11 C 280/2025-146 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 907 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na základě které se žalované zavázal poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převede na účet zákazníka, čímž mělo dojít k čerpání úvěru ze strany žalované, a zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Ve smlouvě dále bylo dohodnuto, že poskytnuté peněžní prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uhradí žalovaná žalobci v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek, žalobce proto úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnil, žalovaná k datu podání žaloby dluží žalobci na neuhrazené jistině dluhu částku 15 350 Kč, na úrocích částku 992 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč (100 Kč za každou odeslanou upomínku), na smluvní pokutě podle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy částku 1 497 Kč, a na smluvní pokutě podle čl. IV. bod 2. písm. b) smlouvy částku 768 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru řádně ověřil úvěruschopnost žalované, kdy si vyžádal výplatní pásky žalované za kalendářní měsíce 09/2023, 10/2023, 11/2023, žalovanou prověřil v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, databáze katastru nemovitostí. Dále zjistil, že žalovaná je ideálním spoluvlastníkem byt. jednotky č. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, a že má vyživovací povinnost, vycházel z normativních nákladů na bydlení, kdy dle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře v roce 2024 v obci , adresa, byly normativní náklady na bydlení jedné osoby dány částkou 8 932 Kč, a z výše existenčního a životního minima na jednotlivce. Žalobce dospěl k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru v částce 30 000 Kč při dohodnuté měsíční splátce 1 600 Kč je možné žalované poskytnout, neboť po odečtení běžných výdajů (životního minima vč. vyživ. osob 8 510 Kč a nákladů na bydlení výši 3 500 Kč) zbude částka 12 290 Kč měsíčně (tj. , Anonymizováno, ), ze které je žalovaná schopna hradit žalobci měsíčně splátku 1 600 Kč, a zároveň je i schopna hradit splátku úvěru 4 000 Kč, kdy jí zbude částka 6 690 Kč měsíčně.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že je pravdou, že dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 27 500 Kč. Tato smlouva je absolutně neplatná z důvodu porušení povinnosti žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované jakožto spotřebitele a dále z důvodu sjednání nepřiměřeně vysoké odměny za poskytnutí úvěru v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se namísto zjištění a ověření konkrétní výše výdajů žalované omezil na použití obecných údajů a hodnot v podobě normativních nákladů na bydlení, částky životního minima či nezabavitelné částky, nevěnoval pozornost konkrétním běžným výdajům žalované na domácnost či na případné zabezpečení jiných osob sdílejících s ní rodinnou domácnost, nezvážil například nepravidelné výdaje žalované, stejně jako určitou rezervu na možné neplánované výdaje potencionálně nutné k životu žalované. Nadto žalobce ani netvrdí, že by si před uzavřením smlouvy vyžádal od žalované pracovní smlouvu, aby ověřil stálost příjmů žalované do budoucna. V době uzavření smlouvy nadto již byla žalovaná výrazně a dlouhodobě úvěrově zatížena, kdy v krátkém období před uzavřením smlouvy se žalobcem uzavřela a čerpala dalších 6 úvěrů (dva dokonce den před tím), žalobce nic takového nezjistil, nevyžádal si např. výpis z účtu žalované, nenahlédl do úvěrových registrů. Co se týká rozporu ujednání o nákladech a odměně za poskytnutí úvěru s dobrými mravy, úrokové sazby se v době uzavření smlouvy pohybovaly ve výši okolo 5 až 10 % p.a., úrok stanovený žalobkyní ve smlouvě ve výši 28,17 % p.a. tyto úrokové sazby uplatňované bankami výrazně přesahuje. Nadto výše RPSN byla ve smlouvě stanovena ve výši 44,5 %. Takové právní jednání se zjevně příčí dobrým mravům, a je tudíž v celém rozsahu neplatné. Protože na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytl žalobce žalované částku ve výši 27 500 Kč, a žalovaná uhradila žalobci celkem částku ve výši 38 349 Kč, je třeba žalobu v plném rozsahu zamítnout.3. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku částečně zpět, protože žalovaná po podání žaloby dne , datum, uhradila žalobci částku 15 350 Kč. Soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil.4. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a to 27 500 Kč na účet žalované a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele smlouvy, což také učinil, žalovaná se zavázala úvěr spolu se sjednaným úrokem splácet měsíčními splátkami po 1 600 Kč. Rovněž nebylo sporné a vyplývá i z listiny označené jako „Bonita smlouvy“ a dále z přehledu příchozích a odchozích plateb z účtu žalované, že žalovaná uhradila žalobci nejméně celkem 37 750 Kč (dne , datum, podle „Bonita smlouvy“ platba ve výši 1 199 Kč, podle přehledu odchozích plateb 1 798 Kč).5. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ bylo zjištěno, že žalobce dne , datum, ke smlouvě č. , hodnota, zjistil, že žalovaná má manžela, ani ona ani on nejsou v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí, bydlí ve vlastním , Anonymizováno, má příjem z pracovního poměru , částka, (ověřeno výplatními páskami za září, říjen a listopad 2023), její normativní náklady na bydlení (podle počtu obyvatel v obci , adresa, ) činí 8 932 Kč, životní minimum 8 510 Kč, nezabavitelná částka 11 494 Kč, žalovaná hradí jiný úvěr ve výši 4 000 Kč měsíčně, rozdíl příjmy a výdaje činí 11 400 Kč. V listině označené jako „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“ žalovaná dne , datum, uvedla, že nemá více věřitelů a nemá peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a je schopna závazky plnit, v listině „Výdaje spotřebitele – čestné prohlášení, Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ ze dne , datum, uvedla, že má výdaje na bydlení 3 500 Kč měsíčně, splácí úvěr 4 000 Kč měsíčně, je svobodná, a má příjem , částka, ; tato listina není žalovanou podepsána.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., a přehledu čerpaných částek bylo zjištěno, že žalovaná čerpala postupně před uzavřením smlouvy se žalobcem celkem úvěr ve výši 43 660 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 12 700 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč; s touto společností uzavřela žalovaná ještě také , datum, další smlouvu na úvěr ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 12 700 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč.7. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Na základě shora uvedeného s