3 C 178/2024-47 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 211,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 989,13 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 324,10 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 730,98 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, ) zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 15 000 Kč, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru splatit 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 992 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil a uhradil pouze částku 15 492 Kč. Splatnost závazku ze smlouvy nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. , datum, . Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny 6 989,13 Kč a smluvní pokuty 3 221,99 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci (údaje o zaměstnání, ostatní finanční závazky, měsíční příjmy, měsíční výdaje). V dokumentu jsou rovněž vyznačeny doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho úvěruschopnosti2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, ) poskytnou žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 992 Kč, a to včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru.5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, doložila žalobkyně žádost o úvěr ze dne , datum, , ve které žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnaný, jeho měsíční příjem činí , částka, plynoucí ze mzdy, přičemž měsíční výdaje na bydlení a energie představují částku , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, - celkové měsíční výdaje tak činí , částka, . Dále žalovaný uvedl, že nemá žádné vyživované děti a je svobodný. Příjmy žalovaného byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními pásky. Z žádných důkazů ani ze žádosti o úvěr nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala výdaje žalovaného.6. Čerpání úvěru 15 000 Kč v hotovosti dne , datum, potvrdil žalovaný svým podpisem smlouvy o úvěru.7. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 15 492 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky žalovanému.9. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.10. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ve výši 25 291,28 Kč s příslušenstvím nejpozději do , datum, .11. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.12. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.13. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.16. Podle §1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady u