6 C 319/2025-51 — Okresní soud v Blansku

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, bez příslušenství. V návrhu žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. dne , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku , částka, nejpozději splatných dne , datum, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav:4. Žalobkyně předložila soudu listinu označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru KIMBI č. , hodnota, ze dne , datum, , avšak tato listina ve svém závěru neobsahuje žádné podpisy – ani za původního věřitele ani za žalovaného. Z této listiny tedy také nevyplývá, zda a případně jakým způsobem žalovaný požádal o úvěr nebo projevil svůj souhlas se smlouvou. Výpisem z účtu ze dne , datum, bylo prokázáno, že z účtu původního věřitele , právnická osoba, byla na účet , č. účtu, pod VS , var. symbol, převedena částka , částka, .5. Původním věřitelem byla zahraniční obchodní společnost , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném , Anonymizováno, jako postupitel, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupila pohledávku na žalobkyni jako postupníkovi, u jména a příjmení žalovaného je uvedeno číslo smlouvy , Anonymizováno, a výše pohledávky , částka, . Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne , datum, .6. Z výzvy k úhradě pře podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byla vyzván žalobkyní k úhradě celkové částky , částka, do tří dnů, ve výzvě je uvedeno, že částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, . Soudem bylo z této výzvy zjištěno, že právní zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, informoval žalovaného, že tato pohledávka vznikla ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo smlouvy , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, .7. Zprávou , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a dne , datum, byla na tento účet převedena částka ve výši , částka, , označená jako půjčka od , Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .8. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.9. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. Neoznačila zejména žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, že se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů na webové stránce www.kimbi.cz, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy; že následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy; že žalovanému byl přidělen verifikační SMS kód nezbytný k podpisu smlouvy; že žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, že mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a že žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval.10. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemena tvrzení a břemena důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.13. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.14. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jedná-li více osob, vyžadují se jejich projevy na téže listině při právním jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, anebo kterým se takové právo mění nebo ruší.15. Dle ustanovení § 1824 a násl. občanského zákoníku mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.16. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, podle kterého písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Písemná smlouva, která nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat ani zamýšlené právní následky.17. Aby se žalobkyně mohla dovolávat právních důsledků písemné smlouvy, je nutné prokázat, že tato smlouva skutečně byla uzavřena - v daném případě zejména prokázat, že žalovaný smlouvu podepsal, tedy k ní připojil svůj podpis, ať už fyzicky nebo ve formě připojení elektronického podpisu. V daném případě však k tomuto prokázání nedošlo – z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaný ke smlouvě připojil svůj podpis. Nebyly označeny ani důkazy svědčící o tom, že by smlouva byla uzavřena jiným způsobem. V daném případě tedy nebylo v řízení prokázáno, že by účastníci uzavřeli tvrzenou smlouvu o úvěru, proto účastníkům nemohla vzniknout žádná smluvní práva ani povinnosti.18. Žalobkyně nicméně prokázala, že poskytla žalovanému dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, . Vzhledem k absenci právního důvodu poskytnutí dané peněžité částky, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení v rozsahu , částka, . Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se