12 C 308/2024-45 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem (společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, ) a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „půjčka“ nebo „jistina“) v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu na poslední známou adresu žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, ) poskytnout žalovanému půjčku (spotřebitelský úvěr) ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně sjednaných poplatků a běžného úroku, tj. celkem částku , částka, pravidelnými 60 měsíčními splátkami ve výši , částka, , a to tak, že první splátku je klient povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka činí , částka, a je splatná nejpozději do konce dalšího týdenního období. Dle smlouvy žalovaný převzal částku , částka, v hotovosti a nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Dle tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh ke dni , datum, dluží , částka, .4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že její právní předchůdce , právnická osoba, jako poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové a pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady. K prokázání těchto svých tvrzení žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ze které soud zjistil, že příjem žalovaného činil , částka, měsíčně, pracuje jako OSVČ a jeho příjem je nepravidelný. Jeho měsíční výdaje činí , částka, za nájem a , částka, na domácnost. Ostatní příjmy a výdaje uvedeny nebyly. Jeho tzv. použitelný (měsíční) příjem byl vypočítán na , částka, měsíčně.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , současně byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši , částka, do 10 dnů od doručení dopisu, tento byl odeslán dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celého dluhu ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ve výši , částka, ve lhůtě do , datum, .7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1879 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.8. Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Podle § 3028 odst. 1, 3 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posoudil podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).9. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.11. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 (účinného od 1. 7. 2013) odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o půjčce podle § 657 obč. zák.13. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (do , datum, ) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím