem ze dne , datum, odmítli, poskytli argumenty pro závěr, že dotčená část pozemku parc. č. , číslo, je v důsledku mimořádného vydržení již několik let jejich majetkem a nabídli uzavření dohody o narovnání (zaplacení kupní ceny , částka, a administrativních nákladů), na což žalovaní nereagovali. Dopisem ze dne , datum, žalovaní vymezili námitky proti mimořádnému vydržení, ignorovali nabídku na mimosoudní vyřešení sporu, naopak požadovali neakceptovatelné odstranění stromořadí a části oplocení na sporné části pozemku parc. č. , číslo, , současně však potvrdili existenci plotu a skutečnost, že zjistili, že zahrada žalobců zasahuje do jejich zahrady, až po , datum, , tedy po nabytí vlastnického práva žalovaných 2), 3) k pozemku parc. č. , číslo, . Žalobci poté dopisem ze dne , datum, zopakovali vůli k mimosoudnímu vyřešení věci, žalovaní však namísto odpovědi podali dne , datum, ke Stavebnímu úřadu , právnická osoba, , adresa, „žádost o odstranění staveb bez povolení správního orgánu“, kterou se domáhali odstranění stromořadí na pozemku parc. č. , číslo, , části oplocení zahrady, retenční nádrže a části tenisového kurtu, nacházejících se na části pozemku parc. č. , číslo, dotčené mimořádným vydržením. , právnická osoba, , adresa, zahájené řízení o odstranění staveb přerušil. Před podáním žaloby nabídli žalovaným dohodu o zaplacení částky , částka, a provedení opravy pletivového plotu, žalovaní však vznesli požadavek na úhradu částky , částka, a vybudování nového betonového plotu namísto stávajícího pletivového. Žalobci žalované vyzvali dle § 142a o. s. ř. předžalobní výzvou ze dne , datum, . Žalobci jsou přesvědčeni, že část pozemku parc. č. , číslo, vymezenou geometrickým plánem č. , hodnota, -, číslo, jako parc. č. , číslo, ve smyslu § 1095 o. z. mimořádně vydrželi, jelikož k nabytí vědomosti o přesahu zahrady do pozemku parc. č. , číslo, došlo po uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení, jelikož žalobci k dotčené části pozemku parc. č. , číslo, vykonávali vlastnické právo 23 let, aniž by žalovaní či jejich právní předchůdci proti tomu cokoliv namítali, a to v přesvědčení, že tím nepůsobí nikomu újmu, když navázali na v terénu zjevnou hranici, dle které byl užíván pozemek parc. č. , číslo, a pozemky s ním sousedící, představovanou plotem zbudovaným právním předchůdcem žalovaných. Až koncem roku 2020 byli žalovanými jako novými spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, seznámeni s tím, že se o průběhu vlastnické hranice od roku 1995 mýlili, k omylu však přispěla fyzická hranice v podobě plotu i postoj tehdejšího vlastníka, který proti ujmutí se držby zahrady žalobci ve stávajícím rozsahu ničeho nenamítal ani v rámci stavebního řízení, jehož výsledkem bylo kolaudační rozhodnutí ohledně rodinného domu žalobců ze dne , datum, . Tyto okolnosti dle judikatury Nejvyššího soudu jednoznačně svědčí ve prospěch mimořádného vydržení, není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku, seznámila s obsahem katastrální mapy, pozemek přeměřovala či požadovala vytyčení hranic. Umístění obetonovaných železných trubek, jímž by byl nově vzniklý pozemek žalobců v r. 1995 vytyčen v terénu, je reálně nemožné, neboť západní hranice pozemku parc. č. , číslo, reálně zasahuje asi do ¼ místní komunikace na pozemku parc. č. 2268/1. Žalobci se ujali držby dle hranic zjevných v terénu, přičemž tuto hranici vytvořil právní předchůdce žalovaných jako vlastník pozemku parc. č. , číslo, , nikoli žalobci, a pokud právní předchůdce žalovaných bez jakýkoliv výtek toleroval užívání části pozemku parc. č. , číslo, za plotem nejdříve zemědělci obdělávajícími pozemky a následně po jejich zakoupení žalobci, nemůže být vůbec o nepoctivém úmyslu žalobců řeč; zjevnost hranice v terénu a přístup tehdejšího vlastníka po ujmutí se držby vydržením dotčené části pozemku je dle judikatury rozhodující. Naléhavý právní zájem žalobců na určení vlastnického práva k nemovité věci je v tomto případě dán, jelikož jsou vlastníky nemovité věci a přitom nejsou zapsáni v katastru nemovitostí jako její vlastníci.2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k naplnění zákonných podmínek pro mimořádné vydržení sporné části jejich pozemku nedošlo. Je nesporné, že žalobci nabývali vlastnické právo k pozemku nyní parc. č. , číslo, postupně, když v roce 1995 nabyli vlastnické právo k větší části pozemku, z níž byl následně oddělen pozemek parc. č. , číslo, , na němž je nyní umístěn rodinný dům žalobců, a v roce 1997 nabyli zbývající část pozemku žalobců, na kterém je umístěna větší část